Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (169)

plakát

Pátek třináctého 8 (1989) 

Jasonovi je už Crystal Lake malé, tak se rozhodne podívat se trochu do světa. A proč ne rovnou do New Yorku. Jelikož je to ale do Velkého jablka daleko, rozhodne se stopnout si na cestu výletní loď (čert vem, že ještě před chvílí obýval jezero někde uprostřed lesa, teď je najednou na pobřeží Atlantiku), která je úplnou náhodou plná čerstvých maturantů. A Jason tak má na celou cestu o zábavu postaráno. Divák na tom už tak slavně není, protože aby se bavil, musí nejdříve zcela úmyslně ignorovat jednu nelogičnost za druhou a přivřít oči nad triky a hereckými výkony, které jsou oboje na úrovni našich středoškolských pokusů o "natáčení filmu". Holt na Jasona osmičku asi moc peněz nezbylo. Proto se také do New Yorku podíváme až v poslední třetině filmu a ani to nebude žádná sláva - pár temných uliček, jedno přístaviště a stoky s toxickým odpadem, to jsou veškeré newyorské kulisy. A občas záběr na Sochu svobody, aby se neřeklo, že to vlastně může být jakékoliv jiné město. Jason si tu navíc asi uvědomil, že lidí je na světě příliš mnoho, aby je mohl všechny pobít, takže se soustředí jen na ústřední skupinku starých známých přeživších z lodi a civilisty z města ostentativně ignoruje. Ti mu to vesměs bez nejmenších potíží oplácejí a spíše než oslizlý maniak v hokejové masce na dosah ruky (potažmo nože) je trápí, když jim někdo mezi stanicemi zastaví metro nebo rozbije magneťák. Trochu se tak ztrácí dojem z jinak celkem povedených prvních dvou třetin, kdy je Jason ještě celkem ve formě. Snad jen za to, z nostalgie a za hlášku "Myslím, že bude produktivnější, když se teď rozdělíme.": 4/10

plakát

Muž se zlatou zbraní (1974) 

James Bond pro změnu nezachraňuje svět, ale spíš sám sebe. Nebo tak se zápletka alespoň zpočátku tváří. A to je dobře, protože po osmi předchozích filmech, kdy měl každý padouch k dispozici stovky ke všemu ochotných a všeho schopných poskoků, to už začínala být trochu nuda. Zde si Hamilton vystačil s jedním nájemným vrahem se dvěma sluhy, kterého navíc hraje charismatický Christopher Lee. Díky komornějšímu tónu sice nedosahuje epičnosti některých jiných bondovek a občas jsem měl pocit, že se některé scény odehrávají spíš jen tak mimochodem, aniž by byly pro děj nutné, ale i tak: 9/10

plakát

Kazatel Kalašnikov (2011) 

Film, jehož tvůrci poněkud nešťastně zvolili formát. To, co mohl být celkem slušný dokument o jistě velmi zajímavém člověku dělajícím chvályhodnou věc, pojali jako celovečerní film. Ale pravidla filmového jazyka jsou naprosto odlišná od toho dokumentárního, takže zvraty v ději často nedávají smysl a prostě se dějí tak nějak samy od sebe. Totéž platí pro motivaci hlavního hrdiny takřka k čemukoliv, co dělá, ať už jde o obrácení na víru, odjezd do Afriky nebo jen hádku s manželkou. Výsledkem je tak nudný slepenec, který diváka neumí vtáhnout. A přitom si myslím, že samotné téma je celkem nosné, stačilo ho pojmout zajímavěji a nebát se občasných zásahů, které by nebyly úplně věrné skutečnosti. Realita je totiž ve svojí podstatě strašně nudná a často nelogická a Kazatel Kalašnikov je toho zářným příkladem. 3/10

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Jsem zklamán. Očekával jsem poctu klasickým westernům ze šedesátých let a zpočátku se to tak i tváří - Morriconeho hudba, občas nějaká ta přestřelka, sympatická ústřední dvojice hrdinů s pevnými morálními zásadami, která ale nejde pro ránu daleko. Celá první třetina působí velmi slibně, ale pak se to začíná celé posouvat do stylu dnešní hollywoodské produkce, která se snaží být za každou cenu poplatná většinovému divákovi. A většinový divák chce komické situace a hlášky, dynamické švenkování kamery, i když to zrovna není potřeba, zběsilou akci s hektolitry krve a občas nějaký ten výbuch. A do toho občas nějaký ten rap, abychom si připomněli, jak se dnes ti Afroameričané mají líp. Nechápejte mě špatně. Některé z těchto momentů jsem si i docela užil - třeba scéna s Ku-Klux-Klanem je parádní - jen je toho všeho tak nějak moc. Navíc zhruba od půlky je to celé takové roztahané. Ale abych jen nekritizoval: Hlavní postavy jsou v podstatě všechny docela zajímavé a dokonce ani DiCaprio mi tu nevadil tolik, jako obvykle. Příběh taky není úplně hloupý, ač si občas vypomůže nějakou tou berličkou. Jen mi prostě moc nesedlo zpracování. Asi už jsem na tenhle moderní styl dělání filmů moc starej. 6/10

plakát

Žít a nechat zemřít (1973) 

Pro mě jedna z nejlepších bondovek vůbec. Moore sice není druhý Connery, ale to je jen dobře, kopírováním by svůj výkon jen shodil. Conneryho drsňáctví tak nahradil ironický humor a místo typického mucho tu máme nenuceného elegána. Sice mu tolik nevěřím akční scény, ale zato působí přirozeněji při dialogu. Zápletka drží pohromadě rozhodně lépe než v předchozích Diamantech a tentokrát se obejde bez vesmírných lodí, laserových satelitů a dalších podobných sci-fi výmyslů, takže působí i celkem realisticky. Navíc mám slabost pro voodoo a vše s ním spojené. Jediným slabým místem mi přišla zbytečně natahovaná honička na člunech prokládaná gagy s otravně uřvaným buranským šerifem, ale to jsem v tom všem tak nějak ochoten odpustit. 10/10

plakát

Halloween: Zmrtvýchvstání (2002) 

Dle mého to není zase taková katastrofa, jak se může zdát z hodnocení a komentářů tady. Začátek vypadá dokonce docela slibně a i nápad s realirty show v Michaelově rodném domě celkem ujde. Ale je pravda, že se zdá, jako by se tvůrci nápadově vyčerpali a samotné zpracování už nepřináší nic nového, originálního. Partička vesměs nevýrazných postav se nechá vyvraždit a než se nadějete, je tu konec. Nic víc. Žádná zajímavá scéna, herecké výkony nula nula nic, nápad s online kamerami IMHO po vizuální stránce nepříliš využitý. Ale jako odreagování po dlouhém pracovním dni neurazí. 5/10

plakát

Červený drak (2002) 

Hopkins opět nezklamal, dokonce i Fiennes v roli "Víly zubničky" má něco do sebe. Co mi ale vyloženě vadilo po celý film, je postava agenta Grahama. Norton to nehraje špatně, ale ta postava je dle mého prostě příliš plochá. Takový nudný Mirek Dušín, kterému zkrátka nevěřím, že by fakt mohl existovat. Je to škoda, protože dějová konstrukce funguje lépe než třeba u Hannibala a ačkoliv atmosféra stále nedosahuje úrovně Mlčení jehňátek, stále je jí tam dost na to, aby mě film vtáhnul a bavil. 8/10

plakát

Diamanty jsou věčné (1971) 

Zápletka pravda krapet zaostává za některými dalšími rannými bondovkami, ale je to bohatě vynahrazeno humorem a některými zajímavými scénami. A samozřejmě pány Wintem a Kiddem, na které hned tak nezapomenu. Celkově jsem se výborně bavil a to pak člověk nějakou tu nelogičnost v ději přehlédne. Navíc se tu opět alespoň na jeden film vrací Sean Connery, který je pro mě jako James Bond zkrátka nenahraditelný. 9/10

plakát

Drsný Harry (1971) 

Clintu Eastwoodovi role drsňáka se svérázným smyslem pro spravedlnost seděla vždy, v Drsném Harrym ji jen přenesl z Divokého Západu do soudobého San Francisca. Kriminální zápletka je sice omezena jen na první polovinu filmu, ale zato dostává víc prostoru akce, napětí a v neposlední řadě také Eastwoodovy hlášky. Osobně jsem potom taky ocenil Robinsonova záporáka, který je ukázkově odporný a šílený bez toho, aby si hrál na nějakou hlubší motivaci - prostě se jen rozhodl podojit městskou kasu, tak začal střílet lidi a je mu úplně jedno, kdo to odnese. Celkově hodnotím Drsněho Harryho vysoko i přes těch pár hluchých míst, bez kterých bych se obešel. 8/10