Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 503)

plakát

Soupeři (1977) 

Tak předně je škoda, že Napoleonovi vojáci mluví anglicky. Pak je škoda, že jsou dějiny napoleonských válek potlačeny na úkor hloupého souboje, který začal z ničeho, pokračoval nijak a skončil? Hehe. Pokud čekáte parádní závěrečný souboj, nedočkáte se. Což o to, vizuální stránka filmu a výprava jsou parádní, ale scénář je slabej jak Armandovy nohy, snímek rozvláčnej jako radioaktivní mrak nad Brčálníkem. V případě těchto dvou kozlů platí, že Evropa je malá. Pořád si nabíhají na ostří šavle. Kdyby se rvali alespoň pro něco pořádného, pro ženskou, pro čest, ze msty apod. Ale takhle mi celý film přišel asi jako důvod jejich šarvátky - o ničem. Celkově nuda k uzoufání,

plakát

Na odstřel (2009) 

Crowe by to s konzumováním pěkně prorostlých bůčků neměl tak přehánět, nějak nám taťkovatí. Ale Affleck se vážení na stará kolena spravil a začal pořádně hrát. A já blbec jsem si myslel, že od dob Armageddonu už ho budu navždy zavrhovat do filmových kanálů. Velký omyl. A taky jsem si myslel, že Rachel, jakkoli se na ni fakt pěkně kouká, by nezahrála investigativní žurnalistku ani pod vlivem nabuzujících látek. Zase omyl. Pak jsem si myslel, že scénář tlustej jako Rathův spis bude ukecanej a zbytečně překombinovanej. Až na ten konec zase omyl. A konečně jsem si myslel, že po Zodiacovi už neuvidím film, který ve vás vyvolá napětí srovnatelné se scénou ve sklepě (Zodiac). Omyl. Takže myslet znamená ho*no vědět. Teď už to vím. ..............."a hlavně nemyslet!"

plakát

Ztracená brána (2012) (seriál) 

Liška Bystrouška, komisař Lihovar a strýček Gúgl pátrají po týpkovi s šeredným akné, co si ze studu natahuje kápi a bílé rukavičky z tanečních, aby si dlouhé zimní večery krátil škádlením zednářů. Jirka Strach v nás strach sice nevyvolá, ale pokud by se měl jmenovat podle účinku na diváka, pak ho milerád překřtím na Srandomil Klídek. Ten scénář je vážně někdy fajn a hlavně se mi líbí jeho vtipná sebereflexe. Není nad to, když si film dělá legraci sám ze sebe. Sice se nezbavíte dojmu, že sledujete jen takovou televizní jednohubku pro nejširší masy TV populace, na druhou stranu ale pocítíte, že to všechny účastníky filmového provozu tak baví, že to začne bavit i vás. Takže z jednohubky se stane trojhubka, u níž vydržíte 3x71 min bez cigára, bez WC, típnete šéfovi hovor a tchýni představené s očima neustále přišpendlenýma k obrazovce nevzrušeně sdělíte, že brambory ze sklepa přinesete, AŽ TO KUR**A SKONČÍ!! Ok, tak teď někomu dlužím kilo. Dopr***ele. Dvě kila. Hmmm..za chvíli mám dohajz**u po výplatě...tři kila....

plakát

Plaváček (1986) (TV film) 

Ještě než začala Bartoška pravidelně vystupovat v telenovele Blesk a Aha!, mihla se v několika filmech, kde vždycky někoho uhnala k provedení oddacího rituálu na MNV, ať už šlo o páření upírů, nebo tady - v příběhu o týpkovi, který neví, že koš děravější než pirátské plachty opravdu nemůže plavat. No nevadí, alespoň víme, jak se dřív řešila otázka regulace porodnosti. A taky že si s adopcí hlavu příliš nelámali. Herců tu moc nenajdete, všechno to jsou pěvci 80. let, kteří hrají asi jako členové školního neochotnického klubu. Navíc hudba, na níž TV film stojí, je většinou naprosto příšerná, jen s čestnou výjimkou písniček, které zpívá Pavel Bobek, nejsympatičtější postava. Jinak je to celé taková slabota a unylá pitomost, až je s podivem, že se v ní chtěla nudná mainstreamová elita 80. let ztrapnit (krom Bobka samozřejmě!). Vyřešit problém nedostatku zpívajících herců nasazením zpívajících neherců je srovnatelný s řešením, že tonoucímu hodíme na pomoc pláštěnku, aby nebyl příliš mokrý.

plakát

Zmizení (2013) 

Být v kůži rodiče, taky by mi dělalo problém vyslovit "...jako i my odpouštíme našim viníkům..." 'Mateřským' pudem vyhecovaný rodič dokáže věci,za které by se nestyděli ani kluci bachařští v Dachau. Takže mé veškeré divácké sympatie patřily skvělému Gyllenhaalovi. Jak málo mi stačí ke spokojenosti: tajemná a ponurá atmosféra, déšť a detektiv, který umí řídit i s krvavým okem. Uvědomme si, že brutální mučírník se může skrývat v každém z nás, slovutní nacističtí zločinci nebyli psychopati, ale lidi jako my.

plakát

Demolition Man (1993) 

Tak moment, Schwarzenegger nebyl prezident, ale guvernér. Schwarzeneggerovu knihovnu taky neznám, jen Schwarzeneggerovu posilovnu. Jinak je tenhle Ničitel vtipnej, nad věcí. Fénix je ultimátní šílenec a Sparťan Řepka dostává pokutu jeden kredit za porušení slovního morálního statutu, aby si s těmi paragony utřel zadnici. Buďte dobří :-D

plakát

Gravitace (2013) 

[2D, Velký Špalíček] Lidi, vůbec nemusíte chodit na 3D projekci, protože i dvoudéčko vás tak pohltí, že přesunete svou existenci do mimozemské dimenze, kde vám hlavou prolétají myšlenky i vesmírnej bordel, potkáte čínský UFO-kontejner a ruskej sklep na kvalitní uskladnění vodky ("na sedmém sojuzu"). Clooney mi sice lezl na nervy tím svým emerickým cool-face-countenance, ale Bulldogová předstírat strach umí. Na to, že jde o one-girl-show v jediné kulise, což už dávno využívají nekonečné seriály zámořské spodinské produkce, tak spád+emoce+sugesce je na jedničku. Kam ještě chceme filmové médium posunout?

plakát

Pokání (1984) 

Čistý extrakt totality jakéhokoli názvu dovedený ad absurdum. Třeba hledání jména na kládách, zpytování svědomí ve sklepě, to byly scény! Když se nad tím filmem hluboce zamyslíte a všechny jeho narážky zaktualizujete, vznikne parádní rovnice, na jejíž jedné straně je tento film s Varlamem v rouše beránčím a na druhé straně komunismus, ale třeba taky dnešní sociální demagokracie. A mezi oběma stranami samozřejmě rovnítko. Až z toho někdy mrazí. Není i dnešní společnost v pozici obhájců Varlama? Máme tu stále komunismus a chlácholíme se, že těch 40 let destrukce svědomí bylo prací pro lid, ale jasně, chyby se staly...jejda jak je tenhle film pořád aktuální. Tento film nelze chápat jen v kontextu 80. let, kdy se schvalovaly zrůdnosti 50. let, ale chtě nechtě si ho prostě musíte promítnout i do dnešní politiky. Povinně promítat před volbami!

plakát

Jménem krále (2009) 

Komisař Rex, zástupce českého Rexe, čmuchá na Točníku, kde se teda dějí věci! Film má slušné napětí - asi tak 65 voltů ze sta. Spád taky není k zahození, ne k Niagarským vodopádům bych to nepřirovnal, ale řekněme nějaká slušná horská bystřina by to vystihla dobře. Personalistika vsadila na řádně provařené vizuály, jen škoda, že ansámblu krom pečlivě vypraných a vyžehlených kostýmků nedodala také jiné účesy. Roden by si svou patku nenechal přečesat, ani kdyby měl hrát inspektora Kojaka. No dobře, tento příměr není vhodný, poněvadž Karel Dobrý (Adalbert) by se na tuto roli hodil více díky svému pečlivě olejíčkem naglancovanému parketu. Kdybych nevěděl, že Issová je Homo sapiens sapiens, řekl bych, že je Felis silvestris (krásou překonala Hrubešovou o sto honů). Ale stejně mě nejvíc potěšila pidirolička Petra Traxlera! Čímž se ladnou přesmyčkou dostávám k hudbě, která byla - - - hmm, tak jaké citoslovce labužírování mám použít? Závěrečný souboj bych nazval soubojem mastek versus kazivec, pan Mohs promine, tvrdost mi nepřísluší u pánů hodnotit, moje metafora míří k Oldovým zubům a Benešovu břichu. A k tomu krásný hrad Václava IV. Točník.

plakát

Bakhita (2009) (TV film) 

Křesťanský doják. Film, který vás skoro násilně nutí permanentně tahat suché papírové kapesníčky. Příběh Bakhity je krásný, nicméně i krásný příběh lze špatně zfilmovat. Z psychologického hlediska se bojím, aby někteří věřící nedostali z tohoto filmu depresi, jak jsou v porovnání s Bakhitou špatní a kamenosrdeční. Protože ruku na srdce, třeba já nemám ani promile z Bakhitina srdečního objemu. Psychologové často varují, aby zvláště ženy nesledovaly romantické slaďáky, protože by si mohly promítnout zdejší idylický vztah do svého, poněkud složitějšího života. Pokud vás však film inspiroval v dobrém, tedy v tom, že pro srdce neexistují limity a lze do něj pojmout celý svět, pak je to jedině dobře. Takoví lidé totiž existují. A svým příkladem jedny lidi táhnou, druhé nutí k sarkastickému úšklebku. Tak bude možná působit i tento film. Ale já se prostě nemohu zbavit dojmu, že tak silný příběh si vystačí sám a nemusí se v každé druhé scéně bulet :-)