pytlik...

Vůbec si nedokážu představit, jak to na Malé Straně muselo vypadat v sedmdesátých letech, v době husákovského baby boomu, když už o deset let předtím nebylo na ulici pro samé dítě kam plivnout. Taková koncentrace se jen tak nevidí. A zároveň je také jasné, že právě děti byly příčinou zaostávání socialismu za kapitalismem... protože se pořád někde motaly, zlobily a nedaly tak dospělým klid potřebný na pořádné budování (viz scénka s hasiči). Zajímavost: Kromě Vladyky, Krause a Prostenalu se zde poprvé před kamerou objevil i Krytinář, a to dokonce v hlavní roli. Pravda, nebyl vůbec vidět, jsouc zašitý v masce, ale ten jeho krokodýl byl jako živý!

Škoda že Burian promarnil svůj talent, mohl dávat kurzy chování k nadřízeným a Carnegie by si ze svých knížek mohl udělat tak maximálně hromádku na podpal, aby se v chudobinci trochu ohřál. Já se tedy taky snažím, ale Burianovy poetiky a květnaté mluvy zdaleka nedosahuji. Zmůžu se maximálně na strohé "prostě to nějak nevyšlo" (na výtku, že ani přes urgence jsem něco neudělal), popř. ostřejší a bohužel pravdivé "těžko chtít existující práci při neexistujících prémiích". Jinak ukázkově přitroublý závěr poněkud kazí celý film, nejlepší by bylo skončit ho hned po tom slavnostním večírku.

První půlka celkem šla, dal bych klidně i za tři. Né že by situace oplývaly nějakou extra realističností, ale Bartoškova nenasytnost po ženských by se mohla dejme tomu vysvětlit tak, že sám pasivní a submisivní potřeboval někoho, kdo by mu vtiskl tvar a donutil k nějaké akci. No a protože jeho manželka mu tohleto nemohla poskytnout, jsa povahově to samé, hledal si holt dominy a aktivnější typy jinde. No ale to, co se stalo s příběhem v druhé půlce... nevím, co to mělo znamenat. Jireš asi mířil na velké umění a trefil velký blábol, to se stává i lepším střelcům, holt se ty dvě věci nacházejí hodně blízko sebe a často je ani nelze přesně odlišit. PS: V každém jiném díle bych automaticky zvedal hodnocení za nahotu, ovšem bez urážky, odhalená Štěpánková, už ve svých čtyřiadvaceti poněkud vyměklá, fakt není žádné terno. To tam byly lepší ženy na svlékání (no...spíš asi tak jedna). Takže smůla.

V půli šedesátých let musel film asi vyznít hodně odvážně, ovšem dnes působí nepříliš realisticky a celkem nudně. Taky výběr herců mi nepřijde vhodný, Abrhám se typově hodí na uzavřenější vzteklouny a né na extrovertní mladé rebely. A Kačer mi jako mladý uvědomělý dělník taky nesedí, pokud by se z něj na konci neměl vyklubat agent západní rozvědky (což se nestalo).

Ano, vojáky nikdo rád neměl a nemá, ale přeci jenom od scény, kdy přišel Jakim orodovat za koně, byl film až přespříliš krutý, podobně jako Hoří má panenko, tomu se fakt nedá smát.

Překvapilo mě, že tenhle film komunisti pustili, když v něm byla tak nelichotivě vykreslena veřejná bezpečnost, obrněná to pěst dělnické třídy (viz policajt hlídající kanál a vyšetřovatel Proboural-stěnu-prokousl-trubku-vypil-mlíko). Naopak inteligence byla znázorněna ideologicky na jedničku jako značně nespolehlivý a zvrácený živel (krutý docent Medřická podléhající erotickým pudům, které by jakýkoli dělník bez problémů sublimoval do vysokého překračování plánu, dále pak zpátečnicky reakční ředitel výzkumného ústavu, který kategoricky zakáže Medřické další pokusy, když zjistí, že potlačené sny se zhmotňují, přitom je nad slunce jasné, že po vychytání much (ovádů) by se jednalo o naprosto převratný objev, který by rázem katapultoval socialistické země před kapitalistické, protože stačilo domyslet ovládání obsahu snů a rázem by se vyřešil problém nedostatku moderních výrobků, aut, kol, nábytku, televizí, počítačů, o toaletním papíru ani nemluvě.) Na filmu mi vadila jeho černobílost, protože komiksovému žánru by barva určitě slušela a dále krutost a lhostejnost, s jakou lidé přihlíželi upalování supermana a trhání krasavice. Ale na druhou stranu mě o hodně obohatil o spoustu fíglů v určité oblasti... Takže jsem se naučil vzorec: c2(s-t)2-(x1-y1)2-(x2-y2)2-(x3-y3)3=c2(s´-t´)2-(x´1-y´1)2-(x´2-y´2)2-(x´3-y´3)2 a vyrážím do ulic, tomu nemá žádná blondýnka šanci odolat!

Pro mě byl nejsilnějším okamžikem filmu moment, kdy se hlavní hrdina usedavě rozpláče, protože mu nevyšel fígl s prachama. S tím se dokážu identifikovat, já takhle řvu každý ráno, když musím do práce, až mě kolemjdoucí (marně) utěšují. Na moje nešťastné "já tam neči!" odpovídají drsně, musíš, my tam jdem taky. Pro ženy: velkým štěstím může být: většina amerických herců, pak třeba Kavalčík (ač je to neuvěřitelné), Trump, Kohák (u těch dvou ale počkat, až si naondulujou přehazovačku) Naopak, žádným štěstím není Karel Hála, Fantomas, Přeučil, z většiny úhlů úchopu ani Petr Nárožný, s velkou opatrností pak děd Vševěd. Někteří měli velké předpoklady být štěstím, ale sami se o to připravili (Babiš a většina dalších mužů s milimetrovým trávníkem).

Zápletka se záměnou vzájemně se podobajících osob je fakt hodně fousatá, myslím, že už pralidi se dost zasmáli, když si některý jejich kolega popletl manželku s opicí. Navíc není jen tisíckrát obehraná, ale v tomto případě také málo propracovaná, v podstatě Neckář stále někam běží/auto někam jede/Kanyza se plete/Lohniský křičí "chyťte ho". Zkrátka se jedná o film, který ocení pouze zarytí milovníci pravé socialistické zábavy, ještě zarytější Neckářovi fanoušci a ti nejzarytější příznivci nehezkých mániček.

Příběh o tom, že na velikosti doopravdy nezáleží. I malinkaté hovínko může zahrát velké divadlo, v žádném případě tedy není na hovno!

Jeden ze slabších Burianových filmů. Pouze několik málo scén lze označit za vtipné, ovšem mezi nimi se člověk těžce nudí. Zaujalo mě dekadentní, hodně lechtivé vyznění snímku. Každý druhý tam má nemanželské děti a nepociťuje kvůli tomu k partnerovi žádné výčitky svědomí, vyskytuje se zde domnělá láska mladého muže ke starší ženě (ve skutečnosti byl Nový jen o rok mladší než Valentová), Nový s kapku úchylným úsměvem klidně vykládá, jak sál mateřské mléko... tak to jsem taky slyšet nemusel. A on navíc svůj vztah k Zorce silně a celkem nechutným způsobem přehrává, to jejich pusinkování... Mimochodem, scéna s parohy ze sádry je obšlehnuta z Jerome Klapka Jeromových Třech mužích ve člunu, pravda, tam se jednalo o rybu.