Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (136)

plakát

Zorro: Tajemná tvář (1998) 

Film z dávných časů, kdy Španělé byli v Kalifornii ještě mocní a zemi křižoval na svém koni hrdinný Zorro mstitel. A taky film, kde je Banderas ještě švihák a Catherine nejpůvabnější nešpanělská Španělka. Chytře napsaný scénář, podařená výprava zachycující dobovost snímku, vymazlené souboje a samozřejmě i vizáž obou hlavních představitelů jsou důvodem, proč strávit dvě hodinky u obrazovky. Oko kamery je navíc podbarveno filtrem dodávajícím snímku patinu staré Kalifornie vyprahlé sluncem. Občas sice některé repliky pěkně drhnou (zvláště ty Catherininy) a některé scény jsou dost natahované (výcvik Zorra juniora), ale všechno spolehlivě vyvažují nezapomenutelné momenty typu svlékací souboj a ,,dirty dance" Zorra a Eleny. Sem tam vykoukne z filmu nějaký vtípek, sem tam zase nechutnost, komplexně se však film drží žánrového rámce.

plakát

Klikař Charlie (2007) 

Jessica Alba je opravdu hezká dívka, ale asi nemá všech pět pohromadě, protože jinak nevím, co ji přimělo hrát v takové stupiditě, vedle které vypadají sandlerovky jako vysoké umění. Film je plný nechutností a oplzlostí. Dane Cook je navíc tuctový nesympatický týpek, kterému divák opravdu nemá důvod fandit, aby sbalil dívku kvalit Jessicy Alby. Navíc se celý film chová jako totální pako. Slibovaná romantika se nekoná, jelikož mezi ústřední dvojicí to absolutně nejiskří a komedie? Samotné označení tohohle skvostu je komedie.

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Tenhle seriál je o partě mladochů okolo 30, kteří bydlí a pracují v New Yorku. Nejsou to však Přátelé, ale Přátelé bez Phoebe. Zkrátka - pošlete Phoebe na dovolenou a máte partu z HIMYM. Tedovi a spol. ale chybí ta lehkost, se kterou spolu komunikovali Přátelé. Osobní rysy postav jsou navíc nevyhraněné, takže komiku situace nelze plně vytěžit (Ted je chvílemi looser a chvílemi je zase vážný sebevědomý architekt bez špetky nadsázky). Jednotlivé epizody jsou tradičně 20 minutové, takže děj i přes pár klopýtnutí odsýpá celkem svižně. Problém je ale v tom, že z počátku dobrý nápad retrospektivního vyprávění se začíná s každou další sérií rozbředávat do nekonečného seriálu, kdy už je vám v podstatě jedno, kdo že ta matka je. Do seriálu se postupem času začaly vkrádat levné vycpávky - především zpívané pasáže, až máte pocit, že omylem sledujete Glee. Seriálu navíc chybí momenty, které si vybavíte i po nějaké době - něco jako v Přátelích Ross s vybělenými zuby či jeho jednostranné opálení. Větší legrace je bezesporu s x let starými Přáteli. Přesto za čtyři, sitcomová tvorba upadá a HIMYM (podobně jako The big bang theory) drží tuhle potapějící se kocábku jakž takž nad vodou.

plakát

TRON: Legacy 3D (2010) 

Tenhle film je fakt zážitek. Od vymazleného vizuálu, přes charismatického Jeffa Bridgese a krásnou Olivii Wilde až po promakaný soundtrack. Jedinečný vizuál není ale zdaleka jediným kladem filmu. Příběh je chytře načasovaný, kdy stárnoucího Jeffa Bridgese (Flynna) v hlavní roli nenásilně nahrazuje Garrett Hedlund (synátor Sam - po tátovi kompjůtrový expert), který je bohatý a nespokojený. Jednoho dne se stejně jako jeho otec dostane do systému, kde zjistí, že Flynnovi staršímu se jeho dílo trochu více nepatrně vymknulo z ruky. Od tohoto okamžiku se film rozjede svižným tempem - at už jde o souboje na plošinách, závody na motorkách či rychlá a zběsilá jízda Quorry, přičemž každý tento okamžik je pečlivě podbarvený abnormálně zdařilou hudbou z dílny Daft punk. Film zvolní až před nevyhnutelným závěrečným soubojem, který působí proti zbytku filmu až nečekaně skromně a i scénář byl v této scéně kostrbatější. Přesto všechno je snímek více než důstojným nástupcem původního TRONa. Režisér Kosinski měl štastnou ruku i při výběru představitelů Sama a Quorry - Garrett Hedlund přesně vystihl bohatého osamělého týpka bez smyslu života a Olivia Wilde byla zase odpovídajícím způsobem dokonalá. Ve filmu potěšili i drobné vtípky - Sam a domnělý světelný meč a slovo user vyslovované záměrně jako looser. Kdyby natočili pokračování, budu stát na lístky ve frontě jako první.

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Otec všech dobrodruhů ve svém prvním filmu, který je dnes klasikou žánru a bez kterého by filmy jako Mumie, Lovci pokladů, Lara Crofft a ano i natuplý Flyn Carsson nikdy nevznikly. Spielberg s Lucasem poprvé vyzkoušeli vyváženou mixáž dobrodružství, humoru, romantiky a akce, čímž vytvořili dnes již zavedený žánrový vzorec. Budiž jim také ke cti, že Indiana není tradiční hrdina typu přišel jsem, viděl jsem a nezůstal nikdo, ale že má i své vady, fobie a že občas se mu něco nepovede. Na filmu je dnes už patrný zub času (zvláště v trikových sekvencích), ale možná je to dobře, protože ten punc dobrodruha z 30. let je o to větší.

plakát

Útěk do divočiny (2007) 

Zajímavý snímek, který v jádru zachycuje touhu každého intelektuálně založeného mladého člověka, který je ještě plný ideálů - jít do světa na zkušenou, zdrhnout z civilizace, vidět svět v jeho podstatě a užívat si naplno život. Tato touha je zpravidla zadupnuta hned po podepsání první pracovní smlouvy, kdy bezstarostnost studentského života vystřídají všední starosti o vesměs primitivní věci. Chrisova touha po poznání je ale posedlostí a jakousi formou revolty proti rodině. Chrisova cesta na Aljašku je plná epizod, při kterých Chris poznává, jak to ve světě chodí. Potkává plno lidí, kteří jsou mu víceméně nakloněni a v podstatě mu pořád někdo kryje záda, at finančně nebo podporou. Opravdovou samotu poznává až na Aljašce, kde dospěje a pochopí, že radost ze světa a ze života se sdílením nezmenšuje - spíše naopak, než však stihne učinit nápravu, jeden omyl ukončí jeho putování. Chris ušel dalekou cestu, aby zjistil, co pro něj společnost a rodina znamená a za toto zjištění zaplatil dan nejvyšší. Z hlediska filmařiny je Chrisovo putování je zabaleno v líbivěm obalu - Sean Penn zdařile zachytil Chrisovo putování i jeho vzdor proti establishmentu, kameramani natočili sev. Ameriku tím nejpoetičtějším okem, čímž snímek navozoval pocit bezstarostné road-movie a Emile v roli Chrise byl velmi přesvědčivý a film s lehkostí utáhl. Ze snímku ale přímo prýští Pennova snaha diváka dojímat a manipulovat.

plakát

Někdo to rád blond (2004) 

Typická komedie, při které vypnete mozek a jenom se bavíte méně či více nechutnými vtípky a prkenným herectvím protagonistů. V podstatě se jedná o scénku nataženou na celý film, který se velmi okatě inspiruje Agentem v sukni a Mizery. Řešit scénář či režii nemá u filmu, který se sám nebere vážně, smysl. White Chicks je ideální ,,autobusový" film pro omladinu jedoucí na školní výlet - jedna část se u filmu pobaví, druhá usne a než dojedou titulky, tak jsou na místě.

plakát

Vertical Limit (2000) 

Nikdy bych nevěřila, že film o horolezcích může být tak nudný. Už od úvodní scény je jasné, že tenhle film se klasikou žánru rozhodně nestane. Jakmile se objeví neympatický ksichtík Chrise O´Donnella a jeho sestry máte chut vypnout film. Když ale nedisponujete touhle pravomocí, nezbývá než tenhle skvost opravdu zhlédnout a konstatovat, že scénář je opravdu hodně špatný. Celý film je v podstatě o smíření rozhádaných sourozenců v atraktivním prostředí. Režisér navíc kašle na fyzikální zákony a nějaké pravidla v horolezectví jsou mu úplně fuk. Chvílemi film nechtěně padá do vod parodie a necharismatičtí herci a papundeklové kulisy mu z těchhle vod rozhodně nepomáhají.

plakát

Eragon (2006) 

Tak tohle se hodně nepovedlo. Ačkoli knížka debutanta Chrise Paoliniho smrdí prvotinou a nezapře okatou inspiraci Pánem prstenů, Hvězdnými válkami a kdoví čím ještě, je čtivá a při troše dobré vůle se z ní dal udělat velmi dobrý scénář. To by ale scénárista nesměl být kopyto a režisér s producentem debutanti, kteří nepoznají špatný scénař od letáku z Hypernovy. Edward Speleers - další debutant do party, který ztvárnil Eragona, je naprosto tragický herec, který hlavní roli neunesl na svých vyzáblých nožkách. Nebylo by ale fér házet na něj všechnu vinu, to castingový tým si měl uvědomit, že hodit na neherce v podstatě velkofilm je přinejmenším nezodpovědné. Jediné, co se povedlo je drak a výprava zahrnující překrásné exteriéry Vysokých Tater.

plakát

Mumie (1999) 

Svěží vítr do polozapomenutého žánru a důstojný nástupce Indyho dobrodružství. Velmi povedený film - atraktivní prostředí Egypta, přepychová výprava, krásná a chytrá Rachel Weisz, typově přesný Brendan Fraser, charismatický Arnold Vosloo tahající fáče, triky vymakané do posledního detailu, líbivý filtr. Je opravdu málo filmů, které jsou tak pečlivě natočeny. Žánrově je snímek skvěle vyvážený - dobrodružství, hororové prvky, legrace, romatika - všechno v naprosto dokonalém poměru, díky čemuž snímek ani po x tém shlédutí nenudí.