liborek_

Dlouho mi u nějakého filmu nebylo za všechny herce tak trapně jako u Prezidentky. Upachtěný blábol, ve kterém vůbec nic nefunguje.

Nejlepší Osud, jaký jsem dosud viděl (a to jsem těch zpracování neviděl málo...). To, co Carsen dokázal vytěžit z nepovedeného libreta slečny Bartošové, jejíž jedinou kompetencí k jeho napsání byl kamarádšoft se slečnou Janáčkovou, je neuvěřitelné a dokonale přesvědčivé. Zdvojením hlavní postavy Živného a použitím retrospekce, které by se striktní realista Janáček (zapomeneme-li na chvilku na broučkiádu...) možná bránil, vnesl Carsen do vyprávění řád a (aleluja!) logiku... Kdyby skladatel výsledný tvar viděl, jistě by si pod knírem spokojeně mručel, co že to s tím jeho nešťastným operním děckem, které nikdo nechce (Janáček se inscenace své komplikované čtvrté opery nedožil), ten šikovný Kanaďan vlastně udělal... Vedle snů, vzpomínek a umně zakomponované retrospekce Carsen zvýraznil autobiografické momenty, čímž se zintenzivnila i ta zvláštní melancholie, která celou operou prostupuje. Nemluvě o práci s psychologií postav, o níž šlo Janáčkovi v případě Osudu především (viz např. skvěle uchopená Mílina "já-nejsem-blázen" matka). Robert Carsen zkrátka spolu s efektní scénografií a výborným hudebním nastudováním Marka Ivanoviće nastavil touto inscenací laťku, kterou budoucí inscenátoři Osudu nebudou moct ignorovat. Moje hodnocení odráží především Carsenovu režii, geniální hudbu a dojmy z dvojího zhlédnutí inscenace naživo. TV přenos je standardní.

[Tento "film" byl z ČSFD v květnu 2019 krátce po jeho přidání odstraněn. Objevil se zde znovu v červnu 2022. Následující komentář byl psán v době původního uvedení a až na drobné jazykové opravy jej nechávám beze změny, a  to včetně zmínky o Brexitu, která z dnešního pohledu vypadá zastarale, ale aktuální vývoj v pobrexitové Británii ji spíš dodává sílu.] __ Tak na ČSFD se dají hodnotit už i propagační videa politických stran? Oukej, pojďme na to... V tomto případě jde o ultimátní bizár v podání politického subjektu, který ani není třeba jmenovat, poněvadž po nejbližších volbách stejně opět změní jméno. Protože ale jejich homevideo, které by po technické stránce zvládl vytvořit každý zručnější teenager, je v mnoha ohledech příznačné pro dnešní dobu, pokusil bych se o malý rozbor, jelikož ano... dokoukal jsem to až do konce... A byla by škoda toho nevyužít.__ Videem, jež se chvástá tím, že nebylo vytvořeno ze zdrojů EU (což je kompenzováno přemírou vaty z videobank a textových prezentací), provází pseudonovinář Brunclík, jehož si ti starší pamatují mj. ze šmíráckých reportáží devadesákové TV Nova, který později pracoval i pro ČT, ale byl vyhozen kvůli ignoraci etického kodexu a spolupráci s Tomiem Okamurou..., a jehož úroveň je nejlépe charakterizována ve videu často opakovaným použitím pojmu "prd". Většinu stopáže pak tvoří monology 7 lidí, kteří jsou buď členy strany, její sympatizanti nebo přinejmenším "řadoví" odpůrci EU (jmenovitě: František Matějka, Otto Černý, Jakub Janda, Vendula Dosedlová, Benjamin Kuras a Martin Simandl). Po úvodním představení, ukázání TGM na dobových záběrech a promluvě Jana Wericha o národě následuje "historický exkurz", jenž se skládá takřka výhradně z vyjmenování letopočtů, kdy která země vstoupila do EU. Nic hlubšího; smysl EU je bagatelizován, struktura evropských institucí a popis rozhodovacích procesů jsou pro jistotu úplně ignorovány. Jak se ve videu nakládá s fakty, je vidět např. v části, kde je vyčíslen obrovský rozpočet EU a následně bez konkretizace je divákovi sugerováno, že prvořadou kapitolou rozpočtu je sebepropagace EU. Ještě příznačnější ukázkou práce s fakty je reakce na otázku "Co nám tedy ekonomicky - kromě dotací - EU přinesla?", kterou jedna z mluvících hlav začne slovy: "Já si myslím..." a v klišoidní dojmologii i skončí. Mluví se o "tvrdých datech", ale neukáží se... A to stopové množství čísel, které je ukázáno, je okomentováno slovy, že přece všichni víme, jak se se statistikou dá čarovat... Což ale nebrání doprovodit výrok někdejšího premiéra Špidly manipulativním srovnáním českých a německých platů... Btw: Ve videu nevystupuje žádný ekonom.___ Celé video (a vlastně i jeho ideologické pozadí) je založeno na brutálním cherrypickingu, demagogii, bazální intelektuální nepoctivosti (či nečestnosti, chcete-li). Neschopnost lokálních politiků je projektována do EU (viz např. řeči o dálnici D1); životopisy východoevropských EU-komisařů jsou vydávány za důkaz jakési marxistické/socialistické podstaty EU (životopisy drtivé většiny ostatních EU-komisařů takovému skrutiniu podrobeny nejsou, s výjimkou obligátního připomenutí Barrosova politického vývoje); důsledně se vyhýbá korektní polemice s pro-unijními argumenty (prostor nedostane žádný zastánce EU) a namísto toho se plamenně argumentuje proti slaměným panákům (např. že je někomu upírán názor); putinovská hrozba je bagatelizována a průhledným střihem na záběry uprchlických kolon je naopak připomenuta hrozba migrace a islámu (jehož "děsivost" je zdůrazněna záběrem na skandování "Allahu Akbar" na budapešťském nádraží v době kulminace uprchlické krize a opakováním klasických protimigrantských klišé); "diktát" EU je mj. demonstrován údajným podsouváním ze strany EU, koho máme volit (přičemž je ukázán jakýsi spot, v němž jsou diváci vyzýváni, aby šli k volbám...)___ Celé video je neskutečně bizarní počin. Onen pseudonovinář se v úvodu videa (ne, opravdu to není dokumentární film) pohoršuje, že kolem EU se klade "spousta odpovědí bez otázek", že EU se snaží lidi uspat, aby se proboha jen na nic neptali... Oukej, já se tedy zeptám autorů a mluvících hlav: Jak konkrétně máme jít pryč z EU? O tom v celém videu nepadlo ani jedno slovo, ani jednou nepadlo slovo BREXIT; nic, nula... Vlastně to velmi připomíná to slavné: "Getting out of the EU can be quick and easy – the UK holds most of the cards" (John Redwood) a všichni vidíme, jak to pár dnů před původním datem Brexitu 29.3.2019 vypadá... Toto video dává spousta "odpovědí" na otázku, proč je EU špatná, dokonce odpověď, že řešením našich problémů je "Pryč z EU". Ovšem absolutně žádné tázání se po tom, jak to skutečně napravit... Jak konkrétně odejít a co bude poté, jsou zřejmě otázky Farageovsky a Rees-Moggovsky nezajímavé. A odpovědi naprosto žádné. Čistý odpad! (Btw: Dvě české vlajky u Matějků v kuchyni (?) a jeho směšně patetické blábolení jsou k popukání. Vedle Kurase chyběl už jen Vondruška. Neztrácejte s tímhle čas.)