soarka

Když tenhle seriál vidíte poprvé, tak to není tak hrozné. Ale když už máte za sebou druhou podívanou, zjistíte, že je to vše na jedno brdo. Něco zjistěj, hrozně se bojej, pak se navzájem honěj a nakonec příšeře sundají masku. Pak přijde závěrečná žranice. Že už to té čtveřici s totálně trapným čoklem, co se nenaučil ani pořádně běhat, není trapný. Je takových Scooby-doo, že se divím, že to ještě někoho baví.

Až na potřetí se mi podařilo film dokoukat. Nejsem si úplně jistá, jestli se hlavní hrdina někdy pozastavil nad tím, co vypustil z pusy. Žádné peníze, nic, jen on a příroda. Zajímavé ale je, že když našel autobus, tak tam zůstal velmi dlouho. Že by se nechtěl odpoutat od tepla a přístřešku, které mu materiální autobus nabízel? Kdyby ho nepotkal, tak umře už za pár týdnů, možná i dřív. Neměl rád lidi a společnost celkově? Tak proč si stěžoval na to, že je sám? Jediné, co jsem si z filmu vzala je, že mít fungující rodinu znamená štěstí. Jsem ráda, že jsem to zjistila už teď a nemusím díky tomu na Aljašku. Doporučuji si přečíst knihu a s ní i reakce čtenářů na článek o cestě Chrise McCandlesse v časopise Outside z roku 1993.

Strašně se mi líbí animace s pixie dustem. I celé zpracování je docela pěkné.

To je teda.. Teda! Už jsem tento film viděla tak pětkrát a pořád se ho nemůžu nabažit :D

Už teď si občas připadám jako v roce 2505. Zvláště při čtení některých lidských výroků. Fakt lidi, naučte se alespoň tu gramatiku, když už nic jiného.

Velmi odpudivý film.

Létající - neustále bojující - ninjové v nočních košilích mě opravdu nebaví.

Pamatuji si, že tento seriál běžel na CN, a i když jsem mu tehdy nerozuměla, stejně jsem se na něj dívala.

Ty dvě první řady byly docela fajn. Líbilo se mi, jak si dělají legraci z Twilight. Třetí série už nebyla tak dobrá a poslední se Silasem mě nebavila vůbec.

Pamatuju, jak jsem tyto poníky jako malá zbožňovala.