kwoky

Hodně nevydařený experiment.

Suchánkův monolog a Hrouzkův nástup na led vytahují tenhle díl hodně nahoru.

"Přestaňte okamžitě používat extrémní slova jako Beroun."

"Lupták, tvý jediný štěstí je, že mi Kyselý zakázal votevřít jednočlennou farmu!"

- "Musel jsem pryč. Moje žena se pořád snažila o sex." - "To znám."

-"Lásko, jak ti je?" -"Bluéé" -"Tady píšou, že v téhle fázi těhotenství by ranní nevolnosti měly ustupovat." -"Bluéé"

"To "Projít křovím" bylo jakoby fakt ten akt, co se stane, což je to univerzum, což mám tady zalepený tou šprckou. Dala jsem si prostě do umělejch kalhotek tu trávu, aby to byla taková jako upřímně nadsázka na to, kdybych měla prostě chlupatou kundu a tak prostě a že mi tluče to srdce skrz ni. Tak je to asi věnovaný vlastně ta moje vilná instalace jak mojí kundě, tak prostě tomu co bude." Zajímavý dokument o tom, jak je umění složitá věc, jak dobří ale i tragičtí jsou někteří uchazeči a o dlouhých záběrech do nikam. Je to ale i celkem zábava a rozhodně nelituju, že jsem tenhle film viděl. V některých momentech mě mrzela špatná srozumitelnost projevů, které probíhaly dál od mikrofonu. Pedagogy musím rozhodně ocenit, protože já bych se neudržel a smál se u některých děl či odpovědí na celé kolo. Zejména obě ženy mi připadaly současně hodně cáklé a při tom vlastně při hodnocení tvorby docela rozumné. Výborné jsou také paní na vrátnici, které jsou na stejném místě, ale přitom od toho všeho dění zcela oddělené. Nejdřív mi ty prostřihy na vrátnici přišly divné, ale nakonec se mi ten kontrast zalíbil.

"Štopka! Zaskočila mi šťopka!"

"A to je lež." :) Je to těsně na pomezí 3* a 4*, ale tahle scéna s přiznáváním Sheldona na etapy mě přiměla dát víc.

- "Vy dva to dolaďte. Já se jdu převléknout do něčeho, u čeho mi nebude vadit, že to ze mě strháte." ... - "Ty kráávo." Tahle scéna mě pokaždé rozesměje nahlas. Jeden z nejvtipnějších momentů celého seriálu.