Recenze (205)
Čmuchalové (2023) (seriál)
Já tomu těch pět dám, i když poslední dvě epizody to kazí a vyvrcholení je v epizodě šesté. Celou dobu pěkně budovaná a drsná gangsterská story a mariňácká bromance, která bohužel trpí aférou kolem Sae-ron Kim (řízení v opilosti), kdy se muselo na měsíc stopnout natáčení a rozhodnout, jestli jí vystříhat a přepsat to celé, nebo předělat 'jen' nedotočené poslední dvě epizody. No, takže se pod tlakem přepsal konec a je to bohužel znát. Výhodu to mělo alespoň v tom, že hlavní duo asi během pauzy nezahálelo a trénovalo. 9/10
Neslýchané: Závod století (2022)
Porazit Američany je vždycky fajn. V čemkoli. Ha ha...
Rytíři spravedlnosti (2020)
Nevím jestli za to mohla i ta dlouhá absence kina, ale tenhle Jensen mi sakra sedl! Parádní kauzální žánrový mix v čele s Jensenovým typickým černým humorem a občas až mrazivým Mikkelsenem. Ke svému jubilejnímu 5k hodnocení jsem si nemohl vybrat líp.
Halloween (2018)
David Gordon Green podobně jako Steve Miner ignoruje (téměř seriálové) pokračování a jede si svoje s odstupem dalších 20 let (resp. 40 let). Trochu škoda, že ignoruje i samotnou Minerovu H20, ale na druhou stranu jde o přímou poctu Carpenterova originálu z roku 1978, což můžeme vidět hned při úvodních titulcích. Vše je opět doplněno i parádním autentickým Carpenterovým soundtrackem. Film si bohužel, pro mě, nese i pro dnešní dobu již tuctové vyvražďování a občas nepochopitelné chování hlavních postav (především J. L. Curtis) a tak jsem ke konci fandil spíš Michaelovi. Dílo tedy hlavně pro fanoušky originálu. 7/10
Vader: A Star Wars Theory Fan Series (2018) (seriál)
Velmi podařená fan vsuvka mezi epizody III. a IV. Momentálně se shánějí peníze na další epizodu. Ke shlédnutí na oficiálním kanálu Star Wars Theory zde.
Nemilovaní (2017)
Ruská depka s dávkou ne-empatie a doslovným názvem. Téměř každý tu je ne-milovaný, hlavně tím, od kterého by si to nejvíce ne-přál. 7/10
Wind River (2017)
Krásná, pustá a drsná krajina Wyomingu vytváří kulisy, ve kterých by byla radost sledovat snad i jen Rennera jezdícího sem a tam na sněžným skútru. Sheridan režisér má možná ještě trochu co pilovat, aby se vyrovnal Sheridanovi scénáristovi, ale i tak stvořil svěží a příjemný překvapení, přesto, že je to vlastně celý o smutku a truchlení. Jsem rád, že film nakonec nalezl českou distribuci a další Sheridanovo dílo budu pozorně vyhlížet. 9/10.
matka! (2017)
Aronofsky tentokrát přinesl rozpačitý dojem. Opět mě dostal silnými scénami a momenty, při kterých mi bušilo srdce, hlavní herecká čtveřice taky povedená, ale vadila mi ta až přehnaná snaha nacpat tam celou tu "svatou pohádku" a nesnažit se tu biblickou alegorii nechat alespoň trochu jinotajnou. Na druhou stranu mě na nějakou dobu zabavuje se zpětným odhalováním dalších a dalších podobenství. 7/10.
Atomic Blonde: Bez lítosti (2017)
Škoda. Kdyby se to nesnažilo hrát si na hrozně zamotaný špionážní thriller s nečekaným a překvapivým rozuzlením a raději se dal klidně větší prostor akci, kdy parádní Charlize někoho mlátí nebo někdo mlátí Charlize. Takhle se to, i přes poměrně jednoduchý děj, zbytečně zamotává samo v sobě. Přirovnání k Johnu Wickovi je nemístné a poukazuje to na nový trend, kdy se s ním bude srovnávat každá kontaktnější nebo "body to body" akce. 6/10.
Válka o planetu opic (2017)
Stále se na to dobře kouká a CGI je snad čím dál lepší a přibližující se realitě, ale nemůžu se zbavit pocitu lehkého zklamání. Asi jsem pro závěr čekal nějaké silnější momenty, proslovy a epičtější bitvy. Caesar je stále skvělá postava, kterou tu jen kazila jeho "nesmrtelnost" ke konci filmu. Celkově ten konec byl takový rychle sfouknutý.. Jako lavina. 7/10.