Recenze (800)
Eurotrip (2004)
Já se bavil. Chuligáni v Londýně mně fakt dostali :-) Užijte si Bratislavu. Je fajn, že jste přijeli v létě. V zimě je to tady hrozně depresivní :-)
Evoluce (2001)
Mně ten film baví. Už jsem jej viděl asi 4x a dívám se stále.
Expendables: Postradatelní 3 (2014)
Člověk holt musí u takových filmů vypnout mozek, jinak to nejde. Ale pak... Skvělý film, kde si ze všech tří dílů dělají nejvíce srandu sami ze sebe a svého stáří. Zasmál jsem se docela dost. Jednoduché kulisy ani moc nevadily. Mela moc nemusím pro jeho psychoticky ztvárňované kalďasy á la seržant Martin Rigs, ale na záporáka byl dobrý. A Árníí, tady už je fakt dědula... :-) Za mne - pobavilo.
Falešná hra (2000)
Pohádka o tom, jak Otloukánek zvítězil nad zlem a nenávistí. Taková to byla docela nuda, a ten nastavovaný konec... Už to vidět nemusím, i když Charlize v erotické scéně...
Falešné obvinění (2003) (TV film)
Skvělá předloha a skvělý scénář, který by si zasloužil filmové zpracování s vyšším rozpočtem než TV produkce. Skvělé herecké výkony všech obsažených herců. Snad jen Simona Postlerová trošku víc tlačila na pilu.
Fantomas se zlobí (1965)
Skvělý Fuňas v období své největší slávy.
Fenomén (1996)
Výborný film. Dojemné drama.
Fešák Hubert (1984)
Když si uvědomíme, že fešák je vykastrovaný pes podobně jako vůl je vykastrovaný býk a valach vykastrovaný hřebec, tak tomuhle filmu rozhodně koule nechybí.
Fighter (2010)
Životopisné drama se sportovní zápletkou. Charaktery jednotlivých postav promakané. Postavy jsem věřil úplně všem, až na Wahlberga v ringu. Mimo ring nebyl taky špatný. Ne, že by byl v ringu tak špatný, ale snad to bylo režií, či střihem? Boxerské scény nepůsobily moc věrohodně, s místy až diletantským zpracováním, časováním. Netoužím po scénách á la Rocky, kde bylo pro změnu vše vyumělkovaně nereálné, ale tady tomu něco málo chybělo. Film stojí za to vidět hlavně kvůli příběhu samotnému a dobrým až vynikajícím hereckým výkonům.
Fontána (2006)
Film, který ukazuje pravdu. Ukazuje to v poetických obrazech a podobenstvích. Izzi poznala pravdu, našla Boha a proto už neměla strach z ničeho, ani ze smrti. Byla vyrovnaná, protože přijala samu sebe, našla Boha v sobě. Pochopila, že nic, co se na světě děje není špatné a vše má svůj důvod, protože ve všem je Bůh. Pochopila, že všichni jsme jedno a k jednomu směřujeme. Ukazuje zároveň pošetilost, sobeckost a nabubřelost lidí, hledajících nesmrtelnost v něčem jiném, než v navracení se k Podstatě, k Vesmíru, k Bohu.