Katakomby

Po tom, co Adina Mandlová celému věžáku ukáže, co si pěkného pořídila u Podolské, můj zájem poněkud ochabuje. Neb Katakomby jsou z těch burianovských filmů méně burácivých, jsou sice vkusné, jemně zábavné, ale zároveň velmi moralizují a dávají zabrat úřednickým manýrám a slepému následování autorit. Melancholickou náladu v menší míře čeří plesové události a Kocourkovští učitelé, ale celkový zážitek je příliš trpký. Ať už vnímáme datum premiéry nebo ne. (16.02.2009)

Vlasta Burian hraje ve svých necelých padesáti muže před důchodem, který to na Pozemkovém úřadě pořádně rozsvítí. A že jim to s Jaroslavem Marvanem klape, dokázali už v jiných filmech. Film je především typ situační komedie, neboť stojí hlavně na dialozích. A je to výborná komedie. Ale pobavily i písně. (08.01.2021)

Plné hodnocení si tento film určitě nezaslouží. Byl moc jednoduchý a Burian tam prakticky vůbec nebyl ikdyž je s ním tato komedie hodně spojována. Myslela jsem si že to bude trochu zajímavé a Mandlová si vezme Natašiného otce když se s Novotným tolik pohádali, ale nějákým ukecaním z toho nakonec sešlo. Ach, kéž by to tak fungovalo i doopravdy. A jinak Gollová dala do svých emocí že si nechce vzít Schránila (kterého si nakonec stejně dobrovolně vzala) všechno. Sice jsem si po dlouhé době zopakovala tu krásnou Blaženku Slavíčkovou, ale bohužel její epizodní rolička to nemůže zachránit. (09.10.2018)

Tak tolik kariérních zmínek a postupů snad v jiném českém filmu nenaleznete:-) Čert aby se vyznal ve všech těch panech prezidiálních, generálních ředitelů, tajemníků a revidentů:-) Ale i tak po skoro sedmdesáti letech se vůbec nic nezměnilo:-) Ale zpět k filmu: Dodnes patří tento film k mým nejoblíbenějším Buriankovám, ostatně v různých anketách se objevuje vůbec jako nejlepší Burian společně třeba s Ducháčkem nebo U pokladny stál. Vlasta Burian komik velkého formátu v hlavní roli, dostatečně více než jen výtečný scénář a prazáklad všeho i samotná velmi dobrá režie. Tohle nebyla běžná rutinní spolupráce, Burian v této roli hrál opravdu velmi disciplinovaně, podobně jako třeba v Revizorovi nebo U snědeného krámu, jediný Martin Frič, který s velkým komikem natočil deset filmů, dokázal tohoto velikého improvizátora ukáznit, aby více hrál pro družstvo jako celek. Samozřejmě že plno ústních perel, hlášek a nezapomenutelných scén se točí kolem něj, to vše ale v nějakém únosném rámci..Z dalších rolí stál jistě za zmínku ještě věčný přihrávač a herec malých roliček Jindřich Láznička (sluha Baltazar), který zde dostal docela velký prostor, předvést své umění a dále to je bez debat zde na sebe opět hodně upozornil jeho věrný kolega Jaroslav Marvan v roli přesluhujícího přednosty ústavu Sýkory ("Jen se točte korouhvičko, pěkně podle větru"), ke konci mi ho bylo až líto. Ostatní víceméně předvedli takový svůj běžný standart. Ze scén je pamětihodná ta při partičce mariáše, kdy si oficiál Borman dokonce troufne říct panu prezidiálnímu (Pištěk) že to hraje jako ponocnej:-)...Ponurá atmosféra katakomb, kdepak nenechte se zmást, velice dobrá, svěží a pohodová zábava a stálá televizní stálice...Jasných 5*. (11.05.2006)

Úžasná nestárnoucí komedie, která je ještě dnes aktuální až běda. Jak to tak vypadá, tak se u nás od dob první republiky státní správa zase tolik nezměnila. Ale doufejme, že mezi všemi těmi korouhvičkami otáčejícími se po větru a strkající hlavy do těch správných sedacích partií sedí i dnes nějaký ten Borman, který s přehledem ovládá svou práci, protekce i vlezdoprdelkovství jsou mu cizí, nebere si servítky a i s nejvyššími šéfy mluví se stejnou bezohlednou upřímností, jako s posledním poskokem. Ostatně on ten pan ředitel je fajn chlap, ale karty hraje jako ponocnej. Brilantní. (11.01.2012)