HAL

Maso.

Všechny pokračování Saw jsou strašlivé sračky, ale je vidět že pokud se jejich autor nesnaží jen jet na lacině retardované módní vlně torture porn filmů, tak má i na to natočit originální, osobitý a místy i velmi zábavný snímek. A to skoro tak moc, že se blíží i geniální kultovce Rocky Horror Picture Show... ale na to aby se stal jejím ekvivalentem pro goth scénu je přece jen pořád moc normální a myšlenkově krotký. Samozřejmě, nejúchvatnější je na filmu vizuální zpracování (Alexa Vega pod hřbitovem v gotických šatech a plynové masce... ♥) a dark-industriální prostředí mixované s místy rozkošně přepíčenou popíkovostí... v čele s ohnívající Paris a luxusním Nivekem Ogrem. Scénář je kupodivu taky velice fajn a vyloženě mi v něm vadily jen silně stylově nesedící komiksové předěly... a písničky které jsou sice většinou instrumentálně boží, ale texty a hlasovým projevem všech zůčastněných silně zaostávají. 8/10

Je poněkud zvláštní když v něčem co má pověst "splatteru podle kterého Tarantino točil Kill Bill" je zdaleka nejzajímavější ta první polovina, ve které se děj teprve uvozuje a seznamujeme se s prostředím, takže není vůbec akční. První plovina s únosem, zfetováním, dehumanizací hlavní hrdinky a vlastně i celého filmu předváděním nechutných a krutých činností naprosto bez emocí a bez výrazu rozhodně není špatná a dokáže zaujmout (i když je otázkou nakolik je to způsobeno autorským záměrem a nakolik amatérismem herců). Zato přesně toto pak dělá z druhé části tréninku a žánrově čisté pomsty směšnou frašku, která je navíc extremně nudná díky na první pohled stylovým, ale ve výsledku vražedně ubíjejícím zpomalovačkám. 5/10

Vynikající stylovka s nulovým rozpočtem, ale i tak dosti zábavnou akcí. Rodriguez byl teprve na rozjezdu své mexické trilogie, ale i tak se El Mariachi může se svými mladšími pokračováními/poloremaky směle porovnávat. 8/10

Komedie o teenagerech snažících se zasunout, pokud možno poprvé a pokud možno do všech děr v okolí naráz, vážně moc nemusím, ale Eurotrip mě smíchy rozbil jako málokterý film. Možná je to tím že o to "poprvé" tu zas tak moc nejde a určitě i tím že tu nejde o retardovanou snahu o vtipnost prostě tím že všude stříkají roztodivné tělní tekutiny. Prostě mě tahle smršť skvělých cameo roliček a pohodový typ humoru hodně sednul... vlastně mi hodně připomínal praštěnost a satyričnost skečů Monty Pythonů. Sice ne v tak extrémně ujetém podání, ale pořád na míle vzdálenému americkému průměru a to i přes fakt že je to vlastně totálně americký film parodující Evropu... navíc, mám dojem že Amerika to tu schytává úplně stejným dílem a k tomu z celého filmu silně čiší dojem závisti a obdivu ke svobodě a nespoutanosti starého kontinentu. Samozřejmě pár gagů už je spíše nudných nebo až skoro trapných, ale ty by se naštěstí daly spočítat na prstech jedné ruky... té slovenské ruky, kterou táhne v tlamě karedý pes. 9/10

Díky bohu poslední bondovka značně přesluhujícího Moorea kupodivu není tak strašná jak by se z počátečního popíkového hopsání na snowboardu a příšerné úvodní písni mohlo zdát. Pořád je to sice v rámci serie spíše průměr, ale když už nevyčnívá akcí, vtipem či švihem který předvádí nejlepší části, tak aspoň předvedla ty jednoznačně nejlepší záporáky ze všech - na dokonale charismatického Christophera Walkena a skvostně odpudivou androgynní evilgirl Grace Jones je přímo radost pohledět. 7/10

Postavy v Opilí láskou jsou divný. Tzn. našel jsem se v nich takřka dokonale. Přesto ale... jejich příběh je taky divný a to už za hranice reality, takže mě film sice bavil, ale nedostal... ne tak jak jsem doufal. Naproti tomu Magnolie mě rozebrala na kusy a tak vedle ní toto působí jako chutná jednohubka vedle jedné z nejúchvatnějších hostin jakou jste kdy před sebou měli. 8/10

Konzervativní konverzačka o dvou protipólech. Nikoliv cynicky sarkastická a krutá jak by vybízelo zvolené téma aféry Watergate se Studenou válkou na pozadí, ale spíše hravá a relativně zábavná. V, od začátku očekávaném, zlomu do dramatu a ždímání liských emocí naštěstí ale neselhává a v nejdůležitějších okamžicích skutečně funguje... nicméně nenabízí kromě prostého popisu nic navíc, žádnou myšlenku či názor. A jednoduchá snaha klouzat měkce po povrchu je u politického filmu vždycky na škodu. 8/10

Gary Oldman je dokonalý. Ve svém "mladé" versi snad nejlepší podání upíra jaké bych si dokázal představit - milující, krutý, tragický, zlomený, šarmantní, rozpolcený... Škoda ale, že to není jediné monstrum které se ve filmu vyskytuje a nemohu si pomoci, ve chvíli kdy tam místo něj začne poletovat něco jako netopýro-člověk a chlupaté, ošklivé hroudy masa, pro mě film ztrácí velmi značnou část atmosféry. Upíři pro mě prostě představují něco úplně jiného než uřvané bestie bojující ve spektakulárních akčních scénách... a už proto bych za lepší zpracování klasického příběhu označil asi to úplně nejstarší - expresionistického Upíra Nosferatu. Přesto ale... Coppolův Dacula je taktéž výborný. 8/10

Punková estetika osmdesátých let dala velice zajímavou patinu odlišnosti mnoha filmům, jakousi špinavou stylizaci plnou krve a úchylů z ulice, a Highlander je jeden z těch nejznámějších a nejkultovnějších. Ať už kvůli Connerymu, Lambertovi, či zajímavému spojení fantasy, středověku a současnosti. Je to béčko, samozřejmě, ale každopádně stále dosti zábavné. Jen ti Queeni k tomu moc nesedí... tehdy vrcholně rozjeté EBM by k tomu sedělo mnohem víc než tento líbivý poprock. 7/10