Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Deníček (38)

Interstellar – Neumírej pokojně, lidstvo, boř se a braň se, že umírá tvůj den

 

Thomas Dylan, britský básník a spisovatel velšského původu. Řádky jeho básně "Do Not Go Gentle Into That Good Night" jsou citovány ve filmu Interstellar – zřejmě pro celé lidstvo:

 

"Do dobré noci neodcházej tiše. Na konci dne má stáří jasně žhnout; běsni a zuř, když světlo stěží dýše. Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště a slova bleskem nerozčísla proud; do dobré noci neodchází tiše."

 

Jiná verze překladu:

 

Pokojně neodcházej v onen dobrý sen,

stáří má plát a běsnit u konce svých cest;

teď braň se zoufale, že umírá tvůj den.

 

Moudrý, ty víš, že tma musí být vítězem,

protože tvoje slova nerozklála blesk,

teď pokojně neodcházej v onen dobrý sen.

 

Ty dobrý, u poslední vlny zarmoucen,

když lkáš, že čin tvůj nemohl se k slunci vznést,

teď braň se zoufale, že umírá tvůj den.

 

Ty vážný, slepnoucím zříš pohledem,

jenž vzplane před koncem jak povětroně lesk,

teď braň se zoufale, že umírá tvůj den.

 

Trestej a žehnej mně svým pyšným zármutkem,

otče, vysoko až tam u smutných hvězd.

Pokojně neodcházej v onen dobrý sen

a braň se zoufale, že umírá tvůj den.

 

Ovšem originál je originál:

 

DO NOT GO GENTLE INTO THAT GOOD NIGHT

 

Do not go gentle into that good night,
Old age should burn and rave at close of day;
Rage, rage against the dying of the light.

 

Though wise men at their end know dark is right,
Because their words had forked no lightning they
Do not go gentle into that good night.

 

Good men, the last wave by, crying how bright
Their frail deeds might have danced in a green bay,
Rage, rage against the dying of the light.

 

Wild men who caught and sang the sun in flight,
And learn, too late, they grieved it on its way,
Do not go gentle into that good night.

 

Grave men, near death, who see with blinding sight
Blind eyes could blaze like meteors and be gay,
Rage, rage against the dying of the light.

 

And you, my father, there on the sad height,
Curse, bless me now with your fierce tears, I pray.
Do not go gentle into that good night.
Rage, rage against the dying of the light.

 

*****

 

VYBRANÉ PŘEKLADY BÁSNÍ Z ANGLIČTINY

http://vzjp.cz/verse.htm

Hlavní věci života

 

Je léto. Svět se otřásá ve změnách. Je ještě tolik osobně neobjeveného. Jsem člověk, ne přídatek k počítači.

Komentáře se zatím odkládají.

Vetřelec jako odraz doby

 

1. VETŘELEC MÁ LIDI RÁD aneb O původu a zálibách jednoho druhu

 

http://www.tamto.cz/performance-i-romance/vetrelec-ma-lidi-rad-aneb-o-puvodu-a-zalibach-jednoho-druhu/

 

( nebo : http://puvodni.tamto.cz/TAMTO_981/vetrelec_02.htm )

 

2. Ta MRCHA je ZPÁTKY

 

http://www.tamto.cz/performance-i-romance/ta-mrcha-je-zpatky/

 

( nebo : http://puvodni.tamto.cz/TAMTO_981/vetrelec_01.htm )

 

3. VETŘELEC 4 JAKO FEMINISTICKÁ UTOPIE

 

http://ikarie.vecnost.cz/cinema/alien4i.html

Na filmy, do kina nebo na nákup ?

 

Zatímco v meziválečném období patřilo provozování kin k rozkvétajícím odvětvím obchodní činnosti, po druhé světové válce zaznamenala americká i evropská kina výrazný pokles návštěvnosti. Mezi důvody nezájmu diváků bývají uváděny4) zejména nástup televize a později videa, vysoké daně uvalené na zábavní průmysl, suburbanizace, která údajně zanechala kina v městských centrech opuštěná, ale také proměna hodnot: „Zatímco návštěva kina byla v meziválečném období asociována s luxusem, blahobytem a sociální mobilitou, po válce se staly klíčovými symboly blahobytu domov, auto a televizní přijímač.“

 

"Požadavky publika samy o sobě nemohou vysvětlit dramatický vývoj (filmového) průmyslu v posledních deseti letech. Je pravděpodobnější, že způsob, jimiž jsou tyto požadavky konstruovány, vyjadřovány a naplňovány změnily samy produkčně-distribuční společnosti."

 

Na počátku devadesátých let začal americký model multikin ve velkém rozsahu pronikat do Asie, Jižní Ameriky a zejména do Evropy a oživovat tamní provoz kin: „Někteří to považovali za výslovnou ,amerikanizaci‘ kin, což zahrnovalo jak očividné posílení vztahu mezi nakupováním a návštěvou kina, tak kapitálovou účast na provozu kin.“

 

Stejně jako se zkoumání skladby a praktik publika nemůže obejít bez studia organizace kinematografického představení, musí studium jeho vkusu brát na zřetel, jakým popudům je vystaveno. Je tedy třeba zkoumat, kam, jak a pod jakými tlaky jde divák do kina na nějaký film.

 

Podle Garyho Edgertona se obsah filmu a prostředí, v němž ho divák vnímá, vzájemně ovlivňují. Proměnu kin popisuje tento autor z hlediska významů, které multikina svým návštěvníkům zprostředkovávají. Důraz není podle něj kladen na snění, jak tomu bylo dříve, ale na nakupování. K tomuto účelu je prostor kina uzpůsoben, nejlepším řešením je tak „příjemné praktické, úsporné kino, jehož atraktivita přežije všechny módní výstřelky a trendy“ Protože američtí provozovatelé kin v současnosti vydělávají více na prodeji občerstvení než na vstupenkách do kina, „musí vynaložit veškeré úsilí, aby si udrželi kontrolu nad návštěvníky, než se vzdálí do setmělého hlediště“. Cílem je přitom stimulovat a potěšit smysly co největšího počtu svolných zákazníků.

 

Jisté změny oproti klasickému kinematografickému dispozitivu popisuje i Anne Friedbergová: „Multiplex umisťuje svá filmová plátna do prostorové metonymie souvislé řady obchodních výloh; časová metonymie jednotlivých představení je zase uspořádána tak, jako by byl multiplex souvislou řadou videopřehrávačů.“ Multikina mají v tomto kontextu blíže k televizi a videu než ke klasickému kinu. Nabízejí totiž divákovi možnost interakce: sám si volí, kdy se bude dívat na film (kina hrají takřka po celý den), a vybírá si z velkého množství nabízených programů. Prostor nákupního centra diváckou zkušenost dále rozšiřuje: „Aby se dostal divák k plátnům multiplexů v nákupních centrech, musí projít rohem hojnosti zarámovaných obrazů – výloh, které byly navrženy, aby němě a staticky oslovovaly zákazníky.“ Vedle znásobené stimulace smyslů tak dochází v multikinech zároveň k propojování různých druhů konzumpce.

 

Zdroj citátů:     Iluminace, 2007, č. 1 (65)

 

Technické vymoženosti, americké trháky a nezbytný popcorn

Konstrukce kulturní zkušenosti z multikina v českém denním tisku

Jan Hanzlík – Karel Čada

 

http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/obsahy/hanzlik_multiplex_1_07.pdf

České stránky o asijském filmu

 

http://rejze.cz/index.html

 

Recenze, články, slovník, odkazy ... Chybí již jen balone a jeho Klub diváků japonských a jihokorejských filmů

:-)

Ovládací panel
26 bodů

Fanklub

(71)