LEGACY

Velmi dobře vykreslená, reálná postava matky, ale celkově to byl za mě dosti nekoukatelný film. Nevím, českou scénu sleduji minimálně, no a když už se něco urojí, tak počítám s tím, že se jedná o něco dost dobrýho - tohle nás ale uspávalo. Sorry jako a tak dále.

Songs of Earth. Příroda zde byla před námi, bude i po nás a my jsme její maličkou součástí. Upřímně mi film vůbec neutíkal, i přes neskutečné výjevy z norských bájí a pověstí, které zdají se být reálné. Fjord a střídající se roční období v životě jednoho vitálního norského páru udělali spolu s hudbou perfektní kulisu k hloubání nad otázkami našeho bytí a celé to působí místy meditačně a místy možná i trochu znepokojivě. Co po nás zůstane, máme se vzpouzet věcem nad námi a do jaké míry se mísí tradice s novodobým stylem života. Tohle je zase jiný typ filmu a já jsem rád, že nám kinoart tento typ poskytl, no a ještě větší sranda byla, že na ten stejný film šli známí a ještě seděli vedle nás. Náhody života a to praskání ledu.

Celkem fajn, že se Češi po letech vytasila s nějakou pořádnou scifi, schopnou rvát se o pozornost i v zahraničí, je to ale vše postavené takřka na té myšlence. Kouká se na to dobře, vizuál, či lokace jsou skvostné a je zde určitě potřeba chválit jakousi autorskou odvahu. Každopádně pořád se nejedná o nic kvůli čemu bych lidi rval za každou cenu do kin, je tam vidět inspirace v scifi filmech ze zahraničí a jakýsi vlastní krédo tomu chybí. I tak, ale spíše pozitivní výsledek.

Jestli mám na Slovensku něco opravdu rád, tak je to příroda. Tatry, nebo Fatra jsou úchvatné zážitky, zde je navíc silný příběh o kamarádství, horolezectví a zranitelnosti lidské duše. Srdceryvný příběh a další osudy zakleté v horách.

Neotřelé dialogy, kulturní opojení dvou odlišných zemí, trocha vizuální machinace a krás New Yorku v pečlivě zabalené romantice na dlouhé večerní snění. Film je v mnoha ohledech unikátní záležitost, která je věrná sama sobě, nic nepřikrášluje, nevykrádá a představuje nám nové myšlenkové pochody a nové vnímání reality, kdy lidé dokáží mezi sebou velmi rozumně jednat, byť je všude kolem minové pole. Vlastně mě v tomhle trojúhelníku nejvíce štvala hlavní ženská postava a samotná myšlenka In- Yun, který by mě spíše zamezil usilovat o svoji lásku v jednom jediném životě, který máme. Pokud ale je člověk více na reinkarnaci, pak je to sladká romantika a vznešená myšlenka.

Před odjezdem na Silvestra jsem malou část viděl v televizi a byl jsem s tátou tak ohromen, že jsem si tento poslední střípek Vánoc musel najít. Jedná se o výpravnou, fantasy jízdu plnou sympatických postav, okouzlujících scén, ale hlavně se člověk dostane do světa, kde se vše točí trochu naruby. Smál jsem se z plna hrdla, paní Gumpova byla kočka, no a obrdobr a pomsta Indiga Montoyi člověku dodá potřebnou náladu na chladné lednové dny.

Konečně něco neohraného. Budařuv humor mně sedí, téma taky, zasmál jsem se, hloubku nekomentuji, ale na konci roku se nechám rád unést kdejakou blbinou. Lepší než štědrovečerní proradní rádcové.

To bylo natolik odzbrojující, ale i bizarní úlet z toho, co běžně konzumujeme, že se z toho vzpamatováváme doteď. Hrozně nepříjemný film, ovšem skvěle zahraný, perfektní lokace a vizuál, ale na můj vkus až moc šokující a pobuřující film, který vám spíše připraví artdepku než úsměv.

Uznávám je to trochu laciné, ale hrozně se mi zalíbila Ana, no a Keanu je od přírody sympaťák jak hrom. To, co se stalo ve filmu je zpočátku sen každého chlapa, bohužel, avšak takové následky jaké mu dali sežrat Bel a Genesis si nezaslouží snad ani skutečný predátor. Prostě chlap, chytil se, ale to hraní si, sexuální mučení, exploitace všeho co mu bylo drahé a poštvat to proti němu, to byla prostě rošáda. Musím říct, že jsem byl jak na trní, dost vzrušen a moc příjemně překvapen koncem, kde jsem čekal nějakou spravedlivost pro hrdinu a ona nepřišla. Zkrátka každý vánoční čas se najde alespoň jeden film, co mě položí a stane se srdcovkou, letos zdá se je to tento nejméně pravděpodobný daddy.

Futuristické retro, které už v dnešní době působí spíše úsměvně, přesto dokáže často pobavit a poukázat na proměnlivost doby. Herecká smetánka a celkem oddychový tempo se přičiní o to, že člověk může dokonale vypnout a neřešit blbosti. Prostě umírněná verze českého Startreku, pro generace co byly uvězněni v totalitě.