charlosina

První série - objev roku. Výborné herecké obsazení a parádní scénář. Téma hodně dlouho rezonuje. Druhá série - jde ještě hlouběji. Ještě mnohem hlouběji. // Za mě výborná záležitost.

Konečně vím, co to znamená “hipsterský” film/seriál. // Netflix se snaží oslovit široké spektrum publika, v tomhle případě se rozhodli zacílit na teenagery znuděné svým blahobytem. Nechci moralizovat, to vůbec, ale to, že je něco “jinaké” (rozuměj: jsi strašně cool outsider, jakkoli bizarně to zní, který se už ze zásady musí vymykat), ještě neznamená, že je to dobré (rozuměj: v Buffalo bylo víc zábavy, viď, Vincente). // Nechcete si raději zahrát Funny Games, když už se rak nudíte, hajzlíci?

Původně jsem chtěla dát 2*, ale ta krajina mě strašně bavila. Jinak to ale bylo dost klišé, otřepané charaktery a velkohubé dialogy. // EDIT: Viděno podruhé a se zkušeností života v Kanadě a s dennodenní zprávou o pohřešovaných native woman musím říct, že je toho ještě hodně před námi, co musíme změnit. A tenhle film i přes své nedostatky ví, na co upozornit. // MMIWG !!!

Neskutečně dlouhý film s nevyužitým potenciálem. A i když ho vidíte poprvé, působí okoukaným dojmem.

Revenant Zmrtvýchvstání aneb Jak si Leonardo DiCaprio pro Oscara přes mrtvoly šel (a to doslova). Ale vůbec mi to nevadí. Film jsem si maximálně užila. // Komentář uživatele movie mluví za vše.

O čem to vlastně bylo? O místě, které má tajemnou moc? O vlivu médií na chod společnosti? O umění vytřískat peníze z kdejaké banality? O moci slova, jen tak ledabyle utroušeného, které pohne následujícími událostmi a změní život obyvatel jedné malé vesničky? O fanatizmu? O zoufalé snaze přežít? O touze se zviditelnit? // Bugarach. Místo, o němž je několik dokumentů. Tenhle je z těch slabších. Ostatní jsou alespoň vtipné.

Tak předně o Vítu Klusákovi nemám to nejlepší mínění, neboť jemu - jakožto dokumentaristovi - je nestrannost zcela cizím pojmem, stejně jako pochybuji o morálce jeho techniky, díky níž získává materiál, což koneckonců potvrzuje už ve své předchozí tvorbě (viz Nošovice apod.), takže jsem se dlouho rozhodovala, zdali zhlédnout Dělníky bulváru - ale "obětovala" jsem tu hodinu času a zapla archív ČT. // Patřím mezi těch pár milionů obyvatel toho našeho ráje na pohled, kterým bulvár nic neříká, tudíž "kauzy celebrit", kolem kterých se bulvár zejména točí - jak jsem pochopila - mi byly velkou neznámou (btw. jak to, že Reflex ještě neměl nějakou tu rádobyvtipnou fotku Ivety na titulce?), ale nyní se cítím "poučena", a to hned v několika směrech: Jestliže ona hlavní postava (ach, jak je mi líto pana otce) prezentuje typického přispěvovatele do bulvárních plátků (i když vzhledem k tomu, že režisérem je zrovna pan Klusák, tak spíš sázím na to, že dlouho hledal někoho, kdo už svým projevem působí dost jednoduše a současně extrémně), pak se dá snadno říct, že to jsou zkrátka lidi-hovada, kterým nejenže chybí respekt a úcta k "objektům", ale i morálka a v případě tomto také sebereflexe (fakt se takhle chovali před kamerou? nebo resp. před "tou píčou", jak je nazvala ona protivná kolegyně, opět na kameru??). Také jsem poučena v tom, že pokud máš slavného otce, můžeš si na něm vydělat sám, protože pořád je to celebrita - a tedy rozuměj: objekt, na kterém můžeš vydělat. Oujé! // Bavilo mě, jak se režisér Dělníků téměř každého, s kým mluvil, zeptal, zdali v této své práci vidí etiku či morálku. A docela mě šokovalo, když majitel onoho serveru prohlásil, že pro něj je "pravou" celebritou např. Noam Chomsky (takže to není tak úplně debil? a snad o to víc je to smutnější, že). // I přes to všechno, co se zde odehrálo a učinilo další zavádějící odstín pro označení "dokumentární film" (tohle je spíš jakási reportáž ze života maníka, který si prostě vydělává psaním žvástů, přičemž sám moc dobře ví, že jsou to žvásty, ale prostě z toho má prachy a snad i klidné spaní, a který otevřeně prohlásí, že čtenáři jeho žvástů jsou ovce, co mu vlastně mastí kapsu), se snad všichni ti, co hltali zprávy na pochybných serverech o svých hvězdách na tenhle pseudodokument podívají a zamyslí se nad tím, co tam viděli - a přestanou to hyenství podporovat. Ale to by taky asi museli přestat s tím podporováním samy hvězdičky - ty už téměř vyprahlé vesele spolupracují. // Na druhou stranu musím uznat, že tenhle počin Víta Klusáka prokázal, jak sám a niterně rozumí téhle "dělničině bulváru", a tak se divák může pokochat pohledem na rozkrok rozvaleného Novotného na gauči a být svědkem manželské roztržky (proč to vystřihovat? dáme to na obálku!). // Ve stručnosti lze říci, že Dělníci bulváru jsou takovou reklamou jednoho bulvárního serveru a tak trochu zřejmě zvěstují konec jakési kariéry (a možná i manželství) Pavla Novotného. Předně jsou ale otročinou svého jména v doslovném významu. A reklamou na robertky. // Na závěr snad jen vzkaz nějakému bulvárnímu dokumentaristovi (a ano, věřím, že se u nás někdo, kdo se bude takto titulovat, najde): Nechcete natočit "dokument" o panu Klusákovi? O panu Klusákovi, který na mě působí sympaticky, jakožto člověk, ale jehož práce, jakožto režiséra, je mi občas až protivná.

Pohled do duše mladého klučiny, který žije s vědomím své pedofilní orientace a přijímá za to plnou zodpovědnost se vším, co to obnáší - včetně sexuální abstinence. Pohled do duše mladého klučiny, který hledá své místo ve společnosti a zažívá svůj coming out. Pohled do duše mladého klučiny, který se otevřeně svěřuje na kameru se svými pocity. Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, jedná se o pohled do duše mladého klučiny, což tedy považuju za největší handicap filmu, který se snaží zachytit niterní svět pedofila. Jestliže se režisérka snažila ukázat světu, že i ti, jež považujeme za "úchyly", jsou vcelku normální lidé, kteří prostě musí žít tak, jak se narodili a akceptovat to, plně to chápu a klaním se - rozkrývání tabu, navíc takto otevřeně (skutečně ukázal světu svou tvář?), se prostě cení. Bohužel věk hlavního protagonisty značně ubírá na důvěryhodnosti filmu, minimálně v té rovině, kdy (a netvrdím, že to byl záměr) se projevuje snaha o zobrazení denního života normálního pedofila. Dneska je Danielovi dvacet. Ví, že nebude mít rodinu, že musí eliminovat svůj sexuální pud. Říká, že si je vědom toho, že jeho láska je zakázaná. Říká, že si vystačí s pravačkou. A já mu to věřím. Je mu taky teprve dvacet, že... // Výborný námět na časosběrný dokument. Protože fakt by mě zajímalo, jak člověk své abnormální (což není míněno pejorativně) sexuální zaměření vnímá, resp. zvládá třeba ve čtyřiceti, padesáti letech... A co se mezitím děje. Ale tohle není ten typ dokumentu. Tohle je čtený deník mladého kluka, který chce zažít svůj coming out. Ačkoli je jeho výpovědní hodnota - jakožto zpověď pedofila - zkreslená, minimálně tím věkem, jako otevřená zpověď se rozhodně cení. // A nemístná poznámka na závěr: ukázat, že život pedofila musí být těžký, protože je plný odříkání a sebezapírání, není nic lehkého, ale třeba Larsu von Trierovi k tomu stačilo pár sekund v Nymfomance.

Natočit dokumentární film založený na rozhovorech bez použití jediného souvislého dialogu, tomu říkám umčo. // I když se odpoutám od toho, že paní novinářka Renata Kalenská je značně nesympatickou osobou (ba co víc, působila na mě vyloženě jako trubka, byť trubka oceněná Cenou Ferdinanda Peroutky), její podsouvání toho, co má Brabenec říkat, nerespektování jeho projevů, že o tom se bavit nechce nebo že k tomu nemá co říct (což bylo natolik zjevné, že i totální neznalec řeči lidského těla by věděl, kdy má držet hubu, pokud si dotazovaného alespoň trochu váží), to už jí odpustit nemůžu. // Vyvrcholením celého filmu, kdy ho i přes jeho protesty (ani její kozy na něj nezabraly) přece jen dostala na onen pomyslný vrchol, který měl posloužit jako symbolicé pódium s výhledem na věznici ve Valdicích, byla "otevřená zpověď" paní novinářky, kterou onen dokument o to víc zdegradovala (o koho tam vlastně šlo?), snad proto se celé dění pojmenovalo jako Evangelium, ona snad čekala rozhřešení či co... Na což ovšem Brabenec zareagoval tak, jak se na underground "pronásledovaný" filmaři s poněkud bulvárním přístupem sluší a patří: Brabenec drtí plechovku piva a říká "Líbí se mi ten zvuk." Prostě k věci. // Zpočátku jsem měla dojem, že se přede mnou otevírá jeden z nejintimnějších dokumentů, který je možné v současné produkci najít, ale záhy se tahle idea rozplynula v čemsi, co víc než dokument připomínalo reality show. Nikdy víc.

Já snad ani nic lepšího nečekala, tohle je prostě brilantní filmové řemeslo - a přestože to není typ filmu, který bych vyhledávala, okouzlil mě - postavami, scénářem, zápletkou, barvičkami a hlavně kamerou. Btw. Ralph Fiennes exceluje a jeho role Gustava se nyní (pro mě) stává nejgalantnější filmovou postavou všech dob.