Rimland

Rimland

okres Tábor

2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 19.2.2018  09:07
    Q & A (1990)
    ****

    Výborný film na téma policejní korupce, který funguje ve všech dějových rovinách a má navíc (naštěstí) "koule" vyhnout se typicky hollywoodskému konci - a vlastně i průběhu. Přesto má své mouchy. Jednak mu trochu škodí přesun na Portoriko v poslední třetině - přeci jen špinavé newyorské ulice jsou pro tenhle typ filmu nedílným kouskem patřičné atmosféry. Což mě přivádí k tomu, že to newyorské genius loci mohlo být využité přeci jen více (srovnej třeba s Kmotrem, Tenkrát v Americe, Americkým gangsterem a řadou dalších, mnohdy i kvalitativně slabších, snímků...) - ale možná by to z mojí strany chtělo jen ten film vidět v lepší (tj. BR) verzi. Druhá věc, která mi úplně nesedla, byl Hutton v hlavní roli. Ne že by hrál špatně, jenom tam působí, no, nepatřičně (hlavně s tím svým občasným "vyplašeným" výrazem). Jestli mi ale něco opravdu kazilo zážitek z tohohle filmu, tak to byla hudba. Něco tak ukrutně nesednoucího a atmosféru kazícího jsem už drahnou dobu nezažil. Jmenovitě tedy ten ústřední, často se opakující song. To jsem měl pocit, že najednou koukám na jeden z mnoha oddechových devadesátkových krimi-serošů, a ne na seriózní krimi drama. Ale možná, možná se to v budoucnu zlepší...

    • 8.2.2018  11:37

    Iehova ví, že tenhle film naprosto zbožňuju, ale až po letech jsem si začal plně všímat těch zábavných zvláštností. Jako že ve fašistické Itálii není k vidění jediný černokošiláč, že do Benátek letěli přes válkou zmítané Španělsko, že Republika Hataj (jinak provincie Turecka) má v čele monarchu, že dopravní vzducholoď má s sebou bůhvíproč zavěšené letadlo s kulometem, že se tam mluví o rakousko-německé hranici, přestože to v té době už byl jeden stát (že by se to odehrávalo dřív než na jaře se mi fakt nezdá), že se po útěku ze vzducholodě nad jakýmisi Alpami Jonesové najednou ocitnou u moře kdesi v Albánii/Turecku (a to mají za zadkem stále německé stíhačky), nebo že Führerovi není divné, že má jeden z jeho oficírů notýsek s anglicky psanými poznámkami :-D Zvláštností, na kterých vzhledem k celkové zábavnosti tohohle spektátklu stejně nesejde. Prostě film, který si užiju s každým zhlédnutím až do konce svých dnů.

    • 4.2.2018  15:10
    Zlato (2016)
    *****

    Gaghan po více jak deseti letech natočil celovečerák a opět se točí (ehm) kolem jednoho z přírodních pokladů (či prokletí, jak se to vezme). Tentokrát však strukturou vyprávění podstatně jednodušeji, než Syriana. Ovšem to, co se na první pohled tváří jako film o burzovních "ochcávačkách" ve stylu Vlka z Wall Street, prodchnutý sem tam dobrodružně laděnou pasáží ve stylu Pokladu na Sierra Madre (přičemž právě ty scény z Indonésie jsou na tom to vůbec nejlepší), se poměrně brzy začne profilovat jako něco zcela jiného. Jako film o odhodlání, (ne)splněných snech a přátelství. A činí tak doslova do posledního záběru. I postavy se tu postupně vyprofilují jinak, než od nich zprvu čekáte, a jakkoli jsem měl po většinu času poměrně jasnou představu čtyřhvězdičkového hodnocení, tak po tom závěru nemůžu jinak, než za plnou (mám sto chutí tu citovat ten výrok, co se v závěru objeví, ale byl by to spoiler jako prase...) Jinak on ten vývoj a rozuzlení zas tak překvapivé nejsou, protože v průběhu filmu dostane divák poměrně dost indicií naznačujících, kudy vítr vane. To mu však na působivosti nijak neubírá.

    • 4.2.2018  14:57

    Stylové, atmosferické, famózně obsazené a precizně natočené. Na druhou stranu je to rozhárané až hanba. V jednu chvíli odlehčené, stylizované a prodchnuté echt výběrem 80´s muziky, ve druhé drsné a syrové ve stylu Bournovek či Zátahů. To by ještě šlo překousnout, kdyby se to však nesnažilo hrát i na seriózní špionážní linku "já vím, že ty víš", protože ta to v posledních 10-15 minutách svým vpravdě debilním "jakože překvapivým a cool" rozuzlením spolehlivě zabíjí... Po celou dobu jsem lavíroval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, přičemž po poslední scéně jsem měl sto chutí (a vlastně ještě mám) to ponechat na třech (ale jakože hodně dobrých). Nakonec ale dávám čtyři (jakože slabší), a to hlavně díky hercům (především tedy McAvoyův výkon jsem si neskutečně užil) a zejména té finální akci (včetně scény s pochodem a honičkou). Ta to totiž hódně, ale hóóódně zvedá. (i tak budu ale do budoucna s hodnocením dost na štíru)

    • 31.1.2018  09:09

    Je to dobré, to ne že ne. Místy dokonce velmi dobré, ne že ne. Jenom mám pocit, že jsem asi viděl jiný film, než většina ostatních, a k víc jak třem hvězdám se prostě nedokážu vnitřně nějak přinutit. Herecky je to perfektní, zvlášť od ústředního tria (a že McDormand nemusím), jmenovitě Rockwella. Na druhou stranu je tam hafo postav (či jejich představitelů), které prostě zůstanou nevyužité (a v případě Hawkese je to až hříšné plýtvání). Zároveň je to na můj vkus poněkud rozhárané (ten zvrat v chování jedné z postav je až moc náhlý), střídá to nálady a funguje to tak dobře v těch "seriózních" scénách, že ty (černo)humorné tu působí až nepatřičně, přičemž v nejednu chvíli jsem měl pocit, jako bych koukal spíš na nějaký pokus imitace Coenů či Tarantina (na rozdíl od nich to ale postrádá adekvátní hudební složku). Ono to možná bude tím americkým/jižanským zasazením, které tak moc evokuje výše zmíněné (zvlášť ty Coeny) a navíc u mě budí dojem scénáristické svázanosti, což tuplem platí o těch hláškovacích scénách. Jako by se McDonagh nemohl pořádně "vyřádit" tím drsným nekorektním stylem, který mu "umožňuje" čistě ostrovní/evropské zasazení (i ta scéna s knězem měla větší potenciál). Ale možná je to jen můj (nesprávný) pocit. Zkrátka a dobře, ten o dvou Irech v Belgii mi přijde mnohonásobně lepší a mám ho mnohonásobně radši.

    • 26.1.2018  10:40

    Velmi dobrý krimi thriller s perfektní technickou stránkou, kde Scott opět potvrzuje, že vedle sci-fi a historických filmů mu i krimi žánr sedne a řemeslně to má v malíku jako málokterý jeho kolega. Na druhou stranu nepřichází film absolutně s ničím novým či jedinečným a do kvalit třeba Amerického gangstera to má stále daleko, což je škoda. Jednoznačným plusem a highlightem snímku je nicméně Plummer v roli Gettyho. Ten chlap má tak neskutečně přirozenou autoritu a charisma, že si suverénně krade každou minutu na plátně (a že jich má z ústředního tria asi nejmíň) pro sebe (což je u něj tak nějak zvykem). Navíc jeho postava je tu vlastně jediná zajímavá, až je škoda, že to nebylo víc o něm. Co se zbytku obsazení týče, Williamsová je ok, byť nijak sympatická a místy má trochu tendence přehrávat, Duris je zajímavý, i když ten jeho "vlastně pořád francouzský" přízvuk poněkud bije do uší, a Wahlberg je tu vlastně opravdu do počtu. Jeho postava zdaleka není ten ultimátní fixer a la Russell Crowe z Životní zkoušky, jak jsem čekal a jak napovídal trailer, a krom té jedné konfrontační scény s Gettym vlastně nemá na příběh výraznější dopad. Což mě přivádí k tomu jedinému, co mi asi na filmu opravdu nesedlo (tedy vedle absence výraznější chemie mezi herci - sakra, zase mi jde na mysl ta Životní zkouška), a sice, že jsem čekal alespoň částečně procedurální film, kdy bude docházet k vyjednávání, policie bude pátrat a Wahlberg bude pomocí "kontaktů" a své "zvláštní sady dovedností" (ahoj Liame) pokoutně činit totéž. A ono prd... Když nad tím tak přemýšlím, vlastně sotva hli prstem... Důležité ale je, že tam kde mají dramatické či napínavé momenty fungovat, tam fungují, a to na výbornou. A především se tu nevyskytuje klasický neduh Scottovy tvorby poslední doby, tj. nesmyslný scénář (byť do ideálu to má taky daleko). Výsledkem je tak jeden z těch bezpochyby "konzistentnějších" Ridleyho snímků posledních let. (Btw, vzhledem k obsazení kinosálu mám pocit, že se to vážně většina lidí rozhodla bojkotovat kvůli přeobsazení Spaceyho, který beztak v jedné scéně zůstal, a nebo chtěli všichni moc moc vidět závěrečnou volební debatu)

    • 20.1.2018  17:55
    Vysvobození (1972)
    ****

    Zlatá Vltava... (mrtvoly jsou tu mimochodem dost zajímavé - myšleno ve filmu, o těch vltavských nic nevím)

    • 2.1.2018  12:38
    Smrtihlav (2017)
    ***

    Čert vem fakt, že je to vlastně z valné části vymyšlená pohádka, kde je rozházené všechno možné (zde hojně zmiňované "české Alpy", přítomnost a zapojení Tří králů, vyzbrojení odbojářů Thompsony a mnoho, mnoho dalšího). Aspoň to není "jen" rozšířená kopie Anthropoidu. Kdyby to ale fungovalo jako konzistentní a zábavný, jakkoli blbý (myšleno z hlediska historické věrnosti) film! Což tak úplně nefunguje... Začíná to ok, sledujeme Heydricha (Clarka mám jako herce rád, ale jakkoli zvládá arogantního pazřáta, ksichtem se na Heydricha hodí asi jako Branagh - což ostatně není nic překvapivého), jeho pád u Reichsmarine, vzestup v SS a jmenování říšským protektorem. Po 50ti minutách si najednou Jimenez jakoby vzpomene, že má/chce točit film o operaci Anthropoid, a tak do středu dění hodí dva notně zaměnitelné (a nemastné, neslané) paragány, z nichž se snaží najednou udělat hlavní postavy filmu (což ještě více umocňuje finále v kostele a závěrečný flashback) a Heydrich je tu jen tak jakože mimoděk. Pokud by se obě roviny protínaly, šlapalo by to lépe. Všechno je navíc strašně hrrr a chybí tam jakýkoli kontext a odpovědi na kvantum "proč" otázek. Proč se Heydrich (ve zdejším podání) stal tím "mužem se železným srdcem" (a to si dovolím říct, že je zde vyobrazen hooooodně mírně), proč ho českoslovenští paragáni byli vysláni zabít, atd. Češi a Slováci samozřejmě vědí, ale zahraniční divák bude zmatený jak čerstvě vyoraná myš a dojde nejspíš k nejednomu mylnému závěru... Mizerná je i práce s napětím. U Anthropoidu (omlouvám se, ale tomu srovnání se těžko vyhýbá) jsem byl při scénách s atentátem a v kostele pořád jak na trní, přestože jsem výsledek moc dobře znal. A tady? Meh...A konečně, "vztahové" pasáže jsou opět naprosto zbytečné a nefunkční (věčná sláva Atentátu!). Ono jediné, co v tomhle filmu opravdu funguje, jsou Graham v roli Himmlera, Pikeová v roli Liny a ten ústřední "varhanový" hudební motiv. Čímž chci říct, že HHhH je vlastně takové hezky natočené nic. PS: Komentáře obviňující knižní předlohu z neduhů tohohle filmu můžou napsat jen ti, co ji nečetli. Film si z ní bere tak akorát název a premisu Heydrich-Anthropoid + jména postav a vše ostatní vesele mění k obrazu svému. Binet ví podle mě moc dobře, co napsal, a krom toho, že to napsal zatraceně dobře, bych to s chutí zavedl na našich školách jako povinnou četbu (jak kvůli tématu, tak kvůli stylu psaní).

    • 2.1.2018  08:57

    Tématem, resp. zasazením zajímavý a "důležitý", filmařsky nicméně průměrný snímek, který by udělal lépe, kdyby se (podobně jako Vražedná pole ve své druhé polovině) soustředil čistě na domorodce (zde především postava profesora) a neprezentoval to z pohledu otravné, nesympatické a naivní americké blbky. Atmosféra vojenské diktatury je ke všemu vykreslena poměrně slabě (v porovnání s filmy odehrávajícími se v podobném prostředí) a navíc se u toho člověk vzhledem k nedávným událostem (a vlastně pokračující obecné situaci) v Barmě.. ehm, Myanmaru.. s ohledem na zdejší glorifikaci jedné místní političky neubrání ironickému úšklebku...

    • 30.12.2017  02:09
    Suburra (2015)
    ****

    Když jsem Suburru viděl prvně, byl jsem popravdě dost zklamán (s ohledem na zde přítomné ovace). Navzdory jejím nesporným kvalitám mi leccos vadilo. Například fakt, že, sklepácky řečeno, jsem dvě hodiny čekal na Apokalypsu... a ta nepřišla (ten poslední den ji pro mě opravdu nepředstavoval - a navíc chyběla ta druhá (kratší) část, která by byla jen o ní). Dále mi silně vadila poněkud zbytečná "artovost", a to jak obrazová, tak především ta hudební. A můj hlavní problém tkvěl v postavě té feťačky, která byla neskonale otravná (pozor, tím nemyslím špatně zahraná, to je naopak skvěle - ostatně jako všechny zdejší party) a co jí tu vyšlo/prošlo, to mi prostě lezlo na nervy... (spoiler - mám na mysli především závěr, bo jsem fandil panu S., i když je to neřád) Nu, a po bezmála dvou letech jsem dal repeté, jestli se ten dojem nezlepší. A zlepšil, neboť jsem tentokrát najisto věděl, do čeho jdu. Tudíž můžu nechat stranou zklamání z "nedostatečné" apokalypsy a soustředit se čistě na to, že Suburra opravdu je výtečně natočený, napsaný, obsazený a zahraný film. Ale i tak se zdráhám dát plný počet. Feťačka je mi sice stále otravná a u závěru krapet skřípu zuby, nicméně snáším to lépe než napoprvé, a vizuální artovost mi už zdaleka (až na pár scén) nevadí (naopak, po obrazové stránce je to balada a drbu si hlavu, v jakém jsem to byl prvně vlastně rozpoložení, že jsem si tu skvělou Carnerovu kameru neuvědomil), ale s tou haluzoidní hudební stránkou mám pořád problém... a velký... S výjimkou Midnight City mi totiž zdejší soundtrack jaksi rve uši a kazí zážitek ze sledování, takže zatímco pro někoho je důvodem dát hvězdu navíc, pro mě je zatím důvodem jí nedat (schválně jestli se ten dojem časem změní). No a pak tu je ten pocit několika poměrně zbytečných či nedotažených scén... (např. ukrutně nedotažená církevní linie či osud Ninni) Suma sumárum, nejlepším filmem o provázanosti politiky a zločinu (a systémové zajebanosti vůbec) pro mě i nadále zůstává (a dlouhou dobu asi zůstane) dvojka Tropa de Elite.

    • 29.12.2017  15:35

    Ryanova dcera rozhodně Leanově předcházející "svaté trojici" nijak ostudu nedělá, ba naopak. Neoplývá sice takovou příběhovou epičností a zdejší komorní drama by se dalo odvyprávět za podstatně kratší časovou dobu, ale ta vizuální vypiplanost (hotová reklama na západoirské pobřeží a jednoznačně jeden z nejlepších filmů v kategorii "co záběr, to zarámováníhodný obraz" - scéna s bouřkovými mraky na pobřeží jako jeden příklad za všechny) se může směle měřit s Lawrencem a ve spojení s (na Leana netradiční) lyričností a fungujícími emocemi je to z mého pohledu dokonce lepší film, než třeba Doktor Živago. I proto, že je navzdory brutální stopáži podstatně kompaktnější a konzistentnější. Škoda, že se Lean kvůli negativním ohlasům na 14 let filmařsky odmlčel... (naštěstí se to na jeho posledním díle nepodepsalo) Mimochodem, co se zdejšího (perfektního) hereckého obsazení týče, tak jakkoli si John Mills svého zlatého plešouna nepochybně zasloužil, tak u mně na prvním místě jednoznačně zabodoval Trevor Howard v roli otce Hugha. Takového faráře by potřebovala nejedna (nejen) tuzemská dědina!

    • 28.12.2017  02:18

    Čekal jsem kombinaci Obchodníka se smrtí, Vlka z Wall Street, Air America a Narcos, to vše ve stylovém odlehčeném hávu. Dostal jsem kombinaci Obchodníka se smrtí, Vlka s Wall Street, Air America a Narcos, to vše ve stylovém odlehčeném hávu. Tedy až na závěr, který svou vážností jako by tam snad ani nezapadal. Cruise opět moc nehraje, ale role mu sedne, užívá si ji a je to další pěkný zářez do jeho filmografie posledních let. Důsledkem toho, že se film inspiruje více či méně výše uvedenými kousky, to však postrádá specifický vlastní "ksicht", což je trochu škoda. Stylizace je nicméně super a vůbec se jedná o prima oddechovku, kterou si o to víc užijete, pokud máte rádi "letecké" filmy (nebo si někdy říkali, jaké by to bylo provozovat vzdušnej pašung).

    • 28.12.2017  01:32
    NON-STOP (2014)
    ****

    Hodinu a čtvrt je to výtečný, silně atmosferický "paranoidní" thriller s téměř hitchcockovskou mírou napětí (na současné poměry). Scénou s proslovem se to však zlomí a autoři z výborného dosavadního pojetí rázem skočí do vod rutinního, přímo béčkového akčního výplachu, který to žel bohu poněkud pohřbí. Což tuplem platí o ulítlém (doslova, checht) finále. A je to zatracená škoda... Nicméně těch 75 minut jsem si užil takovou měrou, že i přes ten kvalitativní pokles v poslední cca půlhodině je mi líto jít pod čtyři hvězdy.

    • 25.12.2017  19:41
    Wind River (2017)
    *****

    Lord of the Plains, Vol. 2. Sheridan se mi pomalu sápe do scénáristické topky (v podstatě už jen čekám, jestli mi to potvrdí Soldado) a již třetí rok po sobě mi dílo z jeho pera zařídilo jeden z nejlepších a nejintenzivnějších filmových zážitků roku. Jak to ale Sheridan skvěle napsal, tak na režisérské stoličce už nějakou tu hrubku udělal. Když pominu občas nějaký ten nevhodný střih, tak naprosto souhlasím, že chybou z nejhříšnějších je skutečně ta práce s prostředím, která je zrovna u jeho děl zásadní. A nikde to není vidět líp, než když si porovnáte scénu s mrtvým volkem s... prakticky celým zbytkem filmu, minimálně tedy po vánici. Kde na začátku Sheridan naplno podmanivě využívá rozsáhlé promrzlé pustiny, skučícího větru a padajícího/křupajícího sněhu (v kombinaci s kamerovými záběry a skvělým hudebním podkresem dua Cave/Ellis), tam ho postupně začne brát jako samozřejmost a kulisu, která tak jako že mimochodem prostě je. Ve finále tak film jako celek oproti loňskému Hell or High Water v tomto ohledu strádá, ale ono je to vlastně jedno, protože až na výše zmíněné je to zrežírované perfektně, obsazené a zahrané perfektně, ohudebněné perfektně, nasnímané perfektně a napsané perfektně, díky čemuž to drtivou většinu ostatních (nejen) žánrově spřízněných kousků (i s jejich režiséry) s přehledem strčí do kapsy.

    • 25.12.2017  19:21
    Divoši (2012)
    ***

    Zkrátit o půl hodiny a ponechat závěr z knihy, tak bych tomu ty čtyři klidně dal (viděna delší verze). Ono adaptovat knížku, jejíž zajímavost tkví především ve specifickém literárním stylu, je poměrně ošemetné, pravda. Tady se jede vyloženě ve stylu filmové "ilustrace", což je vlastně ok, protože tu literární stránku stejně převedete jen těžko, ale ta základní premisa o velmi netradiční "trojce na hromádce" obchodující s domácí vyšlechtěnou marihuanou vs. mexický kartel co jim chce přebrat kšefty, je sama o sobě naštěstí dost slibná. A tak namísto dravého a úderného literárního stylu musí přijít ke slovu dravý a úderný filmařský styl. Což Stone zvládá, minimálně v těch akčních a brutálních/násilných scénách, víc než dobře. Bohužel, všechny výrazné změny oproti předloze jsou tady podstatně k horšímu. Scénami O+Elena počínaje a závěrem konče (a vlastně bych mohl remcat i ohledně hereckého obsazení, tedy toho ženského). Druhým problémem je pak určitá žánrová nesourodost, protože zatímco v jednu chvíli jede Stone na vážné vlně, jindy tomu dá až směšný tón (ten satirický/sarkastický je v pohodě, ten tam být má - ale nemá to sklouznout ke komedii). Jakkoli by to mohlo fungovat jinde, tak tady to bije jak pěst na oko. Zvláště, světe div se, v tom závěru... A tak zatímco knížka je jednou z těch, na kterou hned tak nezapomenete, film vám z hlavy vyšumí poměrně záhy. P.S. Tu předlohu si pokud možno přečtěte. Stojí za to. (však taky Winslow, že jo)

    • 25.12.2017  19:15

    WTF?... Upřímně, pořád nevím, co si o tom myslet. Suchý situační humor mám sice rád (byť tady je místy zbytečně infantilní), ale zrovna u Thora je možná tenhle obrat a la Strážci galaxie, ve kterém se hodí do kýble všechno z prvních dvou dílů a jede se ve stylu "uděláme si z toho všeho prdel", docela na škodu. Zvlášť když má v tomhle díle konečně k dispozici pamětihodného a motivovaného záporáka, resp. záporačku, díky které by to konečně mohlo být to hutné, emocemi nabyté osudové drama shakespearovského ražení (no jo, to asi přeháním...). Ostatně to finále tím směrem docela mířilo. Osmdesátkový pestrobarevný synťákový háv je pak kapitolou samou o sobě... Ale nasmál jsem se, to ne že ne. Nicméně názor si asi upřesním až při dalším zhlédnutí...

    • 27.11.2017  08:54

    Boj pacifických idealistů s větrnými mlýny všemocné státní mašinérie. Vytknout by se tomu dalo ledacos, od přílišné naivity/blbosti oněch idealistů, přes snad až přehnanou všehoschopnost státních orgánů, k vyloženě WTF scénám typu "poznali v nich agenty CIA". Jenže ten cynický pragmatismus pánů státních úředníků, který je tam přítomný od první do poslední minuty, film i ve slabších chvílích neskonale zvedá a i sám o sobě se prostě blaženě poslouchá (zvlášť cynickým pragmatikům jako já). Andrew Niccol sice podobné téma později zpracoval kousavěji a "hravěji", ale tenhle snímek ve všech ohledech ani po téměř 40 letech neztrácí na platnosti a (nejen) v rámci subžánru francouzských politických thrillerů z let 70tých funguje na výbornou. Akorát by se mi přeci jen ještě víc líbil, kdyby se držel v té úvodní čistě zahraničněpolitické rovině "Kterak praktikovat Francafrique nejhrubšího zrna a vypadat při tom civilizovaně".

    • 13.11.2017  11:04
    Vzpomeň si (2015)
    ****

    Důchodcovské Memento s naprosto výborným Plummerem. Škoda zbytečně doslovného závěru v důchoďáku a vlastně i toho, že tu pointu dříve či později přeci jen odhadnete (ale i tak je hooodně dobrá). Jen si říkám, jestli je v USA/Kanadě opravdu tak běžné, že vás kdekdo pustí k sobě do domu, aniž by se zeptal kdo/co jste zač...

    • 12.11.2017  23:31
    Manhattan (1979)
    ****

    Po scénáristické stránce to sice na ty nejlepší allenovky nemá, ale boha jeho, to co tu Woody předvádí s Willisem za kamerou a za doprovodu Gerschwinovy hudby, to je jedním slovem balada, která v nejednu chvíli připomene Melvilleův manhattanský kousek... (a o úvodu to platí tuplem)

    • 26.10.2017  09:25

    Ne-elitní jednotka. Sollimova filmová prvotina se mi popravdě líbila mnohem víc, než opěvovaná Suburra (a více mě přesvědčila o tom, že je vedle Padilhy (nebo Manna) opravdu asi nejvhodnější režisérskou volbou pro pokračování Sicaria). Mimo jiné i proto, že "netrpí" takovou artovostí - což platí zejména o perfektním rockově-ambientním soundtracku (některé Mokadelicovy skladby v nejednu chvíli evokují Michaela McCanna). Zároveň zvládá pokrýt pěknou řádku propletených témat, přičemž si to v drtivé většině stopáže vystačí s podprahovým dusnem a nabídne tak nejeden působivý moment. Na druhou stranu musím přiznat, že některé scény na mě nezapůsobily úplně tak, jak by měly/bych chtěl (jmenovitě třeba ta šponovačka v samém závěru) - ale to bylo možná jen mým momentálním rozpoložením a na celkovém dojmu mi to nijak neubralo. Každopádně pokud Sollima natočil Soldada více ve stylu právě ACAB, než Suburry, budu o to radši (ale nechám se překvapit - a podotýkám, že seriálovou Gomoru jsem zatím neviděl, takže podle té nemůžu soudit). A jinak Favino naprosto výbornej (ostatní herci taky, ale on zvlášť). "Ceeelerino, figlio di puttana!"

    • 24.9.2017  22:36
    Komedianti (1967)
    ****

    Poněkud přemrštěnou stopáž naštěstí dostatečně kompenzují herecký koncert pánů Burtona (šarmantní cynismus) a Guinnesse (šarmantní politováníhodnost), atmosféra karibské diktatury, dobrý scénář, kamera, hudba a výborný dvojsmyslný závěr. Jo a ta scéna z Duvalierville je za všechny prachy. Tu bych pouštěl povinně ve školách během přednášek o totalitních režimech.

    • 24.9.2017  22:22

    Chladné, atmosferické, kvalitně napsané, skvěle zahrané a, dovolím si citovat, jak zcela výstižně píše DaViD´82, "do morku kostí ryze britské". A natočit to černobíle byl v tomto ohledu vpravdě geniální tah. Absence němčiny v pasážích z NDR sice zamrzí, větší pěstí na oko (resp. ucho) je však opravdu ta doslovnost při jízdě autem ke konci filmu, která je skutečně nejen zbytečná (působí spíš jako úlitba "méně pozorným/chápavým" divákům, kteří nepobrali význam právě proběhnuvších událostí), ale především v rámci filmu i (sub)žánru absolutně nevhodná (štěstí že Alfredson i Corbijn se tomu dokázali ve svých adaptacích vyhnout). Samotný (vynikající) závěr tento hřích vzápětí naštěstí poněkud odčiní (hned na to následuje uvědomění si - pozor, drobný spoiler - že vám jej vlastně tak trochu "prozradily" dopředu ty dvě názorové "úvahy" pánů X a Y v průběhu filmu) a bohatou mírou těží ze skutečnosti, že co se kategorie "hraní výrazem ve tváři" týče, mohl/může se Burtonovi rovnat jen málokdo. Nicméně pokud bych v neduzích chtěl jó vrtat, pozastavil bych se ještě nad tím argumentem "tady je důkaz, že jsou s panem X přátelé" během soudního přelíčení. Ten mi totiž v rámci zdejší platné logiky "já (ne)vím že ty (ne)víš že my (ne)víme že vy (ne)víte že on (ne)ví" přijde poměrně snadno napadnutelný... ale což. I přes výše zmíněné je to totiž absolutní špička špionážního žánru, a to jak po stránce kvality, tak i realismu (jak už to ostatně u těch povedených le Carrého adaptací - bohu dík - bývá).

    • 24.9.2017  13:56

    Godzilla podle Lindholma aneb nejzajímavější/nejoriginálnější procedurálka o krizovém (ne)řízení. Teda až na to, že na rozdíl od Lindholma to nemá to podprahové napětí a je to satiricky laděné. No a právě díky tomu se nakonec přikláním k vysokému hodnocení. Jako někdo, kdo má s neadaptabilním molochem japonské byrokracie (a "komunikačními" aspekty tamní společnosti) své nemalé zkušenosti, prostě nedokážu neocenit skutečnost, že si jsou sami Japonci do toho (a nejen toho) ochotni a schopni pořádně s gustem rýpnout. Přitom stíhají tematicky obsáhnout nejen katastrofické trio Fukušima-zemětřesení-tsunami z března 2011, ale i otázku jaderného pustošení Japonska a la původní Godzilla a navíc i ten svůj nemálo rozporuplný zvláštní (bezpečnostní) vztah s USA. A tak snad jediné, co mi krapet kazilo dojem (teda krom té zvláštní poradkyně "večtyřicetichcibýtprezidentkouUSA" amerického prezidenta, jejíž angličtinu suverénně překoná i ta Arnoldova - říkám si, jestli to byl tvůrčí záměr, nebo jen nedokázali najít jazykově adekvátně vybavenou (sexy) herečku), bylo to stále jaksi "gumové" zpracování Godzilly, která připomíná v první suchozemské verzi papírového draka při čínském novoročním průvodu, v té finální pak občas sotva pohyblivého balónového maskota (aneb zdravím nafouknutého panáka z Krotitelů duchů). Nic proti praktickým efektům, ale ty nepohyblivé knoflíkové oči na dojmu živoucího tvora prostě dost ubírají... Na druhou stranu, ty destrukční scény jsou naprosto úžasně natočené (a ta noční tuplem).

    • 11.9.2017  10:07
    Gándhí (1982)
    ****

    Film je to moc pěkný, o tom žádná, a přes masivní stopáž nenudí (tedy pokud vám nevadí filmy, které jsou z 99 % postaveny na dialozích, že jo). V nejednu chvíli by to moc moc chtělo být jako některý epos od Davida Leana (ale bohužel není) a třeba taková scéna z funusu je přímo impozantní. Akorát nemám rád tyhle "svatořečící" tendence v životopisných filmech (viz snad všechno o Mandelovi), což je přesně to, co Attenborough s Gándhím (a v dostupné míře vlastně i s Nehrúem) dělá... Každopádně Kingsleyho výkon je vyzdvihovaný naprosto oprávněně. A jako fanda jistého britského seriálu jsem nemohl potlačit takřka dětskou radost, když se tam najednou vyloupl Nigel Hawthorne v roli koloniálního úředníka :-)).

    • 11.9.2017  09:42

    Oldschool strikes back! Silně atmosferické, skvěle napsané, skvěle obsazené/zahrané a neméně skvěle ohudebněné. O Clintových hláškách nemluvě. Filmy s "plánem" miluju a o atentátnických to platí tuplem. Zkrátka absolutní srdcovka z magických let devadesátých...

    • 11.9.2017  09:38

    "Majore, ve mně jste vyvolal takový zmatek jako nikdo předtím." Džjó, Clinte, tos nebyl jedinej. Když jsem tenhle kousek viděl jako junák prvně, taky jsem při scéně v zasedačce nevěděl, kdo s kým hraje. Ale v závěru už byl jen opojný pocit ze zatraceně dobře vymyšleného a provedeného plánu. Atmosféra zasněžené horské německé vesnice, promrzlý hrad, lanovka, vynikající hudba a hlavně nezničitelné duo spojeneckých commandos ztvárněných mými oblíbenci Burtonem a Eastwoodem. Suverénně nejlepší filmová "macleanovka" a především pak špionážní válečňák ze staré školy, ve kterém nejsou žádné scény "na efekt" s dramatickou hudbou (teda ta zdejší dramatická je, ale v dobrém slova smyslu), žádný patos, žádné rádoby-filozofování nad podstatou války, žádná přiblblá romance, která by narušovala plynulost děje. Jen dva sakra schopní vojáci (+ dvě šik baby), jeden zdánlivě jasný úkol a jeden sakra dobrý plán. Prostě klasika všech klasik futrál. (A my co vyrůstali na Return to Castle Wolfenstein máme tenhle film ještě radši :-))

    • 11.9.2017  08:57

    Podprahová tenze tak hutná, že by se dala krájet (k čemuž nemalou měrou přispívá Ebertův mrazivý, minimalistický - kurník, to slovo používám nějak často... - ambientní soundtrack). Atmosféra 70s/80s New Yorku tak dokonalá, jako by to dělali Coppola s Willisem v nejlepších letech (skvostná Youngova kamera). Naprosto precizní herectví od tria Isaac-Chastainová-Gabel. "Akčních" scén jak šafránu, avšak úžasně stylově natočených a nervydrásajících. Dvě hodiny stopáže, při kterých člověk sedí přikovaný v křesle a skřípe napětím zubama, protože cítí, jak to tam pod povrchem vře, a neví, jak a zda z toho kdo vyvázne. A to vše navíc ve finále podtržené jednou nemilou starou (myšlenkovou) pravdou, kterou tu nebudu spoilovat. Dát téhle filmové delikatese míň jak 4 hvězdy považuju za zločin, takže jediný důvod, jak si dovedu vysvětlit to současné modré pole v hodnocení, je její poněkud zavádějící název, podle nějž tu většina lidí nejspíš čekala obzvláště krvavou/brutální gangsterku (ještě bych si to mohl odůvodnit parafrází klasického výroku "Ten fakt, drahý bratranče...", ale v zájmu objektivity se přikloním k tomu zavádějícímu názvu). Což chápu, protože jsem to taky čekal. Ale tím ten film opravdu není... I když...

    • 10.9.2017  19:40

    Minimalistické a ve všech ohledech bezchybné (ne)válečné drama, které tu tematicky spřízněnou Bigelowelinu nadhodnocovanou přehlídku nudy suverénně zahrabává do písku a označuje navíc černým praporkem. A přitom stačí jedna zaminovaná pláž a jedna pořádná křivda. Přičtěte k tomu chandorovskou míru podprahového napětí, výborné herce, nádherný vizuál a skvělou atmosferickou hudbu (v těhle dvou ohledech mi to v nejednu chvíli silně evokovalo španělskou Mokřinu) a máte zaděláno na jeden z nejlepších a emocionálně nejpůsobivějších (nejen) evropských filmů posledních let (a u nás coby země, která si svou epizodu s Němci také zažila, o to silnější - tady by si naši filmaři měli vzít příklad). Snad jedinou výtku můžu mít k faktu, že některé výbušné chvilky (doslova) byly k mému nemilému překvapení velice snadno předvídatelné. Odehrávat se to na té druhé (skallingenské) pláži, byla by to jízda takřka ve stylu Mzdy strachu...

    • 10.9.2017  19:27
    Oko jehly (1981)
    ****

    Pět let po Orlovi si Sutherland opět střihnul špicla ve službách Třetí říše, který si za nepřátelskou linií užije vedle svých povinností i nějaké to I&I (Intoxication & Intercourse). Namísto sympatického a prohnaného irského šviháka z výše zmíněného filmu tu je pro změnu v roli poněkud sociopatického esa Abwehru se stilettem vždy připraveným v rukávu. Ale i když je to tentokrát řádný zmetek, člověk mu prostě nedokáže nefandit. Špionážně-válečná "oddychovka" ze staré školy, jaké se dnes už prakticky nedělají (výjimkou budiž taková Enigma), která má krom Sutherlandova charismatu (a Nelliganiných křivek) ještě navíc Rózsovu hudbu a hlavně tu kouzelně chladnou deštivou atmosféru Britských ostrovů.

    • 10.9.2017  19:18
    Boj (2015)
    ****

    Slabina tohohle filmu je (ne)překvapivě v jeho první, "afghánské" polovině. Jakkoli je to pěkně natočené, je to přeci jen poněkud mdlé a nezáživné (výjimkou je ta linka s afghánskou rodinou - popravdě jsem čekal, že kolem toho se to bude následně točit, nebo že to alespoň vytáhnou). Naopak po přesunu do soudní místnosti v Dánsku je to naprosto výborné a i přes svůj minimalismus až neskutečně svižné a napínavé. (A ano, souhlasím s Malarkeym, paní žalobkyně se svým "kuním ksichtem" by zasloužila ozdravný pobyt mezi fanatičtěji laděnými Paštuny)

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace