pipapa

Obsah pro dospělé, provedení pro děti.  A hodnotit tuhle grotesku vysoko z nostalgie? Ani náhodou!

Další očistec z kuchyně slavného kino-řemeslníka Bergmana. Zda by tahle, hlemýždím tempem se vlekoucí patlaninka byla tolik opěvovaná "odborníky" jak od fochu, tak laiky, pokud by nenesla výrobní značku "Bergman", tot´ otázka. Oscara by získala pravděpodobně i bez "mistra", neb ingredience jako židovstvo a rádoby filosofické žvásty o bohu a lidské existenci na Americkou Filmovou Akademii spolehlivě zabírají. Film o ničem = oblbující pseudofilosofické  plky pro nemyslící obecenstvo, stejně jako otřepaná zápletka na téma "zlý otčím", kterou už na plátno převedli  dávno před "mistrem" mnozí jiní a mnohem kvalitněji. Měla jsem po ruce i pětihodinovou verzi, ale protože vím, co lze od "mistra" očekávat, začala jsem raději verzí tříhodinovou a světe div se - po dvou hodinách utrpení jsem tomu musela, chtě-nechtě, trochu pomoci posuvem vpřed. A sledovat dokonce onu pětihodinovou verzi "mistra" kejklíře bych nemohla a můj obdiv všem, kteří to dokázali a ještě se v té mistrově "genialitě" bahní. Mně naopak tahle "genialita" na oči už nesmí!

Podskalský byl vlastně jediný u nás a skvělý v žánru muzikálových komedií/krimikomedií, ale tohle jako celek, bohužel, nezvládl. První díl celkem příjemně naladí na další pokračování, druhý díl se ještě drží zubynehty, avšak od třetího dílu to jde celé do brambor - nezábavná slátanina s povětšinou imbecilními hláškami a vůbec stupidním humorem. Ani tehdejší herecká elita nemohla zachránit tuhle povrchní frašku, doraženou zjevem i projevem Juraje Herze. Od Podskalského se ráda (po-)dívám na jiné, mnohem kvalitnější věci.

Tady nejde vůbec o Funése, ale o ty dva další. A ti jsou geniální. Ukecaná komedie? Aby ne když jde o komedii konverzační a velmi dobře napsanou. Aha!...Český dabing zde není vůbec špatný a nakonec komu to zní divně může přepnout na originál s titulky cz.

Režisér Filip má svůj osobitý styl - zdlouhavý,unylý,neakční,občas až nudný. Seriál F.L.Věk je toho nejlepším důkazem. Scénář Otty Zelenky je,možná či právě díky tomuto unylému stylu,málo dynamický a ani plejáda kvalitních herců nedokáže pod vedením pana Filipa probudit seriál z jeho unylé ospalosti.Korunu všemu pak nasadili tvůrci seriálu hojnými a často velmi dlouhými hudebními,pěveckými a divadelními vstupy,které značně narušují plynulost děje a jsou pro diváka,který prahne po příběhu a akci,značně otravné.Dalším velmi rušivým elementem,jinak velmi povedené výpravy včetně jednotlivých rekvizit,je líčení očí pražských dam,konkrétně sester Butteauových ve stylu šedesátých let 20.století.Půlmetrové umělé řasy zalité do tučných černých očních linek určitě nepatří do doby konce 18.století.Paula (Jana Brejchová) vypadá v některých záběrech spíše jako sexbomba a la Brigitte Bardot než jako měšt´anská dcerka z konce 18.století...Pár povedených scén si ráda časem připomenu,ale u kompletního seriálu se už nudit nemíním.

Prý voyeuristický pohled do zákulisí profesionálního fotbalového klubu? Zajímavého voyeurismu tady ale moc neuvidíte. Pro zasvěcené fotbalové fanoušky? Snad! Pro geje? No, nevím. Otřesná kamera většinou formou close-ups je nesnesitelná a zabírá všechno, jen to, co by měla, ne, a hlavně obličeje hráčů. Mezi neustálým povídáním a zbytečnými obrazy/záběry se objeví tři krátké zajímavé voyeuristické scény = dvakrát sprcha, kde ta první je dokonale rušená pevnými titulky, a odvážnější záběr do fotbalové šatny. Snaha o uměleckou dokuerotiku tady skončila úplným dyzástrem a snad ani jako dokument o jednom fotbalovém klubu nemá tohle dílko valnou cenu - to at´ posoudí ti, kteří těmhle věcem odborně rozumí.

Oskarovým filmům se vyhýbám jako čert kříži a vím proč. Ojediněle něco takového zkouknu a většinou už po 20-30 minutách rychloposuvem, neb ten byznys na úkor poctivé umělecké práce prostě nedám. Tohle je další Oscarem ověnčený totální brak - plytkost, prázdnota, povrchnost = nabubřelé americké NIC!

Několik dvojic leze neustále sem a tam, filozofují, rozebírají svoje (po)city a nevědí, jestli jsou jaloví nebo březí. S komedií tohle nemá nic společného, ale s óbr nudou ano. Typický příklad neodvážných filmů 50. a 60.let.

Cookson zde posouvá svoji typickou drsnou romantiku až na samou hranici červené knihovny, ale opět nesklouzne až do nesmyslné naivity a přeslazenosti. Příběh si celou dobu drží slušné niveau a určitě, jak je u Catherine Cookson již zvykem, zaujme všechny, romantiku vyhledávající diváky.

Felliniho opuletní a bizarní mišmaš o problémech běžného života - zde mužská nevěra, psychická traumata podváděné manželky a její nelehké smíření a vyrovnání se s tímto faktem. Technicky/vizuálně naprosto dokonalé dílo, to se musí tomuto až nehorázně přeceńovanému mistrovi přiznat. Veškerá snaha ale nakonec vyšumí do prázdna, neb kromě opulentnosti v podobě šminek, šatových kreací a často až bizarních scenérií film nenabízí nic jiného. Felliniho erotika je příliš sofistikovaná, tj. veškerá žádná, a daleko za poměrně explicitní, ale stále vysoce uměleckou erotikou Pasoliniho. Mužské publikum si zde určitě najde nějaký ten pěkný kousek "masa", ženské publikum se musíme oproti tomu spokojit s bandou starých dědků. Mistr sice prý zbožńoval ženy, ale ženy-divačky úplně opomíjel, těm vlastně nikdy nic pořádného nenabídl. Masina dobře kontrastuje se svým velice výstředním ženským okolím, ale jinak mi tady vůbec nesedí. Konec filmu je na celý ten více než dvouhodinový humbuk poněkud nemastný,neslaný. Film se řadí víceméně do kategorie "jednou-a-nikdy-více". Caterina Boratto (zde Giuliettina matka) dostala o deset let později svoji nejkontroverznější, ale zároveń nádhernou roli v Pasoliniho politicky nekompromisním snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy jako signora Castelli, jedna ze tří lehkých dam - vypravěček.