pytlik...

Pěkný dokument, který potěší i ujištěním, že to s naší důchodcovskou generací není tak špatné, jak by si člověk pomyslil z internetových diskuzí a z bojů o slevy v kauflandu. Ti mluvící pánové to měli i ve svém požehnaném věku v hlavě parádně srovnané. Vcelku mě překvapilo, že na začátku padesátých let Gottwald dal hlavním představitelům kuratoria milost, místo popravy doživotí. To jsem nevěděl, že to byl takový lidumil. No, možná si jen nostalgicky zavzpomínal na časy, kdy byli komáři a nacisti jedna ruka a jedna duše.

Goscinniho vypravěčský styl postavený na náznakovém humoru se prostě z knihy na plátno převést nedá. Navíc mě celkem rušily prostřihy do reálných životů obou pánů autorů. A nutno říct, že i mé dva synáčky na filmu zaujalo zejména to, že s v něm vyskytují kluci, co se jmenují stejně jako oni: Vendelín a Viktorín. Jinak svou předlohu nezapřeli a celé představení strašně zlobili. Viktorín v jednom kuse nahlas volal: Já mám hlad! Čímž prokázal, že jsme se s jeho jménem moc netrefili.

Jasný důkaz,  že po smrti nic není.  Jinak by v průběhu pořadu musel Karel sestoupit z nebe a většině účastníků za jejich vykon nakopat prdel. Zejména se divim, ze takový Gregor a Noid se nebáli. Buď byli velmi stateční, nebo nevěřící,  nebo museli mít plech v kalhotách.

Jaromíre, tuto středu si zapiš do deníčku zlatým písmem. Neměl jsem kam přepnout TV, tak jsem se na tento tvůj pořad díval cca 10 min. Mou účastí se tak zvýšil počet sledujících o 1, neboli matematicky vyjádřeno, nekonečněkrát. No a co si budeme nalhávat. Existují názory, aby se člověk stal odborníkem v nějaké oblasti, musí se jí věnovat 10 tis. hodin. Soukup je dokladem, že né vždy tomu tak je. Moderování věnoval daleko víc času, a stále působí jako naprostý začátečník. Nervózně těká očima sem a tam a vše ve studiu musí být pořádně přišroubované, aby odolalo vichřici vyvolané jeho neustálým intenzivním mrkáním. Mluvený projev je ve vzácné shodě s jeho postojem, obojí působí, jak když jeho jedinou stravou jsou dřevěné tyče a prkna. Ve svém rádobyuvolněném postoji s rukou v kapse vypadá jak puberťák, co ho právě nachytali při onanii. Jinak ale zpět k vip světu. Jedná se o pořad výpravný, ve studiu se dokonce nalézá koberec, pohovka, křeslo a fotka Prahy a Agáty se Soukupem hledících si do očí. Prostě až na tu Agátu interiér stejný, jako má Kraus u své talkshow. Narozdíl od Krause ale Soukup hosty nepotřebuje, vystačí si sám se sebou. Tu sedí na pohovce, tu v křesle, jen na tom koberci se doposud neválí, ale to je předpokládám jen otázka času. A ještě jednu věc je nutno říct. Soukupovi se můžeme vysmívat za ledaccos, ale nedá se mu upřít, že drží prst na tepu doby. Zatímco v jiných oblastech je využívání umělé inteligence teprve na počátku, u něho jede na plné obrátky. Minimálně já si nedokážu představit, že by doopravdický živý kameraman vydržel poslouchat ty jeho kecy.

Asi jsem povrchní, ale Zátopek prokazuje, že na vzhledu a charisma záleží. Neužilovi nelze nic vytknout, originál vystihl parádně. Zátopek prý měl doopravdy pisklavý, vysoce položený hlas (v dětství se mu smáli, že mluví jak holka) a exteriér si každý může porovnat s dobovými fotografiemi. Takže už po pár minutách sledování filmu mě pěkně štval a děj mi byl úplně fuk.

Paddington mě od začátku vytáčel z následujících důvodů: 1. Jeho jméno zní jak příjmení. 2. Oči mu občas úplně zčernají a vypadá pak jak neživé strašidlo.  3. Minimálně podle českého dabingu má úchylný hlas. 3. Příběhy jsou až moc přeslazené, a né jen kvůli všudypřítomné marmeládě, híííí, viz bod 5. 5. Medvídkova strava je příšerná, ustavičně se cpe bílými toasty s marmeládou. 6. Ve dne v noci nosí pořád ten samý oděv, modrý kabát a červený klobouk. Kvůli bodům 5 a 6 jsem si interně změnil úvodní písničku na "je to úžasný, smradlavý Paddington se zácpou náš".

Škoda, že si Langmajer nezašel k psychologovi, aby se mi osvětlilo, co chlapa, co má doma starou škebli, nutí najít si někde jinde druhou škebli stejných kvalit, jen mírně mladší. Logičtější by bylo nabrnknout si nějakou svou studentku, ne? Jinak se jedná samozřejmě o film z jiné dimenze než je náš reálný svět, minimálně já nikdy nezažil, že by někdo vyřizoval rodinné problémy na přednáškách, vykřikoval oplzlosti v prostředcích MHD a restauracích, či se zamilovaně točil kolem lampy, a to jich v blízké ulici a parku máme požehnaně. Skoro až k závěru to byl jasný odpad, ovšem pak nastal výrazný zlom téměř na pět hvězdiček, kdy se Langmajer měl dostat do výlučné péče třetí ženské, jisté Pepky. Jééžiš, lámal jsem se smíchy pod stolem, no ten to hraje taaaak blbě! No a konec ukázal, že to skutečně akorát blbě hrál, takže tvrdé zklamání a za ty tři minuty smíchu dávám jednu hvězdu.

Snímku výrazně uškodilo to, že byl natočen tak pozdě... v éře zvukového filmu. Kdyby postavy nemluvily, zlepšila by se úroveň tak o 100%, což ovšem znamená, že by i nadále zůstala v totálním odpadu, páč nulu nulou nezvětšíš. Ale aspoň by byl nešťastný divák ušetřen těch blábolivých dialogů doslova o ničem, bez špetky jakéhokoli nápadu a vtipu, se spoustou klišé a lidových, všeobecně známých moudrostí. Z Hanzlíkových promluv navíc kapal sliz na všechny strany. I vzhledem k jeho chování, kdy si zrovna nejsem jistý, že pravý gentleman se snaží ošustit každou vdanou paničku v okolí, bych navrhoval přejmenovat film na "Léto s echt slizákem". Mimochodem, nechápu, kde se v komkoli vzala ta drzost toto vůbec srovnávat s velmi vtipnou a zábavnou komedií Léto s kovbojem, vždyť kromě ročního období a jakés takés lásky se jedná o naprosté protiklady.

Pořad prokazuje starou známou pravdu, že tloušťka je v naprosté opozici k charismatu. Přemek pak prokazuje, že ani štíhlost ho rozhodně nezaručuje. Proto působí velmi směšně ty (dvojité až trojité) brady vytrčené vzhůru a tvrdé pohledy prvních dvou pánů porotců a to tvrďácké pištění toho třetího - rozevláté Viktorky od splavu. I když, teď jsem zhlédl zhruba 10 min originálního pořadu a musím se mírně omluvit, ta česká mutace se evidentně snaží být co nejdokonalejší kopií. Napjatě čekám, kdy porota zadá soutěžícím vaření pokrmu, který by pořadu prospěl naprosto nejvíc - tj. vtipné kaše. Nám by pak nemusely odpadávat uši po perlách typu "jsem narvaný jako taška!". Jeden z porotců by byl ideálním publikem do většiny humorných pořadů jakékoli televize, páč by se chechtal naprosto všemu - soudím tak podle toho, že mu k zábavě stačí i tak obyčejné věci, jako je sůl a koření ("mě ve vašem jídle bavila ta pepřová chuť!"). Účinkující by taky zasloužili vyliskat za zprofanování krásného slova "děkuju", které používají nejen při každé příležitosti, ale i tam, kde žádná příležitost není, a proto v každém díle zazní tak tisíckrát.

Kolečko je jeden z nejgeniálnějších scénáristů v komediálním žánru, připomíná mi Papouška – taky dokáže za normálních okolností vážnou či trapnou situaci podat vtipně, takže člověk ví, že se nemusí ničeho obávat a může se jen a jen těšit na to, co přijde (mimochodem takový režisér Krejčík byl přesně opačný typ, vtipnou situaci točil nudně a trapně). Takže si divák může užít i čekání na bitku mezi holohlavy a osazenstvem hospody, protože je jasné, že se při ní nic zlého zkrátka nestane (Čočkinovu smrt za nic zlého nepovažuji, páč to stejně nebyl sympaťák!). Fascinují mě komentáře mnohých uživatelů zde, kteří seriálu vyčítají, že se jedná o propagandu, že takhle to v realitě není... Voni si neuvědomují, že jde o komedii a né o dokument, a od kdy se vyžaduje od komedií, aby věrně zobrazovaly skutečnost, aha? Od nich čekáme, že nás budou bavit, a toho se tu dočkáme maximálně. Zvláštní plus patří za doprovodnou hudbu, člověk si oživí hity, které už dávno zapomněl a rozhodně by nečekal, že mu je připomene český seriál.