Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Komedie

Recenze (374)

plakát

Cabin Fever (2016) 

Zde naprosto nechápu smyls. Proč točit remake Cabin Fever??? Rothův originál osobně z nějakého důvodu zbožňuju a baví mě i po patnácti letech. Toto bylo ovšem smutné. Přetočené slovo od slova, záběr po záběru, prostě úplně to samé jen v trošku rychlejším tempu a s méně sympatickými herci. No, pár změn tu máme... Například pártychtivý zástupce šerifa z původní verze je zde zcela bezúčelně nahrazen bezcharakterní blondýnou. Nejvíc mě ale zamrzelo vypuštění mých oblíbených scén (např. srnka vs. čelní sklo, nebo placák na tlející mrtvolu v nádrži) a jejich nahrazení totálními hloupostmi a nelogickými situacemi, díky nimž děj vyúsťuje do absurdna až směšnosti. Silná původní scéna milosrdého zabití přítelkyně v kůlně je pak upravena do sadistické sekvence pomalého vraždění...jasně, aby se už netrápila tak jí nejprve lopatou oddělím dolní čelist, pak ji budu chvíli rozpolceně pozorovat, načež ji dramaticky začnu polévat benzínem, zapálím a masochisticky se se slzami v očích zaposlouchám do jejího agónií zbarveného řevu... Lépe se tu povedly snad jen scény s tím nasraným psiskem. Dvě hvězdy fakt jen z milosti a kvůli velikým sympatiím k verzi z roku 2002. Hodnocení : 35%

plakát

Cabin Fever (2002) 

Naprostá klasika a zlomový film, který změnil můj pohled na béčkové horory. Navíc spustil období krvavějších béček, které byly po roce 2000 nutně potřeba, což v roce 2005 vyvrcholilo filmem Hostel. Jako fanoušek žánru jsem Rothovi vděčný a i když většina jeho novějších filmů za moc nestojí, vždycky pro mě bude frajer.

plakát

Caltiki - il mostro immortale (1959) 

Italská odpověď na úspěch amerických filmů jako Blob (1958), nebo ještě starší The Thing from Another World (1951). Italové v té době moc sci-fi hororů netočili, tak jsem byl zvědav. Trošku zamrzel nudnější děj a ploché, nezáživné postavy. Naopak potěšily na svou dobu drsné/gore záběry a fajn odpočinkový příběh, okořeněný Mayskou legendou s prvky Lovecrafta a parádní gotickou atmosférou. Dále pak rozhodně zaujala špičková kamera a podomácku dělané speciální efekty, modely a miniatury, za což vděčíme Bavovi, který měl při natáčení tyto věci na starosti. Sám Freda k tomu v jednom rozhovoru říká, že Caltiki je filmem Maria Bavy. Za mě hodnocení: 70%

plakát

Casa d'appuntamento (1972) 

Souhlas s místními komentáři. Průměrné giallo, spíše pro pokročilé znalce žánru. Jeho silnou stránkou je určitě hudba a krásné herečky Rosalba Neri, Evelyne Kraft a Barbara Bouchet (Anita Ekberg se mi nikdy nelíbila). Příběh a pointa nejsou nejhorší, ale celkově mě film moc nechytl. Nedokázal jsem se do něj pořádně ponořit a viním za to zpracování. Na giallo filmech mám rád tu nablýskanost, technickou kvalitu a výraznou vizuální/výtvarnou prezentaci. Tenhle film zkrátka působí až moc levně, špinavě/sleazy a trashově s tím, že se režisér nízký rozpočet nepokoušel nijak zakrýt. Diskutabilní jsou zde i scény vražd. Na jednu stranu pěkně krvavé a vynalézavé, probodávají se hrudníky, sekají se hlavy, ale ten nápad s blikáním barevných filtrů, sirénou a opakováním záběru při každém zabití, byl na mě až příliš avantgardní a málem jsem pokaždé dostal epileptický záchvat :D. Ale inspirace pro režiséry jako David Lynch, Hélène Cattet a Bruno Forzani, nebo N.W. Refn tam je! :)

plakát

Cementerio del terror (1985) 

Mexický mix (vykrádačka) Evil Dead, slasheru a italského zombie hororu s Hugo Stiglitzem v hlavní roli. Inteligence pramálo, hnusné mexičanky, ale super prostředí, dobrá atmosféra a drsné gore, prostě parádní zábava. Teda až do té chvíle, než se do příběhu zamotá parta místních děcek, to pak jde všechna sranda a gore doprdele, ještě že to trochu zachraňují skvělé masky zombíků (mám dojem, že se tam mihl i jeden starý známý), ale celkový dojem kvůli tomu zůstává lehce pošramocený, chtěl jsem hodnotit výš.

plakát

Ceremonia sangrienta (1973) 

Poutavá a notně zneklidňující variace na téma legendy o Čachtické paní. Drsné historické drama ve formě krvavého gotického hororu. Souhlas s Gorehoundem, pohled na tehdejší pověrčivost, lidskou omezenost, zlo, zvrácenost a sobeckost byl opravdu zajímavý. Natočeno je to kvalitně, Jorge Grau byl zdatný režisér. Hlavně scény vykrvení panenských obětí a následné záběry na mrtvá těla dívek byly nádherné a dokonale naaranžované. Nápad s otvorem ve stropě rovněž výtečný. Musím říct, že mě film doslova pohltil i přes to, že je tu jen jediná nezavrženíhodná postava a to ještě ne příliš důležitá (hraje ji Silvano Tranquilli). Teda jednu výtku bych tu měl a tou je velice nepříjemná scéna s mučením netopýra. Samozřejmě to chápu v kontextu doby a místa natočení, do scénáře to pasovalo, ale ani tak tvůrcům takové doslovné a kruté ztvárnění neodpustím a jednu hvězdu z jinak absolutního hodnocení strhnu. Podobné věci toleruji pouze v kanibalských filmech mondo a dokumentech.

plakát

Coffy (1973) 

Naprosto luxusní "tarantinovka" plná násilí, akce, kulervoucích hlášek a výborného černého humoru. S žánrem blaxploitation zatím moc zkušeností nemám, což však po shlédnutí tohoto kultovního béčka hodlám napravit. Naprosto mi to sedlo a velice dobře jsem se bavil. Jednoduchý příběh, sedmdesátkový grindhouse styl, skvělá hudba, hubatí negři, perverzáci, dealeři, pasáci, čubky, vše naprosto perfektní. Je tu spousta nezapomenutelných drsných i vtipných scén, ale nejvíce se mi asi líbila ta brutální holčičí bitka. To byl fakt mazec, až jsem si vzpomněl na mé oblíbené The Warriors (1979) a jejich slavnou bitku s "The Lizzies", i když tady to bylo o několik levelů výš. A samozřejmě nelze nezmínit ikonickou Pam Grier, bez které by to byl úplně jiný film. Ano, i já jsem podlehl jejímu nezlomnému kouzlu a už mám v hledáčku další její filmy.

plakát

Come cani arrabbiati (1976) 

Dobré sleazy poliziotteschi s politicko/sociálním podtextem, spoustou nahoty a kupou násilí. Většinu stopáže jsem se nenudil, nejvíc mě bavila Paola Senatore, ale některé akční i násilné scény mi nepřišly moc věrohodné. Celkově zpracování bylo hodně levné. Dost mi vadila i nevhodně zvolená hudba, takže na víc než tři hvězdičky se to nakonec nevyškrábe. Nevadí, i tak do sbírky super kousek. Fanouškům tohoto eurokulťáckého subžánru mohu doporučit.

plakát

Conquest (1983) 

Fulci uměl v osmdesátkách potěšit i zklamat. O La Conquista můžu naštěstí říct to první. Je to takové podivné fantasy dobrodružství, přesněji jde o žánr sword & sorcery. Film mě velmi bavil, celý se odehrává v mlze, má to zvláštní kameru a filtry, perfektní Simonettiho hudbu a parádní atmosféru. Některé nepřátelské rasy mají zajímavé masky, jiné (Žvejci) naopak naprosto směšné. Gore je tu moc pěkné, trhání holek na kusy, praskající lebky, mokvavé vředy a další chuťovky. Příběh tu sice není bůhví jak zajímavý, děj je občas hodně debilní a akční souboje trošku tupé, ale já to celé sledoval se spokojeným úsměvem na tváři a rozhodně se nenudil. Prostě italské béčko jak má být.

plakát

Cry_Wolf (2005) 

Rádoby slasher bez vražd i bez vraha. Nějaké náznaky atmosféry tu jsou a Lindy Booth ve školní uniformě nevypadá vůbec zle :). To je ale tak vše co mě na filmu upoutalo. Jo, vlastně mě ještě příjemně překvapil Jon Bon Jovi. Jinak slabší průměr