Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 500)

plakát

Princ a pruďas (2011) 

Já už vím, jak to bylo!!! Inu, jednoho odporně hnusného dne, kdy venku svítilo slunce a kytky smrděly jako holky u silnice točící kabelkou, sezval výkonný producent scuka Natálie Portman, Tobyho Jonese, Jamese Franca, dalších herců a Steva Jablonského (neplést s Petrem). Dannymu McBridovi před tím ovšem nasadil roubík a takovými něžnými pouty z EroticCity ho imobilizoval na toaletě k potrubí. Nechtěl, aby všici vespolek věděli, kdo skutečně za připravovaným filmem stojí. Nálada panovala družná a nejeden pán u stolu pomrkával po zadnici paní Portmanové. Podával se džus, ovšem výkonný producent, říkejme mu třebas James, potutelně mrkal na číšníka za barem. Pozorný divák celé scenérie, což paparazzi Donaldo byl, si povšiml, že za číšníkem podivuhodně ubývá tekutiny v láhvi s továrním označením "whiskey makeing dead". Když už se ani paní Portmanová nebránila lehkému osahávání vilných kolegů z branže (rozumějte: herecké) a přestávala neustále vykřikovat #mýýtůůůů, bylo jasné už i úplnému novinářskému teleti, že s džusem není něco v pořádku a že lov vypadlých bradavek a bílých kalhotek bude úspěšný. Na závěr James zacinkal doutníkem o skleničku a šluknul si z čajové lžičky, takže málem způsobil výjezd místní AHJ (akceschopné hasičské jednotky = americká obdoba našich dobrovolných hasičů). Sdělil do všeobecného mumraje, že bude produkovat film, naprostý hit, fantasy oddechovku. Natálie vyjukla: "Jůůů, mýýtůůůů!" A zasnila se. Steve, jedinej střízlivej člověk v okruhu míle a půl čtvereční, se duchaplně a trošku podezíravě optal: "Něco jako Stardust?" James se zakuckal a začal se dusit džusem. James Franco (pro odlišení od výkonného producenta) se ihned hlásil o roli Tristana s tím rozdílem, že nechce mít ze začátku takovej debilní účes. Justin Theroux nechtěl hrát toho kung-fu dědu u zdi a Toby Jones si věřil na roli Septima s tím, že si obstará podpatky. Producent James vychrchlal poslední zbytky míchaného drinku z plic a přidušeně odvětil: "Jo, jo, myslím že jo, něco jako Stardust. Ale s jedním drobným rozdílem - bude víc srandy. Vopepříme film takovým univerzálním humorem, kterému rozumí docent i stranickej funkcionář, popelář i doktor, černoch i běloch, hinduista i bezvěrec, kosmonaut i sladkovodní korýš. Prostě to bude pecka..." zakončil vítězoslavným zvoláním, jako kdyby právě dobyl se svou soldateskou Čeljabinsk. Všichni - i ti, co byli tak vožralí, že nevnímali ani slovo - dojatě a nadšeně tleskali, někteří i ve stoje, jinak vesměs v leže či polosedě či hlavou dolů. Steve, jedinej střízlivej v celé ňůjorské čtvrti, se ovšem opět zeptal dosti nepříjemně racionálně: "A kdo napsal scénář?" James se málem utopil v doušku džusu. Zmodral a oči zalité krví vypoulil tak moc, že by mohly nosit vlastní podprsenku bez push-up efektu. Když byl odborně resuscitován budoucím představitelem rytíře s kovovou rukou, prohlásil, že pro příště jej mají raději nechat v pokoji skonat. "To nebylo dýchání z úst do úst, vole, ale regulérní hlubokej francouzák!" stěžoval si, když si utíral oslintanou bradu. "Tak kdo bude psát scénář!" připomněl se Steve (možná jsem to neřekl, to je hudební skladatel). "Joo, scénář?" dělal blbýho James a šlo mu to, "no ten napsal Danny..." zadrhnul se. To byl stěžejní bod jednání - nikdo nesměl vědět, že scénář píše největší prase holyvůdů! Zamyslel se, což mu naopak nešlo. "Danny deVito!" zvolal opět napoleonským syndromem trpící James. Všem dokola i těm nevnímajícím padaly brady k poprsím a odhalovaly vrata jejich krápníkových krás, teda krasů. "Von umí psát na klávesnici?" divil se jeden. "Von se dal psaní"? ptal se druhý. "Von ještě žije?" ptal se třetí. James váhavě kýval hlavou. Pak všem přítomným i těm, kdož hubou dleli na podlahové krytině, dal podepsat nějaká lejstra, aniž by směli číst jejich obsah (pravda, mnozí nebyli takové akce schopní) a spokojeně se odkolébal v notně podroušeném stavu na jedno newyorské WC, kde zatím Danny McBride konzumoval zbytky něžných pout. A tak vznikl Princ a pruďas. Konec skutečné pohádky, děti.

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) odpad!

To už nemáme tvůrce, co jsou gramotní a umí napsat scénář, co není blbej jak bankovní poplatky? Nemáme už na to natočit film bez hnusného CGI? Fakt musíme točit filmy, který nebaví točit už ani Forda? Nemáme tvůrce, co si umí naaranžoval scénu tak, že akce vypadá aspoň trošku dobře? Nebo mužů ještě očekávat filmy, které mají děj? A pod tímto magickým slovem nemyslím nekončící pitome strkanice, honičky s tříkolkami, zas a znovu objevující se Nemcoury tam, kde by neměli asi být - a tak dále a tak dále. Poslední Indy je urážka trilogie. Film úplně o ničem, s unaveným odevzdánym Fordem. 3/4 filmu by šlo vystřihnout a nic by se nestalo. Gerontomovie bez špetky čehokoliv, co na původní trilogii miluju - lehkost akce, poctivá filmařina, úžasný timing, herci...

plakát

Nevyzpytatelné cesty Boží (2022) 

Takový Přelet nad Prokletým ostrovem, ale nikoli stíhačkou, ale líným práškovacím letadlem, pátrajícím kolem blázince po Jóžinovi. Nastolená otázka, komu jebe v makovici víc a komu míň, jestli řediteli, nebo soukromé detektivce, není relevantní. Pozorný divák v průběhu filmu zjistí, že nejvíc šplouchá na maják v tomto případě tvůrcům - v dobrém samozřejmě. Ale tentokrát mě Oriol Paulo neuchvátil. Buď moje divácké zážitky v podobě klesající tendence jeho filmů odpovídají realitě, nebo se mistr filmař jen mo(mentálně) zapomněl. Se uvidí v jeho příštím počinu, jakými Nevyzpytatelnými cestami se Oriol vydá. Já se v jeho blázinci bohužel nudil a emočně se mnou nehnulo vůbec nic. Pokud jsem si měl vybudovat vztah ať už k legálně uneseným klientům, nebo pacientům v bílém rouše, nepovedlo se. Rafinované střídání časových rovin, které nepředchází, ale k nimž se kulháme, je super. A takový taneček při "letním vínu Nancy a Leeho" s taneční kreací svůdné Barbárky, jo, to by se dalo - s jednou drobnou změnou pro příště :-) A tentokrát mohu říci, že kdo vejde skrz prosklené dveře na úplném konci filmu, jsem věděl. A zhruba i to, co řekne.... až se trochu divím, že nejhledanějším spojením na YT je: "God's Crooked Lines Ending Explained"

plakát

Záhadná bouře (2018) 

To je pořád coby kdyby - jakou lavinu v budoucnosti způsobí jedno zrníčko minulosti? No ještěže tohle nemusím řešit, taky bych se rval za to, abych získal zpátky své rozmnožené geny, nemuseje měnit rodokmen - a to i kdyby byla nutnost dát přednost vocasovi z banky s blbým "humorem" před sympaťáckým příslušníkem 1. oddělení. Plot-twist jsem ale zase neodhadl oproti mnoha zdejším komentérům - buď málo čtu fantasy o časoprostoru, nebo komentéři kecají :-) Dejte příště Belén lepší paruku a pár minut navíc!

plakát

Contratiempo (2016) 

Celý film jsem se cejtil jako seňor Doria, když ho mimořádně přesvědčivá MgA.MUDr.prof.Doc.Phdr. Virginie štěpí na atomy, aby mi za bombasticky vygradované hudby uspořádala brada bendžíííí-jump ku podlaze. Vytknout se dá asi ledasco, ale proč si kazit dojem z podobného nářezu. Už jen práce s gradací příběhu, který neobsahoval prvoplánové plot-twisty jako uhlí na běžícím pásu, ale zašmodrchané klubko příběhu, jehož průběh a nuance je silně odvislý od toho, kdo jej popisuje - a kdo třeba nemá tak čisto za nehty, jak se zdá. Plot-twist tu byl jeden a mně sednul jak svíčková na svatbě. Herecky eňo ňúňo, hudba, španělština a namotávající se příběhové klubko = perfección, seňor Paulo.

plakát

Ocelová pěst (2011) 

Tak jsem to asi na počtvrté dokoukal a lituju, že jsem to po prvním pokusu definitivně nezabalil. Vadí mi tu vlastně skoro všechno. Ač vypadá film draze, je uvarenej z těch nejlevnějších surovin. Matroš z výprodeje. A postavu Hugouše Džekmena nenávidím - a už je to několikátý film, kde mi tenhle prýsympaťák pije krev jak Dracula senior. Čím to bude? 1* za Lilii. Což je nefér, protože půvab téhle femmky nemá na kvalitu filmu vliv. I její postava je scenáristicky plochá jak nočník pro krajtu tygrovanou.

plakát

Klíč svatého Petra (2023) (TV film) 

Letos hvězdičkově nadělovat nebudu, protože jsem to nedokoukal. Od začátku mě to ničím nechytlo, vše jak vyšťavený kadáver. Jediné, na co bych rád upozornil, jsou "ťunťoviny" - těch jsou naše tak zvané vánoční pohádky plné. Já nevím, kdy to Janákovi a spol. dojde, ale ťunťoviny nedělají humor ani pohodu. Prostě ze sebe pár jinak nepochybně schopných herců dělá ťunťata, aby se při sledování bavila těžko početně definovatelná divácká skupina, jejíž útroby se změnily na rybozpracovatelský maloprovoz. Jinak pohádka za mě úplně o ničem, zbytečná jak vánoční papír - jednou použiješ, pak šupky hupky do kamen.

plakát

Tři mušketýři: D'Artagnan (2023) 

Frantíci mluví francouzsky, Britíci anglicky, žádné povinné castingové kvóty, žádný přiblblý humor - co se to děje? Druhá nejlepší adaptace, co jsem viděl - na verzi z roku 1973 totiž nedám dopustit. Jen Evik toho zatím moc neukázala a nesedí mi herec Richelieua. A kde je Rochefort? Královna je škaredá jak noc, takže si říkáte, jestli Buckingham netrpí nějakou oční vadou, případně nestandardní sexuální preferencí, ale jinak je to prostě dobrej film. Nic víc, nic míň.

plakát

V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz (2021) 

"Víte, jednou jsem se s Elvisem potkala." "Vážně? Před tím, než umřel, nebo po tom?" Vera nám stárne a nevypadá dobře, myslím, že ji to čáryfukování zmáhá - myslím účinkování v něčem, čemu filmový znalci říkají "Conjuring universum", s čímžto názvem nejsem v souladu. Wan jen bezskrupulózně vykradl část křesťanství (a to ještě ne tu důležitou) a udělal z toho marketingový tah a senzaci. A já jsem nakloněn věřit tomu, že Warrenovi měli blíž k Zlatoslavovi Lockhartovi než Harrymu, ale budiž. Opakovat, že se tu opakuje stokrát viděné, je opakování k ničemu. To všichni víme. Eugenie Bondurant slušně supluje dovolenou Bonnie Aarons a je to fakt nepěkná svině. Velmi nadhodnocené 3* tomu dám jen proto, že je to o čertíkův chlup lepší jak The Nun 2. Ale žádná skvostná filmařina to tedy rozhodně není a umělecký zážitek ani omylem. A proppos - based on true story ještě bere někdo vážně? To snad ne!

plakát

Sestra II (2023) 

Sestra v akci 2 je bezva komedie aneb ve Velkých Popovicích kvílí siréna a rojnice chmelařů pátrá po uprchlém maskotovi! Mám podezření, že tvůrci si přečetli komenty na čsfd a ožralí sjeli Zitronův Roasted vol.7! Protože v jedničce nám naservírovali bubuláka, který svou impotencí k jakékoli akci docílil jen jednoho selfexitu v úvodu filmu (a možná sejmul i tu starší), ale ve dvojce si připisuje jeden kill za druhým hned od začátku. A protože tvůrci chtěli, aby to byl fakt pořádný badass bubulák, začínáme rovnou v kostele osobou kněze. Hošci od filmu dokázali, ze křesťanství vůbec nerozumí, případně jej chtějí zčásti pořádně karikovat. Stejně jako v jedničce. Sestra Farmiga přichází za návštěvou – za stolem sedí oslizle vyhlížející prelát, kterej žere a s vážnou tváří pronáší takový blbosti, že snad i tomu herci muselo být trapně. Čímž se dostávám oslím můstkem ke scénáři. Ten je strašně, ale strašně blbej. Nu a tak se investigativní halucinogenní sestra vydává ve společnosti upřímné rebelky na nebezpečnej quest. Netušil jsem, že jeden nakaženej může způsobit pandemii valak-19 všude, kam přijde opravovat trubky a zaseklý skříně. Zajímavá vize tvůrců, bohužel na úrovni nedosahující ani vědomostí wikipedie pro první ročník základní školy. Asi nejvíc mě štve, že tvůrci nerozvíjí příběh, ale soustředí se na halucinace. Tak například – na co je dobrý to dlouhý entrée s časopisy? Valakovi fakt dlouho trvá, než nalistuje správné stránky, aby docílil jakés takés koláže a i úplným hororovým začátečníkům nebo nemehlům dojde, že z té koláže vybafne. A identických momentů je tu hodně. Pokud má film sloužit jen jako přehlídkové molo na absolutně nepřekvapivé lekačky, pak doporučuji natočit pár scén a v podobě nekončící videosmyčky je promítat v Kauflandu zákazníkům stojícím frontu u pokladen. Ale pokud chtěli filmaři točit FILM, pak doporučuji pracovat s příběhem a charaktery. Téma relikvií je mimořádně nevhodné, protože jich je bezpočet. To znamená, že za pár let se můžeme dočkat The Nun díl 666., kde bude Válko zkoušet sehnat lopatku sv. Gertrudy nebo prsa sv. Agáty (jistěže ne Hanychové/Soukupové/kdovíčí). Sama relikvie nemá žádnou moc, filmaři prostě zase nepochopili nic a jedou si furt svý křesťanský scifi. Budiž – ale prosím, ať ten film aspoň není tak blbej! Tenhle bubulák má fakt pech, někdy k jeho zahnání stačí jen vyslovit jméno, jindy pokapat krví, jindy utopit ve víně. No ta poslední vakcína bude pravděpodobně velmi oblíbená a dobrá zpráva je, že dávkování se řídí parametrem "co kdo snese". Tak příště – už se těším na The Nun 3.