pytlik...

Uznávám, můžu si za to sám. Malou omluvou mi může být, že bylo takové vedro, že jsem byl líný televizi přepnout, když tam skočilo tohleto. Žánr romantické komedie těžko může nadchnout člověka jako jsem já, který za největší romantiku považuje, když je sex až na druhém rande a ne už na prvním. Takže těžko jsem se mohl ztotožnit s hlavním hrdinou nepříliš přitažlivého zevnějšku, s tváří jak lívanec a obarvenými vlasy, který měl deprese poté, co si konečně zachroustal se svou vyvolenou.  Jinak jeho permanentně smutnému výrazu se nedivím... Údajně se jednalo o komika s vlastním pořadem a člověk, který považuje za vtipné mluvit změněným hlasem jak po mrtvici, jak předvedl v jedné scéně, se humorem uživí jen těžko.

Někomu by třeba film připadal z hodnotového hlediska poněkud pochybný, protože malá Dominika nejprve ukradne kocoura, pak i koloběžku, navíc se zadarmo proplíží na výstavu a nic se jí nestalo. Ale je nutné si uvědomit, jaká byla tehdy doba... Dominika zkrátka v praxi uplatňovala komunistický ideál "každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb", ona ty věci přeci potřebovala, tak co. Jinak hodnocení tohoto filmu na zdejší databázi mi přijde nespravedlivě nízké. Za prvé, v úvodu snímku bylo jasně napsáno, že se jedná o dílo pro děti a dospělým je vstup zakázán. By mě zajímalo, kolik je mezi hodnotícími uživateli dětí, určitě málo, a navíc i ty se stoprocentně považují za dospělé. Za druhé film oplývá výbornými nápady, jako výměnou kluka za kocoura, nalívání mlíka místo do misky do boty atd. No a za třetí vizuální stránka filmu, kdy barvy, paneláky a automobiloví veteráni působí jako živí.

Zábavné a velmi vtipné, ale být o něco mladší, tak se v noci budím hrůzou z té psychokočky. Seriálu ubližuje poněkud nepřehledná animace.

Jak to, že na čestném prvním místě v přehledu zúčastněných herců není zelené pozadí? (a ne, nemyslím tím Hulkův zadek). Vždyť se vyskytovalo v každé "akční" scéně, a že jich bylo, ach jo. Jako tohle fakt nadchne kohokoli, komu je víc jak pět let? Honička s dinosaury, kdy jim člověk v pohodě stačí, popř. jim ještě utíká. Balancování na okrajích skal, pětimetrové skoky, umírající potvory jako na potvoru vždy složí své kosti těsně kolem hlavních hrdinů. To bylo taaaaaak vzrušující, až jsem si přelepil pusu kobercovkou, abych se nudou neukousal. A radši jsem přemýšlel, čím byla namazaná ta hlavní hrdinka, že ani po x dnech v džungli neměla na sobě ani šmouhu? A jakému výrobci oblečení (včetně toho spodního) může děkovat (a my proklínat), že po všech těch dobrodružstvích neutrpěly její šaty úhonu, žádná díra, žádné roztrhnutí, a nic zajímavého nám kvůli tomu neukázala? No asi tak nejzajímavější z celého filmu je přemýšlet o vztahu Konga a té krasavice. Tak v první řadě, jednalo se o vztah vrcholně nezdravý. My si z našeho zaslepeného lidského hlediska myslíme, že jsme pro každé zvíře vrchol krásy a každé z nás padne na zadek, ale takového chlupatého, krásně vrásčitého tvora nějaké hladké holátko rozhodně nenadchne. Takže ta opice musela být dost zvrhlá, že se zamilovala do člověka. No ale dejme tomu, v té džungli asi neměla moc příležitostí k seznámení, dost možná byla poslední svého druhu, tak vzala za vděk prvním, co se jí dostalo pod tlapu. A za druhé, tohle byla ta jediná pravá velká láska v historii. Neboť nebylo ani pomyšlení, že by kdy mohla překročit meze platonismu.

Copak? Csfd se stává databází pro domácí videa? Fajn, nahodím jsem nějaký materiál z mojí loňské dovolené, jak se peču na pláži, úžasně vzrušující, dámy a pánové. Jinak se fakt divím, že ta pipka po autorově pravé ruce dožila konce tohoto veledíla... Myslím, že i průměrně trpělivý bůh by ji maximálně po dvou minutách sežehl bleskem, když ho tolikrát zbytečně volá. Na druhou stranu, možná svým jekotem zachránila jejich autobus od pohromy... natolik vylekala tu gorilu, že ta sáhla radši po cestujících v tom druhém a prchala co nejdál. Jo a taky jsem nevěděl, že ten režisér Jackson vypadá i v padesáti tak výborně, člověk by ho nerozeznal od průměrného amerického týnejdžra.

Hodnotím pouze Petra Čtvrtníčka, neb předchozí dva pány jsem neviděl. A ten je naprosto skvělý. Škoda, že na youtube není těch videí víc, ale i kdyby řekl jen "rybí prsty" a "děkuji, chutnalo", těch pět hvězdiček si zaslouží.

A pak že jsou dnešní děti předčasně vyspělý, kam se hrabou na tohohle černouška, který nejenže uměl chodit, ale překonal několik rekordů v běhu na různé vzdálenosti, pěkně zacházel s dýkou, myslelo mu to neuvěřitelným způsobem a to všechno v první den po svém narození. A kdyby to někomu nestačilo, tak hezky mluvil už v matčině děloze a porodil se sám!

No, co si budeme nalhávat, vypadalo to jak zpracování domácího úkolu z kurzu tvůrčího psaní. Čili bylo jasné, že celý film bude působit poněkud vykonstruovaně, že podezření padne postupně na každého přítomného a nakonec bude následovat nějaký nečekaný závěr. Takže já osobně jsem za vraha tipoval onoho japonského sedláka, milovníka zkažených jablkových koláčů, neb ten se od začátku vyskytoval na scéně jen v těch řídkých případech, kdy neseděl se svým řídkým případem na wc, a takhle se přeci správný vrah nechová, že. A ono se nakonec ukázalo, že to bylo úplně jinak. Jak, to říkat nebudu... snad jen... ono na tom šintoismu fakt něco bude. Vzhledem k tomu, že v závěrečné scéně zazněl zpěv oné "modelky", myslím, že šintoističtí bohové se ukázali jako existující, a hlavně vrcholně dobré bytosti, když se rozhodli rázně přijmout opatření, aby ona zpěvačka nemohla nadále kazit vkus střední generaci Japonců.

Typický japonský kreslený seriál, kde se již na začátku nastaví vztahy a až do konce zůstávají stejné, stále se to přelévá na místě, nikam se děj nevyvine. Pravda, na konci se dozvíme, jestli se Keita dostal na střední nebo ne, ale myslím, že zrovna tenhle zvrat nikoho moc nenadchne, všichni by raději ocenili vývin v jisté jiné oblasti. Pravda, některé postavy se nevyvíjely z toho prostého důvodu, že se bouřlivě vyvíjely v minulosti, takže v přítomnosti byly vyvinuté až moc, jako třeba ona třináctiletá Keitova obrýlená spolužačka. Jinak seriál mě začal víc bavit až poté, co vstoupila na scénu učitelka, která se uchylovala pro konzultace k jakési postavičce ze hry (no podle úrovní odpovědí bych řekl, že lepší než se radit s kdejakým bohem). Škoda jen, že autor seriálu byl evidentně přívržencem jisté řekněme mokré praktiky, ke které já osobně moc vztah nemám, a kterou prožila ona třináctiletá spolužačka asi dvakrát doopravdy, dvakrát v duchu a jednou se o tom Keitovi zdálo.

Víc hlav víc ví, ale tohle by nepochopil ani sedmihlavý drak. Buď si měl už v úterý nařídit budík o pět minut dřív, anebo v pátek už neměl kam spěchat, z práce/školy by ho vyhodili.