JSYSMHJF

Dokonale absurdní jako náš svět, člověk neví, zda se smát či plakat...výborní Chudík a Mistrík.

Hnus. Těžko člověk pochází z opice, nevěřím, že se takhle navzájem týrají. Jsme zrůdy. Atmosféra jako za sklem, které se vás netýká, pozvracíte se až pak. Jediný závan lidskosti ten důstojník, než ho přetrhli, žádná katarze, žádné slzy, absolutní vakuum zla, a to si jeden sedí v lenošce (radovat se, nebo se bát?) 5* nemůžu, netoužím to znovu vidět. Člověka stvořil ďábel, a jestli je Bůh, tak jen aby to občas mírnil.

Z touhy něco dokázat, třeba jen se stát ďáblem.

Dost vtipných momentů, zvlášť pro filmové fandy, jinak taky dost chaos.

Výborný herec, jako člověk zůstal schovaný, to nemusí být vada, jen od dokumentu o osobnosti by jeden čekal celistvější obraz, takhle encyklopedické heslo bez života v předem daných mantinelech, se mi zdá.

Dokonalý pomník s výbornými herci jen maličko neživý už.

O cestách, křižovatkách, pochopení. Nesourodě sourodá dvojka postav i herců.

Pomalejší rozjezd plochého střihu. Autíčko krásný. Takové to rodinné povídání u kafe. Dá se, ale klidně jde u toho škrábat brambory.

Kolik stojí láska?

Zarazilo mě vesměs nevlídné hodnocení divadelníků. Je to Pavel Kohout se spoustou zkratek, odboček a asociací, takže je to o Hašlerovi jako principu národním, principu pravdy a občanské nelhostejnosti a taky trochu o divadle a o Čechách a Češích.