liborek_

Je úžasné, že tak otřepané téma, jakým je milostný trojúhelník, jde natočit nově a zajímavě. Woody Allen to dokázal. Match Point je velice dobře vystavěné drama s propracovanou zápletkou, ale nesouhlasil bych s názorem, že na rozdíl od jiných jeho filmů je to film "smrtelně vážný". Přestože je to opravdu jiný film, než na jaký jsme od newyorského neurotika zvyklí, celou dobu ten allenovský duch cítíme (a nejen z volby "intelektuálního" prostředí). Hlavně z té závěrečné půlhodinky (kterou tady někteří myslím neprávem označují za vyloženě slabou a zbytečnou) je cítit nadhled a pro Woodyho typická ironie. Zkrátka tohle je opravdu hodně povedený film a jeho autorovi tleskám. "Ve hře jsou momenty, kdy se míček dotkne vršku sítě a na zlomek sekundy může buď jít dál nebo spadnout nazpátek. S trochou štěstí jde dál a vy vyhrajete... Nebo možná ne a vy prohrajete" (4 a 1/2 *)

Tajemství Santa Vittorie je válečná komedie, odehrávající se v městě, které vzdáleně připomíná český Kocourkov... Bodrý opilec Bombolini se stane starostou malého vinařského městečka a s pomocí své Velké rady (plné ministrů všeho možného) se snaží čelit všemocným německým okupantům a předvádí nám ukázkouvou hru na schovávanou. Stanley Kramer mistrně míchá komediální žánr s dramatickými situacemi, kterých bohužel válka přináši více než dostatek. Film je plný skvělých vtipných momentů (stěhování miliónu lahví vína), ale rozhodně také hereckých výkonů, především Anthony Quinn v roli Itala Bomboliniho.

Milenec je velice poetická, vášnivá a krásná, leč tragická love story. Patnáctiletá dívka, zraňovaná nepřátelským a agresivním prostředím vlastní rodiny hledá sama sebe, když jí náhoda jednoho letního dne přivede do cesty bohatého Číňana. Jejich setkání se promění ve velmi intenzivní vztah, v němž svou roli hraje předstíraná vypočitavost a touha nezamilovat se. Dívka objevuje svou sexualitu a oddává se nespoutané vášni dosud nepoznaného a aspoň na okamžik zapomíná na trable vnějšího světa. Úzkostlivě se vyhýbá hlubším citům a dává svému milenci najevo, že jí jde jen o sex, ale ve skutečnosti je zmatená a stále hledá. Miluje ho? Nad vztahem plným vášně se stahují oblaka předsudků a nepřátelství a oba milenci čelí čím dál silněji neodvratnému faktu, že jejich láska nebude nikdy naplněna. Mladík je předurčen vzít si neznámou Číňanku, dívka se vrací do Francie... Film má krásnou obrazovou složku, sešeřelý obraz dodává snímku na působivosti. Jane March je v roli dívenky naprosto dokonalá.

Klasický western, který vedle tradičního střetu bledých tváří s indiány nabízí náhled na dočasné soužití tak rozdílných charakterů, jako jsou ze zločinu neprávem obviňovaný Ringo Kid, z prostituce obviňovaná Dallas, věčně opilý doktor Boone, karbaník a gentleman Hatfield, manželka důstojníka Mallory, obchodník s alkoholem Peacock a podvodík Gatewood. Vše začíná v městečku Tonto, kde se mj. setkáme s pokryteckou morálkou Ligy pro právo a pořádek. Ostatně je více než symbolické, že tonto ve španělštině znamená hloupý, pošetilý, zpozdilý, šašek... Jde o velice podařenou westernovou road movie..:-)))

V roce 1984 Bergman vypustil do světa svůj poslední celovečerní film Fanny a Alexander. Od té doby točí jen televizní filmy, které se ovšem svou kvalitou a hloubkou vyrovnají i jeho dřívější tvorbě, naopak se v nich setkávají dlouholeté zkušenosti a jsou jakýmsi vyvrcholením celoživotního úsilí o čistou bergmanovskou formu. Po zkoušce Strindbergovy hry Hra snů se setkají stárnoucí režisér Henrik Vogler s mladou herečkou Annou Egerman. Mezi nimi se pak rozvíjí dlouhý rozhovor o divadle, jeho smyslu, vztahu režiséra a herce. Jde o vyjímečnou sondu do samostatného světa, který je normálním lidem uzavřen, ale přesto je mu jaksi blízký. Minimálně pro svou střízlivou a velice komorní atmosféru rozhodně stojí za pozornost."Proč tohle říkám? Vždyť je to nesmysl, prázdné řeči. Proč jsem se pustil do té směšné komedie, téhle parodie na přesvědčování. Proč se musím ospravedlňovat před tou mladou osobou? Koho vlastně zajímá, co říkám?" (Henrik)

"Zajděte pro kněze, ať ji dnes večer vyzpovídá." "Kněz v mém domě?? Nikdy! Děkuji za radu, ale tohle odmítám." Tradiční Buňuelova kritika katolicismu z úst hlavní mužské postavy Dona Lopeho, kterého ztvárnil Buňuelem často obsazovaný Fernando Rey, je vedle kritiky buržoazie nepřehlédnutelná složka myšlenkové linie filmu. Ovšem ještě důležitější je vztah sobeckého a samolibého Dona Lopeho a jeho schovanky, nevinné a počestné Tristany. Don Lope svou svěřenkyni nejprve úzkostlivě střeží před nástrahami světa, ale poté jí sám svede a zničí tak její život. Tristana zahořkne a závěr filmu s telefonem je jen nádherným vyvrcholením jejich vzájemného poměru. Don Lope, který se prohlašoval za jejího otce i manžela zemřel a Tristana se tak alespoň symbolicky dočkala naplnění svého snu, ve kterém vídávala hlavu svého poručníka zavěšenou na zvonici místo srdce zvonu. Tento snímek má hodně společného s režisérovým posledním filmem Ten tajemný předmět touhy, ale svou kritikou čerpá i z dřívějšího filmu Viridiana a předznamenává Nenápadný půvab buržoazie. Zřejmě to není Buňuelův nejlepší film, ale pozornost si určitě zaslouží (minimálně díky skvělým výkonům Fernanda Rey a Catherine Deneuve).

Jeřábi táhnou je pro mě prototyp skutečného válečného filmu! Žádní nabušení yankeeové, střílející nácky pro mír a demokracii, žádní vysocí a blonďatí árijci bojující za čistotu rasy a rozšíření životního prostoru, žádní rudarmějci na tancích... Zde je "jen" vyprávěn příběh obyčejných mladých lidí, kterým válka vpadla do života... Nechtěně, násilně a brutálně... Válka jim ničí životy, nutí je dělat nešťastná rozhodnutí a ovlivní je na celý život. Hlavní postavou je Veronika, které do války odjede milovaný Boris a nedá o sobě už vědět. Její láska k němu ale přetrvává i přesto, že podlehne Borisovu bratranci Markovi a provdá se za něj. Jeřábi táhnou je ohromně silný film, který ukazuje hrůzu války na tom nejbolavějším místě - v životě normálních lidí. A ještě: klobouk dolů za to, že tento film vznikl v padesátých letech v Sovětském svazu a ideologicky není skoro vůbec poznamenaný.

Insomnie je především psychologické drama, kriminální zápletka je až na druhém místě. O zápletku tady vlastně ani tolik nejde, protože vše je jasné už po půl hodině. To nejdůležitější je vztah detektiva Willa Dormera (Al Pacino) a vraha - průměrného pisálka Waltera Finche (Robin Williams). Je krásné sledovat tuto psychologickou hru, kde na jedné straně je v jádru čestný a výčitkami pronásledovaný polda a na druhé straně vypočitavý a morálkou ne zcela obdařený Finch, který navíc zjevně pozbyl poslední špetku soudnosti. Zcela bez skrupulí srovnává svou "nehodu" (tj. deset minut trvající mlácení bezbrané dívenky) s Dormerovým nešťastným zásahem svého parťáka. Herecké výkony všech hlavních postav (Pacino, Williams, Swank) jsou výborné, především Al Pacino dělá čest svému jménu... Film má působivou atmosféru a režie je také na vysoké úrovni. Jen bych prosil, ať pořád všichni nesrovnávají Insomnii s Mementem. Jasňočka, že Nolan v Mementu předvedl něco mimořádného, ale tenhle film je prostě o něčem jiném. Ale už dost, už se mi hrozně zavírají oči... Prosím..."Let me sleep..."

Delikatesy je delikátní postapokalyptická černá komedie, která oplývá takovou dávkou originality, že se to v dnešních dobách moc nevidí. Někdo tu psal něco o úletech, nepovedených experimentech, stesku po Amélii, ale to je docela chybka... Troufám si říct, že kdyby nebylo Delikates, nikdy se nebudeme rozplývat nad půvaby Amélie z Montmartru. Tento celovečerní debut dvojice Jeunet-Caro po své vizuální stránce i smyslem pro detail naprosto jasně předznamenává to, co se většině lidí na Amélii líbilo. Co na tom, že se film odehrává v jakési nespecifikované době, kde se lidi uchylují ke kanibalismu, pokoušejí se nemožným způsobem o sebevraždu a souloží sousedům do rytmu? :-) V tom je přece vtip tohoto filmu - absurdita, surreálnost, skvělá atmosféra, herci, kteří ze sebe vyšťaví všecko všecičko. Svělá zábava, u které jsem se za bříško popadal od začátku do konce! A co od komedie chtít víc?

Buster Keaton ve vrcholné formě... Už asi vím, kde se inspirovali autoři filmu V kůži Johna Malkoviche... Pamatujete: Malkovich. Malkovich? Malkovich... Malkovich!!! Malkovich...:-) Tady to prostě bylo Buster Keaton,Buster Keaton, Buster Keaton, Buster Keaton, Buster Keaton, Buster Keaton... Ale výborných scén tam bylo víc... Skvělé!