jahol

Když narazím na csfd na něco pod šedesát, nejdu do toho. Nevím proč, ale u Angeliky jsem udělal výjimku. Asi jsem měl zrovna chuť na něco výpravného a nenáročného. A nakonec, utéci lze vždycky, jako skorem u všeho pod šedesát. No a útěk se nekonal, konalo se překvapení. Samozřejmě, o žádný zázrak nejde, ale velmi poctivé tři hvězdičky si novodobá Angelika zaslouží - výprava velmi slušná, herecké výkony aspoň průměrné a Angelika dost dobrá, hudba nadprůměrem - opravdu mám velmi silný dojem, že na hodnocení jiných má velký vliv sentiment a vzpomínky na tu první, původní Angeliku anebo, a to asi spíš, přehnaná očekávání, protože těch, kteří ji tenkrát hltali pět týdnů v sobotu pozdě večer na jediném televizním kanále, a to jen díky tomu, že rodiče pravidelně docházeli na plesovou sezónu, tady asi moc nebude. A když se na tyto dvě tak odlišné kopie Angeliky podíváme objektivně, očima dnešního filnového diváka, tak ta dávná kráska Angelika a její dobrodružství zase k takovým zázrakům nepatří. A vlastně to vyplývá i z hodnocení na csfd.

Paradoxy, které jsou nevyhnutelně spojeny s dějem každého filmu o cestování v čase, tvůrce filmu moc netrápily (a přitom měli velmi slušně nakročeno se s nimi vypořádat), ale netrápí ani mne, protože jsem jinak dostal podívanou, která mě přinutila zapomenout, že za pár dnů odevzdávám práci za pár set tisíc. Začátek je natočen rozmáchle a velkolepě, pak se to na chvíli kazí při nekonečném sledování "záznamu", ale jak jde Denzel na věc a tím víc, čím blíže je kritickému okamžiku, zvedá adrenalin hodně vysoko konfrontace nového s již jednou viděným a nechtěným. Skoda, že ten úplný konec tak trochu popírá sám sebe, protože by asi nebyl problém ho scénáristicky ukočírovat a nakopnout film na ještě vyšší level.

Povím Vám to rovnou - nejsem na gangsterky a tak se na dobrou známku ode mne nadřou. Usporné herectví Ryana Goslinga mě nějak nezasáhlo a ten, kdo tady občas padá na záda z úvodní honičky, ten si snad dělá srandu anebo neviděl, kam se tenhle "filmový obor" za posledních dvacet let dostal. Extrémní násilí, navíc nepříliš procítěné, mi ve filmech přijde samoúčelné a shazuje hodnocení. Na druhé straně Drive drží hezky styl, hlavní hrdinka je hezká a je tady pár silných okamžiků daleko od klišé (dějová linie s navrátilcem z basy a Driverem). Zase jednou po delším čase hodně souhlasím se Starsfan (ano, Taxíkář, to je nejen zážitek pro oči, ale taky pro srdce), ale zaujaté slabé tři hvězdičky dám.

Ano, vydatný kříženec Matrixu a Orwella. Klasiku 1984 vizuálně zesiluje a posouvá dál, co si budeme namlouvat, jenže Matrixovské bojové duely, triplety, nonety popřípadě totální gruppenrfight atmosféru a hlavně originalitu Matrixu nemají a posouvají film zase hodně zpět. Jako béčko mi ale Equilibrium nepřišlo, na to bylo moc hezky natočený - jeden z těch filmů, kde je vypiplaný každý záběr - a klišé a předvídavost bych mu nevyčítal o nic víc než řadě průměrných současných filmů, kde nikdo béčko nezmíní ani náznakem. Navíc Christian Bale skutečně hraje, i když je asi jediný, kterého si z filmu opravdu zapamatujete. Poctivé, silné tři hvězdičky.

Komentář obsahuje drobné, podle mne neškodící spoilery. Je neskutečný, jak amíci (HBO) umí natočit situace, kde se něco děje. Scénář odprostředka dolů do detailů je brilantním propojením každého jednotlivého okamžiku s námětem a plný skvělých nápadů (99% scénáristů by si vystačilo s dějinným okamžitem smrti Bin Ladina samo o sobě, ale Aaron Sorkin tento okamžik protkne ještě s.. uvidíte čím). Vazby na konkrétní události ději svědčí a vtahují vás (absolutně nejlepší je hned první díl s havárií ropné plošiny v mexickém zálivu), postavy jsou pro mne, který Američany dost zná a tak mu nepřijde jejich patos a spousta reakcí, nadsazený (věřte tomu, že závěrečná scéna z dílu s výkupným pro"pozorovatele" na blízkém východě není přehnaná, zažil jsem něco podobného, kdy se vybíralo na mne(!), a je hodně smutný. ale jenom náš problém, že to my v Čechách budeme považovat za nemístnou nadsázku). Myslím si, že přehled hodnocení vcelku odpovídá mým očekáváním - jiné 87%ní filmy a seriály na csfd mají drtivou převahu pětek a čtyřek - tady extrémní nasazení pětek kompenzuje poměrně časté nižší známky. A je tomu skutečně tak - tenhle seriál si buď totálně zamilujete a odpustíte mu, že vztahová stránka je (záměrně) silně stylizovaná do podoby telenovely, aby v efektu kulminovala se stránkou společensko-kritickou, anebo si řeknete, že takhle zkreslit skutečnost lidských vztahů prostě beztrestně nelze a jdete s hodnocením dolů. Já patřím k té první skupině, i když si myslím, že by s neustálým vibrováním na hraně měl Sorkin ve druhé sérii něco udělat a aspoň jeden z klíčových vztahů mezi hlavními hrdiny konečně někam posunout, protože další balancování je už opravdu neúnosné. Ale těch pět hvězdiček musím dát, protože každý díl obsahuje pár okamžiků, které jsou prostě geniální. Druhá série má v sobě pořád ještě hodně silného, i když ty nejlepší momenty ze série první (začátek a konec první epizody, konec čtvrté, páté, šesté a desáté epizody), které jsem si pouštěl na youtube do zblbnutí, tady nenajdete. Sériálu prospívá přenesení části zátěže na z ústřední dvojice na jiné (Sloan!) a na druhé straně je ale celková atmosféra tmavší, jde více o krk a o stanici jako takovou a divákovi by prospěla stručná instruktáž z toho, jak je to v Americe se zákony. Nejlepší je asi úplný konec, i když v tomto případě jde jen o vyřešení vztahu jedné ze sympatických skorem dvojic, kterými seriál disponuje (díky Sorkine, že jsi alespoň tohle přestal natahovat). Třetí série je podobná, právníci jsou tady jako doma, vazba na skutečné události, hlavně v cizině, už úplně opadla a zdá se, že seriál skončí právě včas. Ale pak přijde pátý díl a nezbývá mi, než si říci, že nám ten Sorkin a HBO mohli ještě jednu plnohodnotnou sérku dát a neutnout to po šesti epizodách. Sloan bych v jejím interview s "Ajťákem" podepsal jeden každé slovo a myslím, že těchto pár minut je možná to vůbec nejlepší, co seriál přinesl. Vlastně je ta třetí série výrazným posunem k charakteristice té nejposlednější, internetové doby, proti které je to, co ACN staff zažíval v sérii první, jen dobrosrdečná selanka. A Sorkin tady vymáknul věci, na které takhle společnost a civilizace dojede.

V Einsteinově časoprostoru je čas rovnocenným partnerem délce, šířce, výšce. Tak proč se všichni tak divíme, jak lehce a snadno lze pojmout z pozice režiséra i diváka neustálé střídání časových rovin, když nás filmy, kde se hrdinové ve svých osudech přesunují na velké vzdálenosti, nijak nepřekvapí? A naopak - co překvapí a sekne s vámi je, jak neskutečně rychle Vám utečou ty tři hodiny - možná tady je to novum, na které Tykwer a Wachovští kápli...Bezprostřední dojmy z filmu celkově silně pozitivní, ale žádný emocionální výmaz jako jinde (Apokalypsa now, Crash, Being there) se nekoná, druhý den ráno ale hlava více než z poloviny plná toho, co viděla včera před půlnocí a roztřepaná pulsující nutnost vidět to znovu zavaluje. A přesto to, prozatím, na maximální hodnocení není a může za to předloha, která je úžasná a ze které film řadu nádherných momentů opomíjí (a přitom by i vizuálně jistě vyzněly úžasně) na úkor přece jenom jisté snahy vyjít vsříc i mainstreamovému divákovi (Proč neuseknout trochu ze scény pronásledování novinářky najatým vrahem a nedat větší prostor druhé jídlonošce včetně jistě divácky vděčné scény s "únosem" malého chlapce? Proč se víc nevyřádit s námořnickou scénou s plachtou?). Podezření o úlitbě divákovi navíc zesiluje i to, že některé scény z knížky jsou dodatečně zdramatizovány nebo zbrutalizovány a na mne působily až samoúčelně. To, že film rozhodně nešetří hlubokými myšlenkami, které provazuje navzájem v čase do takové míry, že některé prostě minete, mi nevadilo a nevadilo mi ani to, že vlastně nemá žádnou pointu - pointou je celý film jako celek. JInak musím uznat, že v rámci možností byla tahle úžasná předloha zvládnuta ještě hodně dobře. Zakupte knihu, přečtěte ji do půlky, shlédněte poprvé film, dočtěte knihu a shlédněte film podruhé a potřetí. Možná takhle se to bude za padesát let dělat běžně a zase budeme chodit do kina a číst knížky - z papíru, protože Atlas mraků elektronické čtečky ukazuje, ale svým poselstvím rozhodně nepropaguje.

Párkrát jsem tento film slyšel/viděl komentovat jako novou verzi Dvanácti opic. Tak tím, podle mého názoru, rozhodně není. Jde o filmově víceméně průměrné scifi, které hodně ozvláštňuje problematika cestování časem - do té doby, než Vás ze střídání časových rovin rozbolí hlava. Kamera, scéna, zvuk, dílčí zápletky(kromě té hlavní), herecké výkony (silně tlačené k zemi scénářem) - vše nic moc nového (velmi často máte dojem, že jste danou scénu viděli v jiné filmové skládačce) a uchvacujícího. Znovu a znovu si jsem si říkal, jak je stále těžší přijít s originální zápletkou a pointou. Konec je ale docela hezký a vytahuje mé hodnocení na 3/5. Filosofický přesah jako u Dvanácti opic nečekejte. A ještě jedna věc - logickým rozporům se dosti věnují jiní a já nebudu, ale je jich tam mraky. Na rozdíl od jiných si ale myslím, že v principu nelze udělat film, napsal knihu, nazpívat operu o cestování v čase, aniž bychom se logickým rozporům vyhnuli (takže jde vlastně o mlácení prázdné slámy... A Emily Blunt je dobrá žabička...

Na rozdíl od Expendables 2, kde lehké zklamání přišlo až během sledování filmu, jsem ho tady čekal předem a nedostavilo se. Tvůrci filmu se velice rozumně nepokoušejí vyrovnat se v tempu dvojce a trojce a nepřinášejí novou zajímavou zápletku jako jednička (zápletka a její vývoj je ve skutečnosti opravdu smutně banální), ale pořád se na to z nějakého důvodu strašně dobře kouká. Dobrý, poctivý epitaf.

Po těch všech nadšených ohlasech lehké zklamání. Jako vážnou akci to nemůžete vzít ani náhodou ani vteřinu, ale jako parodie mi to z pohledu akčních scén přišlo trochu těžkopádné a mnohem méně vtipné než nedostižné Zhavé výstřely-- (omlouvám se těm, kterých jsem se dotknul tímto srovnáním, ale proč vlastně ne?). Samozřejmě, film obsahuje spoustu dobrých a ultradobrých hlášek, van Damme je super, a když ve druhé půlce naběhne ještě skvělý Norris a ke konci nám vše okoření Arnie (Bruce mi přišel nevýrazný), chytne Vás to u srdce a zapomenete, že zápletka a vlastně celý scénář je i na parodii béčka dost slabá.

(Po sedmi dílech) Důstojný zástupce moderního amerického dramatického seriálu od tvůrců "Dvacetčtyřky", která pro mne byla prvním zástupcem této kategorie. Mnohem méně akce, ale téměř stejné napětí, pouze schované do dialogů. Nakonec, když se to tak vezme, akce je už jen technickým provedením katarze napětí, které se v dialozích nahromadí, a její absence ani nemusí vadit. Damian Lewis a Claire Danes jsou nedostižní, ale ostatní jim i tak šlapou na paty. Vedlejší dějové linie místy svými vibracemi přebíjejí tu hlavní, občas působí přece jenom malinko ploše. Pořád ale ještě na maximální hodnocení. Homeland nesrší dynamikou, ale rozebírá vás zevnitř tím, že nikdy nic nemusí být tak, jak se zdá, a někdy to dokonce i tak může být. :-) Dodatek: zbytek první a druhá série skvělá. Třetí malinko slabší, ale to, co přinesla čtvrtá (bez Brodyho!) je absolutní vrchol seriálové tvorby a příspěvek do mého seriálového TOP5. Stává se už pomalu pravidlem, že naprostá seriálová špička (Breaking bad!) nepadá s přibývajícími sériemi a jde s kvalitou snad ještě nahoru. Kromě vnější fazóny je však čtvrtá série zcela unikátní především celkovým vyzněním, kde, snad poprvé v historii žánru, řečeno přímočaře, američané dostávají těžce na prdel, a hlavní hrdinové jsou dotlačeni k pocitům, úvahám a snaze o řešení naprosté bezvýchodnosti a nesmyslnosti toho, co oni, i jejich protivníci vlastně dělají. Podle mne je čtvrtá série Homelandu hluboce lidským dílem, které zcela a přitom nenásilně rozmetává zažitá klišé a stane se mezníkem v historii dramatického seriálu.