Recenze (160)
21 gramů (2003)
Rozmlácení klasické dějové struktury bezezbytku zachraňuje vycucaně slzavou historku, a to přesto, že není ani náhodou tak revoluční, jak se tváří.
Million Dollar Baby (2004)
Eastwoodova pravačka naznačuje klasickou outsiderskou story a levačka vypaluje smrtící direkt.
Bez okolků (1967)
Boorman svou adaptaci proslulého románu Richarda Starka (Donald E. Westlake) pojednal nervním evropským stylem, což vytváří zvláštně zneklidňující kontrast ke klasické starkovské robotičnosti hlavního hrdiny.
Jerry Seinfeld: 'I'm Telling You for the Last Time' (1998) (pořad)
Poslední salva nejlepších seinfeldovských stand up fláků před stáhnutím se do ústraní: "Dostihy", "Supermarket", "Mléko", "Wanted" a spousta dalších.
Casino (1995)
Opulentnější a rozmáchlejší variace na Mafiány s téměř identickými vyprávěcími postupy a obsazením, ale postrádající jejich údernost a humor.
Jak se dělá televize (1989)
Celovecerak Ala Yankovice bohuzel neni takovy narez jako jeho klipy (Fat, Smells Like Nirvana, Eat it, Gump aj.), i kdyz treba parodie na Indyho potesi.
Past na turisty (1979)
Podivný béčkový favorit Stephena Kinga s příšernými figurínami.
C'est arrivé près de chez vous (1992)
Fiktivní dokument s dobrým nápadem, pointou a spoustou brzdící vaty.
Velký blázinec v malém hotelu (1999)
Typický anglický drastický humor vrcholící nejlepší blicí scénou všech dob (na kterou to decentní ublinknutí z Teamu America nemá ani náhodou).
Ti druzí (2001)
Snaživou (i když řídkou) atmosféru naprosto shazuje od poloviny filmu jasná pointa (ještě ke všemu kradená).