Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Poslední recenze (655)

plakát

Pryč z EU (2019) odpad!

[Tento "film" byl z ČSFD v květnu 2019 krátce po jeho přidání odstraněn. Objevil se zde znovu v červnu 2022. Následující komentář byl psán v době původního uvedení a až na drobné jazykové opravy jej nechávám beze změny, a  to včetně zmínky o Brexitu, která z dnešního pohledu vypadá zastarale, ale aktuální vývoj v pobrexitové Británii ji spíš dodává sílu.] __ Tak na ČSFD se dají hodnotit už i propagační videa politických stran? Oukej, pojďme na to... V tomto případě jde o ultimátní bizár v podání politického subjektu, který ani není třeba jmenovat, poněvadž po nejbližších volbách stejně opět změní jméno. Protože ale jejich homevideo, které by po technické stránce zvládl vytvořit každý zručnější teenager, je v mnoha ohledech příznačné pro dnešní dobu, pokusil bych se o malý rozbor, jelikož ano... dokoukal jsem to až do konce... A byla by škoda toho nevyužít.__ Videem, jež se chvástá tím, že nebylo vytvořeno ze zdrojů EU (což je kompenzováno přemírou vaty z videobank a textových prezentací), provází pseudonovinář Brunclík, jehož si ti starší pamatují mj. ze šmíráckých reportáží devadesákové TV Nova, který později pracoval i pro ČT, ale byl vyhozen kvůli ignoraci etického kodexu a spolupráci s Tomiem Okamurou..., a jehož úroveň je nejlépe charakterizována ve videu často opakovaným použitím pojmu "prd". Většinu stopáže pak tvoří monology 7 lidí, kteří jsou buď členy strany, její sympatizanti nebo přinejmenším "řadoví" odpůrci EU (jmenovitě: František Matějka, Otto Černý, Jakub Janda, Vendula Dosedlová, Benjamin Kuras a Martin Simandl). Po úvodním představení, ukázání TGM na dobových záběrech a promluvě Jana Wericha o národě následuje "historický exkurz", jenž se skládá takřka výhradně z vyjmenování letopočtů, kdy která země vstoupila do EU. Nic hlubšího; smysl EU je bagatelizován, struktura evropských institucí a popis rozhodovacích procesů jsou pro jistotu úplně ignorovány. Jak se ve videu nakládá s fakty, je vidět např. v části, kde je vyčíslen obrovský rozpočet EU a následně bez konkretizace je divákovi sugerováno, že prvořadou kapitolou rozpočtu je sebepropagace EU. Ještě příznačnější ukázkou práce s fakty je reakce na otázku "Co nám tedy ekonomicky - kromě dotací - EU přinesla?", kterou jedna z mluvících hlav začne slovy: "Já si myslím..." a v klišoidní dojmologii i skončí. Mluví se o "tvrdých datech", ale neukáží se... A to stopové množství čísel, které je ukázáno, je okomentováno slovy, že přece všichni víme, jak se se statistikou dá čarovat... Což ale nebrání doprovodit výrok někdejšího premiéra Špidly manipulativním srovnáním českých a německých platů... Btw: Ve videu nevystupuje žádný ekonom.___ Celé video (a vlastně i jeho ideologické pozadí) je založeno na brutálním cherrypickingu, demagogii, bazální intelektuální nepoctivosti (či nečestnosti, chcete-li). Neschopnost lokálních politiků je projektována do EU (viz např. řeči o dálnici D1); životopisy východoevropských EU-komisařů jsou vydávány za důkaz jakési marxistické/socialistické podstaty EU (životopisy drtivé většiny ostatních EU-komisařů takovému skrutiniu podrobeny nejsou, s výjimkou obligátního připomenutí Barrosova politického vývoje); důsledně se vyhýbá korektní polemice s pro-unijními argumenty (prostor nedostane žádný zastánce EU) a namísto toho se plamenně argumentuje proti slaměným panákům (např. že je někomu upírán názor); putinovská hrozba je bagatelizována a průhledným střihem na záběry uprchlických kolon je naopak připomenuta hrozba migrace a islámu (jehož "děsivost" je zdůrazněna záběrem na skandování "Allahu Akbar" na budapešťském nádraží v době kulminace uprchlické krize a opakováním klasických protimigrantských klišé); "diktát" EU je mj. demonstrován údajným podsouváním ze strany EU, koho máme volit (přičemž je ukázán jakýsi spot, v němž jsou diváci vyzýváni, aby šli k volbám...)___ Celé video je neskutečně bizarní počin. Onen pseudonovinář se v úvodu videa (ne, opravdu to není dokumentární film) pohoršuje, že kolem EU se klade "spousta odpovědí bez otázek", že EU se snaží lidi uspat, aby se proboha jen na nic neptali... Oukej, já se tedy zeptám autorů a mluvících hlav: Jak konkrétně máme jít pryč z EU? O tom v celém videu nepadlo ani jedno slovo, ani jednou nepadlo slovo BREXIT; nic, nula... Vlastně to velmi připomíná to slavné: "Getting out of the EU can be quick and easy – the UK holds most of the cards" (John Redwood) a všichni vidíme, jak to pár dnů před původním datem Brexitu 29.3.2019 vypadá... Toto video dává spousta "odpovědí" na otázku, proč je EU špatná, dokonce odpověď, že řešením našich problémů je "Pryč z EU". Ovšem absolutně žádné tázání se po tom, jak to skutečně napravit... Jak konkrétně odejít a co bude poté, jsou zřejmě otázky Farageovsky a Rees-Moggovsky nezajímavé. A odpovědi naprosto žádné. Čistý odpad! (Btw: Dvě české vlajky u Matějků v kuchyni (?) a jeho směšně patetické blábolení jsou k popukání. Vedle Kurase chyběl už jen Vondruška. Neztrácejte s tímhle čas.)

plakát

2000 Mules (2022) odpad!

Nejprve je nutné jasně říct, že 2000 Mules není "dokumentární" film. Sci-fi? Možná. Fantasy? Zcela jistě. Určitě ne dokument... Ještě je třeba zmínit, proč tato fantasy vznikla: Za půl roku (tj. v listopadu 2022) jsou v USA důležité volby, které sice tzv. konzervativci (ve skutečnosti bigotní sekta dávno vzdálená autentickému konzervatismu) s největší pravděpodobností vyhrají a získají většinu v Kongresu, nenechávají ale nic náhodě. S vydatnou pomocí známých jmen (v případě tohoto filmu jde o podvodníka bez sebeúcty Dineshe D'Souzu) přitápějí pod kotlem s cedulkou "Velká lež o prezidentských volbách v roce 2020" a ví, že jim to přihraje hlasy mnohých nerozhodnutých. Cílem je vytvořit nové šprochy a podpořit již ty vytvořené...___ A teď k filmu samotnému. Zdánlivě forenzními metodami D'Souza "dokazuje", že Biden vyhrál prezidentské volby podvodem a ukradl Bílý dům Trumpovi. Hlavním corpus delicti tohoto fiktivního příběhu je geolokace zvláštních kurýrů, kteří měli systematicky zneužívat korespondenční způsob hlasování. D'Souza má ale takovou historii prokázané bájivé lhavosti, že nevidím důvod věřit v autenticitu a pravdivost všech těch geolokačních dat a záběrů z kamer, kterými film vycpal. Ale i kdyby všechno z toho, co se ve filmu tvrdí, byla pravda, D'Souza se vůbec neobtěžuje s dokazováním, že podvodné hlasy byly právě a jenom pro Bidena. V jádru jde tedy o typický D'Souzův produkt: Žadné nezávislé ověření dat, metodiky a závěrů, žádná racionální diskuze a kritická oponentura. Ta by totiž D'Souzův narativ a "důkazy" rozmetala. Ve skutečnosti film obsahuje následující počet důkazů o Bidenově nelegitimitě a Trumpově vítězství: 0 (slovy: nula). Šance na úspěch při jakémkoli reálném soudním procesu s těmito "důkazy": 0%. Ne 0.1% ale 0%, protože se "důkazy" z tohoto filmu nikdy k žádnému soudu nedostanou. Jakékoli pochybnosti o regulérnosti a integritě předmětných voleb byly desítkami soudů již dávno smeteny ze stolu jako neopodstatněné a žádné nové relevantní skutečnosti se neobjevily; navíc falšování důkazů je trestný čin a již jednou vězněný D'Souza není tak hloupý, aby s tímhle materiálem šel k soudu a nechal se zavřít podruhé a na mnohem déle... Proto "jen" zneužívá svobodu slova zaručenou 1. dodatkem americké ústavy. Jemu jde o úspěch Republikánů ve volbách a o peníze, ne o spravedlnost. Ostatně o totální nesmyslnosti tohoto filmu svědči fakt, že od něj zcela dává ruce pryč i Tucker Carlson z Fox News, a to už je na pováženou... ___ Zatímco obsahově je 2000 Mules naprostý nesmysl, audiovizuálně je to hrozná nuda. V podstatě je to jen nezáživný záznam jednoho zinscenovaneho rozhovoru se spřízněnými datovými inženýry z pochybného spolku True The Vote a jedné debaty s "konzervativními" celebritami (Gorka, Prager, Elder...). Celek je stmelený rádobyefektní grafikou a záznamy z bezpečnostních kamer s ilustrací údajných důkazů. Technicky je to ale pod už tak mizerným D'Souzovým průměrem. Občas se ale objeví pár nechtěně legračních momentů, které film oživí (např. když smutná Debbie sleduje výpověď ženy, která detailně popisuje průběh konspirace jíž se údajně účastnila - to je hodně cringe moment); v zásadě ale prázdno, nuda, žádná obvyklá Dineshovská provokace, která by rozčilovala, pouhá prvoplánová předvolební propaganda. Bohužel tento typ lživé propagandy je vysoce efektivní, jelikož jakákoli kritika jí dodává falešnou relevanci. Co tedy s takovým blábolem? Může být zajímavý jen pro uctívače svatého Trumpa, studenty mediální manipulace a fanoušky Dineshe D'Souzy... V každém případě šup s tím do septiku...___ Btw: Dovedu si představit dobrý skutečně dokumentární film o krádeži amerického prezidentství. Rok 1824, do Bílého domu má nakročeno populární generál Andrew Jackson. K překvapení všech se ale prezidentem stává John Quincy Adams, a to navzdory faktu, že obdržel méně hlasů od občanů (popular votes) i od volitelů (electoral votes) než jeho oponent a jasný favorit! (Ale takový dokument by musel točit někdo jiný než Dinesh...) Jackson se sice o 4 roky později stejně nakonec prezidentem stal, ale jeho návrhy na změnu stupidního volebního systému, které by zabránily vítězství kandidáta s minoritní voličskou podporou, neprošly. Kdyby se mu už před 190 lety podařilo prosadit skutečně demokratický volební systém, Amerika i svět by dnes vypadali úplně jinak...

plakát

Klan Gucci (2021) 

Zábavné a vizuálně opulentní v jednotlivých scénách, ale neuspokojivé v celku. Zpočátku to vypadalo na izolované vyprávění o vztahu Maurizia s Patrizií, ale film se postupně rozpadl do útržkovitého příběhu druhé a třetí generace podnikatelské rodiny Gucci a tohle rozmělnění při absenci jakéhokoli vysvětlujícího přesahu filmu ublížilo. I přes tříhodinovou stopáž je takové sousto prostě příliš velké. Nutně tak muselo dojít k různým rušivým zkratkám, posunům vůči skutečným událostem, epizodickým nedotaženostem a časovým skokům, které filmu neprospěly. Do značné míry tu narativní bezradnost udržovaly při životě herecké výkony, ale nevyrovnanost filmu podtrhuje zjevný kontrast mezi uměřeným herectvím (Adam Driver a Jeremy Irons) a karikaturním figurkařením (Al Pacino nebo Jared Leto). Stojí za vidění, ale nic, k čemu bych se chtěl vracet.

Poslední hodnocení (4 111)

Elvis (2022)

10.08.2022

Ten sportovní život (1963)

06.08.2022

Nejlepší ženská mého života (1968)

06.08.2022

Kožené bundy (1964)

06.08.2022

Stěhování (1993)

06.08.2022

Billy lhář (1963)

06.08.2022

Na plný úvazek (2021)

06.08.2022

Smutek (2016) (studentský film)

06.08.2022

Tygřice (1916)

06.08.2022

Reklama

Poslední deníček (137)

Kulturní pozoruhodnosti (za červenec 2022)

Film:
Adam Sedlák - Domestik
Karel Kachyňa - Noc nevěsty
Evald Schorm - Pět holek na krku
Evald Schorm - Rozhovory
Pedro Costa - Vitalina Varela
Martin Frič - Varhaník u sv. Víta
Francesca Bertini - Assunta Spinová
Luis Buñuel - Surovec


Hudba:
Broken Bells - After the Disco
Amelie Siba - Love Cowboys
Talisk - Dawn
Sault - Air
Charlie Parker - Charlie Parker wirh Strings
Jack White - Entering Heaven Alive
Gojira - Fortitude


Kniha:
Édouard Levé - Autoportrét
Jurij Zavadskyj - Svobodný člověk se nenarodil
Joseph Conrad - Heart of Darkness
Tereza Brodská - Moje máma Jana Brejchová


Ostatní:
Michael Kiwanuka (Forum Karlín, 13.7.2022)

Reklama

Reklama