MencaCZ

Blade Runner je zkrátka má srdcovka. Ať už se jedná o literární dílo Philip K. Dick(a), film z roku 1982, nebo geniální soundtrack od Vangelise, který k filmu z roku 1982 vznikl. Byl jsem proto velice napjatý, když jsem očekával, jakou podobu bude Blade Runner 2049 mít. Uklidňovalo mne to, že jsem věděl, že na hudbě k filmu se bude podílet H. Zimmer, jelikož jeho tvorba jistě kvalitu má. Film Příchozí z roku 2016, co D. Villeneuve režíroval, byl také velice dobrý. Proto jsem se v posledních měsících začal na Blade Runnera 2049 těšit. Nyní, poté, co jsem film "2049" viděl, mohu konstatovat, že zklamaný rozhodně nejsem. Film je - dle mého - k atmosféře literární, v případě filmu "2049" ani ne tak předlohy, jako spíše letmé inspirace, v celku autentický. Rozhodně se nezvrtl v přehnanou akci, čehož jsem se trochu, i přes velice rozumně natočené Příchozí, obával. Jedná se zkrátka o pamalinku plynoucí, melancholické, audiovizuálně dokonalé dílo. Film bych sice řadil níže, než řadím prvotní zpracování, proto jsem dal původně pouze 4 hvězdičky. Nyní, když se mi to rozleželo v hlavě, když doma poslouchám vlastně velice povedený soundtrack (Vangelisův je ale samozřejmě "někde jinde" :) ), tak jsem si řekl, že film, který u mne bude pravděpodbně filmem roku, nemohu hodnotit jinak, než je hodnocení 5 hvězd.

Mé hodnocení je silně ovlivněno tím, že jsem film viděl na plátně IMAX, kde veškeré superlativy filmu, které spatřuji v audio vizuální podobě, jsou vyšponované na maximum. Pokud bych film sledovat v kině obyčejném, případně doma, dal bych tomu asi o hvězdičku méně, protože scénář geniální rozhodně není. První dva zmiňované aspekty jsou ale silné a ve variantně, ve kterém jsem film sledoval, ve mne nechali zážitek enormní.

Při nejlepší snaze o to, abych napsal bezprostředně po shlédnutí filmu nějaký pokud možno vystihující komentář, absolutně nevím, jak bych ho měl psát. A zdaleka to není o tom, že by ve mně film nezanechal žádné emoce, je tomu přesný opak. Zanechal jich tolik, že je právě ani neumím specifikovat. Je to zkrátka něco, co nyní vidím jako počin, který se dosti vymyká všemu ostatnímu, co jsem ve filmové tvorbě doposud viděl. Je možné, že s rozestupem času, až se mi film v hlavě uleží, ho budu vnímat jinak. - Je také možné, že jsem se k jeho sledování rozhodl zrovna ve chvíli, kdy jsem byl naladěn tak, že na mne takto grandiózně zapůsobil. - Není ale nyní mým úmyslem s komentářem na případné uležení v hlavě čekat, protože v tomto případě se mi ty bezprostřední emoce, které po vypnutí přehrávače následují, velmi libí, tak se je alespoň pro sebe tímto komentářem budu snažit zachytit. Neboť je mi jasné, že pro kohokoliv jiného, kdo tento text bude číst, to bude absolutně nevypovídající výplod mé hlavy. PS: Jediný film, o kterém vím, že ve mě zanechal po sledování podobný pocit, byl kdysi snímek Splice.

Klub rváčů považuji za vrcholné dílo spisovatele Ch. Palahniuk(a) , dílo popisující cestu z relativních výšin společenského žebříčku padajícího, ze začátku románu v našem konzumním světě úspěšného mladého muže. Muže, který vlastně hledá své dno, kterého se může až dotknout. Román, který může v našem světě na někoho působit jako pěst na oko se, myslím, D. Fincherovi podařilo zpracovat věrně, s myšlenkou tohoto skvělého románu se nerozcházejíc. Proto nemohu hodnotit jinak.

Člověk by se zprvu snad mohl bát, že film o kapitánovi, který bravurně přistane s letadlem plném lidí na řece Hudson, bude vybízet k patosu a davovým ódám na hrdinství, což je to, co zejména v USA "umí" točit v kvantitě značné. Nicméně zde se nic takového neděje, alespoň ne v míře kýčovité. Naopak většina filmu je příjemně civilní, tento děj je pak prokládán retrospektivou na samotné přistání, která filmu dodává i akci. Hodnotím 90%.

Není téměř nic, co by šlo filmu vytknout. Je sice pravdou, že to, co považuji téměř za nemožné, tedy to, aby film dokázal zachytit 100% knižní předlohy, se nepovedlo ani zde, ale není to tak na škodu. Pravda je, že čtenář románu Kena Kesey(ho)) si při mnoha scénách filmu bude říkat, že ve snímku není vůbec zachyceno, co scéně předchází. Stejně tak postava indiána, v románu vypravěče příběhu, zde není zdaleka tak vystižena. Na druhou stranu film jako celek funguje i v této podobě téměř geniálně.

Bylo nebylo, v době kdy F1 byla sérií závodů pro drsné hochy, v době kdy formule byly superychlé rakve, ne "pevnosti" ve kterých se skoro nedá zemřít, žili byli dva muži, RIVALOVÉ !

The Promotion je jedním z filmů o kterém jste nikdy nic neslyšel a o to více vás příjemně překvapí při jeho sledování. Dalšího překvapení se může dočkat ten, kdo si film pustí v očekávání komedie, sám bych ho kategorizoval spíše jako drama. Každopádně stojí za to tento film vidět.

Tak tohle mě totálně rozsekalo... všechna čest ! První co mě při sledovaní napadlo, že je to druhé Pulp Ficton, nakonec svoje srovnání s "Pulp" malinko zmírním (král je jen jeden) , každopádně je to jeden z nejlepších počinů svého druhu. PS: Je to jedno z posledního co čerstvý nebožtík Paul Walker stihl dokončit (budiž mu země lehká) a musím říci, že možná nejlepší co se v jeho tvorbě najde (a to jsem jeho fanda).

Kdyby mi někdo včera řekl, že jde sledovat film, který se odehrává formou dialogu mezi pěti osobami v jedné místonosti a jehož stopáž je hodina půl řekl bych ... asi doopravdový "gurmán". (A zábavnost filmu bych v duchu přirovnal k něčemu jako 87 minutovému záznamu mouchy sedící na něčím nose). Jenže ouha, já nyní zjistil, že přesně takový film, který nenabídl nic více než popisuji v první větě jsem právě viděl a ani minutu jsem se při jeho sledování nenudil. Těch 5 hvězd tomu prostě dát musím, protože scénarista je génius, udělat příběh pro film, na jěhož vznik byly náklady předpokládám minimální a jenž si budu pamatovat asi lépe než filmy s rozpočtem desítek milionů dolarů, to je kumšt !