pytlik...

Já nevím, proč na Soukupa všichni nadávají. Dokud ho máme, můžeme úplně zrušit armádu a ušetřit tak spoustu financí, neboť nikdo se neodváží napadnout zemi, která vlastní zbraň mnohem silnější než je třeba atomovka – pořad, který sníží komukoli v doslechu iq nejmíň o 50%. Nad tím, že Soukup tolik používá plurál majestaticus, bych se nepozastavoval – vzhledem k úrovni monologu („já jsem buď zdravej, nebo dobře léčenej“) je jasné, že mu se scénářem pomáhal člověk nad jiné povolanější na podobně vtipné „bonmoty“, člověk, který se v prvním díle také objevil – ano, náš prezident. Soukup tak vlastně mluví za oba. Na režisérovo jméno by se taky mohla udělat spousta skutečně nápaditých narážek (např. hle, jak je Benda renesanční osobnost – kromě toho, že je neschopný poslanec, je i neschopný režisér!), na druhou stranu, zase takový ignorant to nebude. Vzhledem k roztřesenosti kamery bych si tipnul, že sleduje moderní trendy a je příznivce hnutí Dogma 95. Druhá možnost také je, že to není schválně a pouze se mu třesou ruce z oprávněného strachu, že tohle jeho druhé dílo skončí stejným, ne-li větším průserem jako jeho první. Neboť je to on, kdo natočil legendární nekonečný seriál Sousedé, který skončil po deseti dílech.

Rád čtu životopisy slavných, protože doufám, že pokud je budu kopírovat do nejmenších podrobností, dosáhnu úspěchu tak jako oni. Proto piju 50 šálků kafe denně jako Balzac, spím střídavě 2 hodiny denně jako da Vinci (což mi při těch kafích nedělá žádný problém), anebo naopak 20 hodin denně jako matematik de Moivre (to mi po těch kafích naopak problém dělá). Jím jedno a to samé jídlo po mnoho týdnů jako Jobs, abych nesmrděl, proháním velmi mladé holky, nejlépe panny, jako Chaplin, ale přes veškerou snahu furt nic, netopím se v milionech a ani o mně nikdo neví, s výjimkou mravnostního oddělení policie ČR. Konečně mi došlo, čím to je – mířím moc vysoko. Chce to začít po postupných krůčcích, např. nejdřív se stát úspěšným politikem v naší republice, což moc náročné není, a teprve pak vylepšit teorii relativity. Takže jsem začal sledovat tenhle seriál Premiér a píšu si: 1. nosit na spaní stále stejné triko GAP. 2. po probuzení minimálně 5 minut vést rozšafný monolog o tom, jak jsme premiér a co teď. 3. při rozhovorech hodně mrkat a těkat s očima všude kolem, vyhýbat se pohledu do očí protistrany. To mi přijde obzvlášť fikané, protože podle psychologů to dělají lidé zlí, s nečestnými úmysly. Protistrana tuhle teorii určitě zná taky, takže má z nás strach a přistoupí na cokoli, co jí navrhneme, jen aby od nás měla pokoj. 4. Nikdy nechodit na Barrandov k Soukupovi do Duelu, protože ten svým bystrozrakem člověka hned prohlédne a rozebere na součástky, jak předvedl v předchozím dílu sám na sobě.

Seriál potvrzuje několik faktů, které zasvěcený filmový fanoušek ovšem už dávno zná: Bartoška používá pořád tu stejnou ausšusovou zubní protézu, takže furt šišlá. O Pavlu Novém totéž s určitostí říci nemůžeme, páč ten šišlal už za mlada. Bejt Miklušem, zjistím si majetkové poměry Bernda Posselta a jestli jsou vynikající, vydávám se za jeho syna (každý soudce s méně než dvaceti dioptriemi to musí uznat i bez testů DNA). Seriál taky ukazuje, proč se zloději stahují do velkých měst.. neboť na vesnici policajti úspěšně vyšetří i ztrátu lístku na tramvaj.

Odcizené a studené jak Dráteníkova mrtvola. Nikdo k nikomu nemá alespoň trošku teplý a normální lidský vztah. Když to srovnám třeba s takovou Nejistou sezónou...

Protože jsem včera večer neplánovaně snědl šest čokoládových tyčinek, řekl jsem si, že se v rámci trestu podívám na tenhle film. Podle anotace, hereckého obsazení a označení "romantický/komedie" sliboval dostatek utrpení za ten můj prohřešek. Ovšem už po pár minutách od začátku filmu jsem si v klidu došel pro dalších dvanáct tyčinek, protože jsem zjistil, že přestože jsem na obrazovku koukal maximálně čtvrt okem - jel jsem na rotopedu, četl Zemi Nikoho a sem tam zkouknul věci na mobilu - ani sežrání všech čokoládových věcí ve vesmíru by neospravedlnilo tak krutý trest. Anna Polívková může být ráda, že je v něčem absolutně na vrcholu - horší herečku neznám. Ta by fakt mohla učit na DAMU - vždycky by něco zahrála a pak řekla, tak teď jsem vám názorně předvedla, jak se to nedělá, udělejte to jakkoli jinak, horší to být nemůže! Při jejím výkonu mi naskakovala taková husí kůže, že jsem měl větrák puštěný jen proto, že ho na tom rotopedu používám taky jako zdroj protivětru, abych měl to šlapání těžší, vůbec jsem ho nemusel použít jako prostředek k ochlazení jako obvykle.

Seriál nehodnotím, protože jsem ho sledoval velmi homeopaticky a na nedobrovolné bázi, vždy jen pár minut, než jsem stačil utéct. Přesto mě několik věcí zaujalo: 1. Korolová, kterou by do svého ansámblu nevzal ani ten nejamatérštější (parádní slovo mimochodem) divadelní spolek, protože by na ně hrála moc ochotnicky. 2. opět Korolová a její ekonomický názor "náklady na reklamu si odečtete z daní, takže vlastně za ni nezaplatíte nic". Asi vidí do budoucnosti, té naší instagramové hvězdě na pozici mynystryně financí doopravdy časem nezbyde nic jiného než zavést 100% daň z příjmu. 3. Tomicová, ta by se mohla vzít s Korolovou (opět) za ruku a vytvořit umělecké duo "Dřeva". Pozor, nikoli "Obživlá dřeva", tak dobrý jejich výkon zase nebyl. 4. ještě mě zaujala kreativnost a odvaha scénáristů. Jako dvojčetem si v ději vypomůže leckdo, ale aby to dvojče nejen vypadalo úplně stejně jako brácha (až na brejle), ale se i úplně stejně chovalo a mělo stejné zaměstnání, to jen tak někoho nenapadne.

Děkuji uživatelovi "kiko1101", že se toho nebál a byť Slovák, přeložil název dílu do češtiny. Bez něho bychom tápali! A na oplátku přidávám překlad do slovenštiny, aby ani Slováci nemuseli tápat: [b]Slovenský název:[/b] Phineasov a Ferbov efekt.

1. Škoda, že Langmajerovu roli nehrál Polívka, film by se dostal co do uvěřitelnosti minimálně o deset stupňů vejš. Akorát by v druhé půli člověk občas nadával na odfláknutou práci maskérů, taky mohli toho Polívku líp nalíčit, aby nevypadal pořád tolik jako muž! 2. Škoda, že se film nekončil po prvních deseti minutách, do té přeměny muže v ženu. Langmajerovým machismem jsem se výborně bavil, pak, jak praví klasik, už jsem jen koukal a koukal a najednou z toho byla taková blbost, až oči přecházely. Havlík je asi pěkný podpantoflák, a/nebo Třeštíková chodí do posilovny. 3. Nic dalšího už k tomu radši nenapíšu, stejně jsem v naší domácnosti v podmínce od minulé neděle, kdy jsme v rádiu poslouchali pořad Haliny Pawlowské "Co Čech, to Němcová", kam posílají lidé své povídky s většinou velice nudnými zážitky, o kterých si myslí, že jsou zajímavé, protože se staly jim. No a nějaký podpantoflák (dost možná Havlík pod pseudonymem) tam poslal hlubokomyslnou úvahu o druhé míze u mužů, že jako nové krásné auto je potěšení, ale hodně žere, bere čas a zloději ho kradou, zatímco stará garáž je ošuntělá, ale útulná, přátelská a nenáročná, takže je nesmysl dávat přednost novému autu před ní. No co si budeme nalhávat. Ta relativně mladá garáž vedle mě slzela dojetím a souhlasně přikyvovala hlavou, zatímco já vykřikoval něco jako "to je blbost, tu povídku mu určitě nadiktovala ta jeho stará garáž, podpantoflák jeden, navíc to není ani logický, jak může srovnávat garáž s autem?" Příště budu radši něco podobného vykřikovat jen v duchu, od té doby musím dělat všechny domácí práce a taky s tímhle komentářem už musím končit, jdu vytáhnout bábovku z trouby.

Vetchý marní svůj talent v malém českém rybníčku, přitom by mohl krásně prorazit v zahraničí. Podle třetí fotky v galerii by byl ideálním typem pro roli Putina, stačí, když se naučí jezdit na medvědovi a lítat jako jeřáb.

Ne že bych viděl CD celé, ale i ty střípky mi zcela k hodnocení stačí. Třeba písnička o klbku - opět silná melodie a navíc obsahuje vynikající poučení - děti se dozví, že rady kamarádů jsou sice úplně na hovno (pardon), ale zato je s nimi i dlouhá cesta zábavná. (Jinak tedy vyzývám raka a žabku, aby se mi tak za deset patnáct let přihlásili, tedy jestli budou mít gerontofilní sklony). Anebo podobně parádní je Vlk a zajacik (součást tzv. frustračního seriálu Vlk a tri prasiatka, Vlk a macko, Vlk a kuzliatka, který osvětluje, proč se vlk v současné době vyskytuje tak málo v přírodě). Byť poučení z této písničky je poněkud diskutabilní, zajačikovia se vlkovi vysmějou, že nechodil do školy a proto na ně nemá. Co kdyby si to vzal k srdci, začal navštěvovat školu a pak vymýšlel důmyslnější léčky, aha!? Podle mě by bylo lepší, kdyby ti zajačikovia vlkovi namluvili, že je naopak až moc chytrý, že až bude příště chystat nějaké pasti, ať při tom vůbec nepoužívá hlavu, aby to nepřešpekuloval!