Huguette

Koncert pro paní Danu Medřickou, vždy jsem ji měla ráda, ale až tady jsem si uvědomila jak veliká to byla herečka. Kočičí hra sama o sobě není veledílo (i když je to příjemný lidský příběh). Obě dámy dokazují, že když je herec opravdovský a velký, tak překoná i téma hry (jako tomu bylo pro přiblížení v Pochybách s Meryl Streep). Kdyby důraz zůstal na hře, mohlo by to sklouznout k ulepené nostalgii, zášti a jakémusi průměru, ale naštěstí si ten "důraz" paní Medřická ukradla se spolupachatelkou paní Fabiánovou a hru doslova vyšperkovaly. Až neuvěřitelné,co talent dovede! Nepřeháním,když řeknu, že na paní Medřickou jsem koukala s otevřenou pusou. Lepší divadlení výkon jsem sotva viděla! Většinu mého hodnocení patří hereckému výkonu paní Medřické.

Film mám ráda jen kvůli jinačí roli Anjeliky Huston, která podobné role příliš nehraje. První část je celkem přijatelná, ale druhá je až protivně ufňukaná a ubrečená. Objektivně musím uznat, že film je, jak tady někdo řekl, plochý...ale subjektivně - vím, že si ho čas od času pustím kvůli dostaveníčku s Anjel =)

Hru jsem viděla celkem 3x , z toho jednou v TV. Shakespeara mám ráda, hra se mi líbí. Ale právě ta videoprojekce - k těmto inovacím se stavím spíše negativně. Netvrdím, že by divadlo měli hrát, jako za dob Shakespeara (i tak se to povedlo ve verzi s Pavlem Zedníčkem), ale mám ráda divadlo tradičněji pojaté - na projekce jsou kina. A ještě se mi hrubě nelíbila scéna, kdy si vrahové pohrávají s noži. Naprosto nehodící se skládací nože!!! Na oko jinak ale hra působila vábně, chladná atmosféra byla naplněna (ale kdo viděl Dona Carlose z Mahenky, asi mi dá za pravdu, že tam scéna byla ještě lepší! ). Petr Halberstadt byl skvělý - relativně mladý herec a taková role! Smekám! Monika Maláčová je senzační (ale nejsem si jistá, zda se v TV záznamu objevila - kdyžtak mě vyveďte z omylu), její roli alternuje Dana Pešková, která tuto roli podává trochu jinak, ale stejně dobře! Bohužel, ani málo se mi nezamlouvá Klára Apolenářová, přijde mi, jako by si s textem nevěděla rady. A poslední - zmíním dvě scény, které mám asi nejradši: Když Tyrrel přijde oznámit vraždu princů a pak působivá rozepře královny (Zuzana Slavíková) a Richarda. Oceňuji i výkon Michala Zavadila (Jak se píše na stránkách ND Brno: "V roli vévody z Buckinghamu se představí proslulý brněnský lékař v oboru ORL MUDr. Michal Zavadil, který úžasně ztvárnil postavu Reného v inscenaci Královna Margot."

Asi jsem hloupá na to, abych dovedla pochopit a docenit tento film.Ty 4 * jsou trošku slabší. Líbil se mi malý Michael Chaplin, až by se ho jeden bál!

Přijde mi naprosto jedinečné neobvyklé spojení velké teatrálnosti, určité poetiky, geniální hudby,"Rembrandtovských" dekorací, celkově hry s barvami a příběhu lidí, kteří jsou hrubí, zvrhlí, nechutní. Drsnost, hrubost, neomalenost a nehorázná vulgarita lidí, jejich mluvy spojená s pompézní dekorací, působivou hudbou, neokázalým prostředím. Neuvěřitelné a dokonalé. Když si na film vzpomenu, velmi jasně cítím fyzickou nepohodu, nevolnost, ale zároveň mě tahle "zvrhlost" něčím přitahovala. Koneckonců, kouknete-li na komentáře - film je velmi působivý - pozitivně i negativně...(a BTW ty negativní komentáře jsou mnohdy povrchně sprosté - jak je pak někdo má brát vážně?)

Jako film je to možná průměrné dílo a ani si nemyslím, že si film kladl nějaké vyšší nároky. Ale jako příběh a jeho podání, to beru jako poklonu umění, stáří a jejich spojení. Všichni, co se zde objevili, svým talentem dělali radost tisícům lidí po spoustu let, a dnes o nich skoro nikdo neví. Jsem ráda, že Kvartet tuhle skutečnost připomněl a znovu mi připomněl, proč mám umělce tolik ráda - i s tím, jak někteří dovedou být marniví, sobečtí, do sebe zahledění, ale taky jak moc pro ně umění znamená, že je to jejich svět, který každý večer otevírají pro obyčejné smrtelníky. S oblibou se říká, že umělci jsou taky lidi, jako my (obyčejní)...ale to není pravda, nemůže být a my to snad ani nechceme. Jsou jiní, jejich vnímání světa musí být jiné...a proto je my fanouškové máme tolik rádi,ne? Koukněte do očí Pauline Collins, když vejde na jeviště, nebo na gesta Gwyneth Jones na začátku jejího vystoupení..ti lidé žijí jevištěm, publikem a svým uměním. A stáří jim tu sílu a schopnost předávat talent krutě ubírá. Lidi v tomto příběhu se ale nedali, a zpěvem a hudbou žili a těšili se z ní i nadále. Jako film - dobré, ale neohromující, jako příběh - hřejivé, inspirující a milé - za to dávám 4. hvězdu.

Film je to rozhodně zvláštní a určitě to není to, co bychom od Louis de Funése čekali,ale nemyslím, že by to nebylo dobré, je to jen trochu jiné... Velice mile mě překvapila Claude Gensac.

Škoda - po celém tom humbuku, který okolo tohoto filmu byl, jsem čekala něco nadpozemského, něco hodně barevného, snového, možná hravého, emočního, výrazového, plného nakažlivých písniček a tanečků, jeden velký vizuální, hudební, emocionální kolotoč...a ono ne. Trošku se tomu, co jsem očekávala, podobalo finále, ale to je málo. Milý průměr, který mě neurazil, ale ani neoslnil.

Něco podobného jsem od filmu čekala. Oceňuji pomalé nebo lépe řečeno rozvážné tempo vyprávění, herecké výkony jsou vynikající. Jen jedna věc mě během sledování filmu napadla - Láska - očividně se tento pár miloval a jeden druhého si vážil, ale občas mi jejich projevy vzájemných emocí připadaly trochu mechanické. Možná záměr, možná, že samu sebe nechám vést emocemi více než se nechali hlavní hrdinové (nebo snad sám režisér?)...ale chybělo mi tam nějaké upřímné, spontánní, "bezeslovné", třeba i nenápadné objetí nebo pohlazení, zvláště, když Anne byla ještě při smyslech (hlazení ruky podle mě melo trochu jiný význam)...a obdobně citově nepochopitelný byl i políček - myslím, že chápu, proč byla facka zařazena do scénáře, ale nepřipadalo mi, že si situace o takový zásah říkala, ještě bych malinko protestů ze strany Anne a naléhání ze strany George přidala, než bych situaci vyhrotila políčkem...ale možná to byl opět záměr - už toho Georges měl dost, tak stačilo málo, aby takto přehnaně reagoval... v každém případě s touto scénou jsem měla jakýsi "vnitřní konflikt"...ale celkově mě film velmi zaujal - příběhem, hereckými výkony, záběry i tempem.

Pouze za filmové zpracování bych dala 4*,protože to občas ztrácelo náboj, ta 5. je osobní. Velice se mi líbí příběh, myšlenka tohoto díla. Navíc jsem totiž viděla divadelní zpracování, kde mi byl příběh podán zase trochu jinak a hodně mě oslovil. A tyhle dva náhledy na obsah od sebe nějak nemůžu oddělit. Je pravda, že jsem se na film těšila, protože jsem čekala, že si zachová určitou divadelní formu...Bohužel. K filmu bych ještě dodala, že scéna klavírního souboje je opravdu povedená. A hudba je taky dechberoucí.