Jara.Cimrman.jr

"Nejvíc mimořádné je u něj to, že nedokáže odolat pokušení dokazovat neustále světu, jak je chytrej." Michael Lynch je sympatickej pohoďák. V klídku krade pod přísným dohledem policie, dělá to jen pro zábavu a ještě k tomu obšťastňuje dvě krásný ženy. V tom si nejsme moc podobní - nekradu, prachy mi nesmrdí a na víc než jednu ženu nemám odvahu. Takže s hlavním hrdinou jsem se sice ztotožnil, ale nejsem za to na sebe hrdej. Radši bych chtěl fandit zarputilýmu poldovi, kterej frajera oblíkne do tepláků, ale takoví tu nejsou. Na straně zákona totiž stojí družstvo kreténů, takže jsem rád, že Lynche bavilo dělat z nich osly. A mě to celkem bavilo sledovat.

"Tady vidíme, že kriminalistické metody za feudálismu byly sice velmi primitivní leč účinné." Hláškující Pacínek je opět fantastickou figurou, ale podruhý to zkrátka nefunguje. Poprvé to totiž byla detektivka s komediálními prvky a tady je to taškařice s kriminálními prvky. Nejednou to vyznívá skoro až trapně. Pacínek sice leccos zachrání a hvězdná kapela kostlivců mě taky pobavila, přesto si dovolím skoro až erudovaně tvrdit, že tohle se nepovedlo.

"Co mě nepálí, nehasím. Pacínek se netáže, Pacínek vykoná." Uctivej kriminálník Pacínek, zkušeně nezdržující bezpečnostní orgány, mě hrozně bavil. Mnohem víc, než to pátrání po nahatý družstevnici. Navíc mi prakticky ukázal, co je to psát na stroji jako datel. To jsem skutečně upadl smíchy. Nicméně dvě vraždy jsou vážná věc a já jsem se dozvěděl, že podobnost s jednou dávnou vraždou je frapantní. To mě překvapilo, ale po nakouknutí do slovníku cizích slov, jsem pochopil, že pro zachování svý důstojnosti není nutný se urazit.

"Proč jste tajili jméno Vašeho péra?" Tomu taky nerozumím. Nicméně vím, že jakmile doktorův pan Grandiózní vstoupil do paní Šťastné jeho (ne)pacientky, tak začala docela slušná zábava. Oba zmíněný bych z tý zábavy moc nepodezíral, protože za ni můžou oba právníci. Jejich ohýbání práva mě neskutečně bavilo. A poučení bylo tentokrát hodně. Už vím, jak se stát Velkým Orátorem, jak se kradou kružnice a proč nemám pomlouvat výtah. Taky jsem vůbec netušil, že Edison byl nenasytnej masturbátor ... pokud to tedy nebyl Einstein. Zkusil jsem si to ujasnit na internetu, ale Google mlčí. To je jasnej důkaz spiknutí.

"Řekni jí, že v tomhle městě jsou všichni lidi v klídku. Unáší se jenom cizinky. Ale ty hezký." Inspektor Rizzo mě baví a Neapol je báječná. Ovšem Asie mě trošku zklamala. S výjimkou dvoupatrovejch šalin. Ty byly hodně zajímavý. Jinak je to ovšem tradiční budspencerovka. Drobným hříšníkům se odpouští, menším padouchům se šlape na nohu a ti větší to schytají do čenichu i s razítkem na čelo. Novinkou je fackování ze zákrytu, při kterým Rizzo s námořníkem předvedli skvělou choreografii.

"Jakmile ten virus sežere všechno to mrtvé maso, budeme na tahu my. Otázka načasování." Politici se za pandemie chovají stejně jako kdykoli jindy - jako svině. Tak to sedí. Když postapo, tak s pořádným rockovým nářezem. Tak to máme druhou hvězdu. A třetí je samozřejmě za jednookou major Sinclairovou. Krásnou, mazanou a divokou. Bojím se jí. A miluju ji. Snad se to nedozví a nepřijede mi s partičkou imunních Skotů udělat uzel na přirození. Jinak ovšem originalita žádná, akce nepřetržitá a nápad se zdí k nezaplacení. Snad se naši politici neinspirujou, až zase budou odborně krotit nějakej ten virus.

"Já jsem je neprohrál. Já jsem je investoval. Jsem pořád ještě ve hře." Investování já rozumím. Půjčím si peníze, vlezu do casina a dám je na červenou. Horší je to s pokerem. Tam určím trumfy, schovám si sedmu na konec a kdyby mi to náhodou nevyšlo, tak dám žolíka. Možná proto jsem doufal, že mi někdo vysvětlí vítěznou kombinaci, ale k tomu nedošlo. Nevadí. Pochopil jsem, pobavil jsem se a svým hodnocením už jenom blafuju.

"Všechen modernismus není k ničemu, když dílo samo mlčí." Tak to je hluboká myšlenka. Nicméně snímek by byl i bez ní světovej, protože se v něm mluví francouzsky i německy a je tam ohromující černobílej záběr na nudapláž. To bude asi ten modernismus. Tím ovšem ta světovost končí, protože autoři ani kriminalisti si s tím heroinem nevěděli moc rady. Nakonec z toho vypluli na povrch čtyři podezřelí a zbývalo čekat, na koho scénárista ukáže prstem. A kdo není úplně hluchej, tak hlas vraha stejně poznal z odposlechu, takže závěrečný odhalení cosi postrádalo. Že by překvapení?

"Madam. Jestli si mě vyfotíte, tak Vám strhnu podprsenku a uškrtím Vás na ní." Nejezdím do Pensylvánie buzerovat Amenity, ale kdyby mě to někdy napadlo, tak si dám velkej pozor. Mezi těmito nastavovači druhý tváře se totiž může vyskytnout nějakej bratranec z Ohia a ten umí vrátit úder. Mně se prostě líbilo nejvíc, když detektiv Book trestal. To ovšem nic nemění na tom, že kriminálka je to pouze průměrná a ten vloženej dokument o životě Amenitů byl nečekaně o něco lepší.

"Miloval jsem je obě. A ony milovaly mne. Jenom to nevěděly." Takových žen je spousta. Všechny po mně touží a ani o tom neví. Jenže já jsem línej. Nebudu je unášet, mučit ani znásilňovat. Od toho je tu Casanova. S tím je docela zábava. Má hromadu krásek ve sklepě, kterým se věnuje dnem i nocí a ještě přitom stíhá bouchat v práci přesčasy. Prostě frajer. Nicméně docela napínavý to bylo a tradiční poučení to přineslo - nevyhazovat odpadky večer. To Casanova vysvětlil bravurně. Taky jsem se dozvěděl, že kickbox je trapná náhražka za sex, ale o tom budu muset ještě popřemýšlet, než se pod to podepíšu.