pipapa

Superbní Maria Miles v roli Nellie Chapman, ženy, která miluje i přes všechny překážky stále a celým srdcem a nakonec tato silná láska dojde svého naplnění...Adaptace jednoho z děl Catherine Cookson.

Velice zajímavě pojaté divadelní představení s výbornými hereckými výkony všech v čele se Sklenčkou a Klemem. Dítě se mi velmi líbil v roli vše-vznešeně-ohlašujícího herolda, pro takovéhle role/typy byl jako stvořený. Merunkové hluboký výstřih opravdu sluší. Nejsem expertka na módu účesů té doby, ale drdol Věry Kubánkové, který naštěstí na část představení změnila, mě trochu rušil, protože mě "házel" ca. do 60.let 20.století...Nádherné divadlo, které si určitě budu ráda reprízovat.

Historickou dobrodružnou romantiku mám velmi ráda, ale takhle na-jedno-kopyto toporně a nudně zpracovaný děj mě vůbec neoslovil/nepotěšil. Asi jsem už rozmazlená mnoha jinými skvělými seriály podobného typu. První polovina seriálu téměř výlučně jen samé honičky-końmo-na-jedno-kopyto v sice krásných exteriérech, ale i to omrzí, pokud se tam vlastně nic jiného neděje, než že ti honící dohoní ty honěné, oni jim utečou a oni je zase honí, zase je dohoní a oni zase utečou a tak stále dokola prvních pět dílů seriálu. Hrůza! Druhá polovina je sice trochu více interiérová=mluvená, ale zaběhlý mustr se opakuje i tady=chytili-utekl, znova chytili-zase utekl, byl zajat a pak vysvobozen a utekl, ale zase ho chytili a on zase utekl a stále to samé. Navíc mi Pietraszak v dané roli vůbec nesedí. Naopak se mi  velmi líbí Edmund Fetting v roli markrabího von Ansbach. Seriál je ale stále o něco koukatelnější než jeho německý "rímejk" z roku 1982 od stejného režiséra.

US-americký nesmysl o starověkém Římě v čase (Cézara a) Octavia Augusta. Pod ruku se mi dostala verze 2x2hodiny - první dvě jsem protrpěla v "úžasu" a hnusu zároveń, zbylé dvě jsem už brala rychloposuvem. V průběhu sledování této TV-fekálie jsem se doslova styděla za tvůrce i jako divák, ale pokud jsem to chtěla posoudit, musela jsem se s tím, jako vždy, i seznámit...Naprosto scestný a ubohý děj, Santiago Cabrera jako Octavián totálně mimo mísu - zjevem i pro Octaviána nereálným chováním, kompletní cenzura všeho a všech (kromě krve samozřejmě), gladiátoři US-amerického typu nesměli chybět, celý tento zbytečný spektákl zakončen a la červená knihovna. Jonathan Cake (též ústřední postava-gladiátor) mi velmi brzy začal lézt na nervy svým neustále nasupeným a  zamračeným ksichtem, ale můj typ to není v jakékoli produkci...Dílko jen pro extrémně nenáročné až slaboduché obecenstvo!

Marxismus formou hraného filmu. Nádherná "pohádka" o tom, jaké by to mohlo být, kdyby...Marxova filosofie je dokonalá a jediná pravdivá jako celek, protože je to filosofie pozemská, lidská a konkrétní. Zatímco ve filmu se uchopení moci lidem pod vedením uvědomělého pekaře povedlo a lid byl št´astný a spokojený, v reálu byl takový pokus o uchopení moci lidem hned z několika důvodů odsouzen dříve či později k neúspěchu. Hlavním a nepřekonatelným problémem, kterým se Marx ani jeho následovníci v té době bez zkušenosti reálného výsledku nemohli zabývat, bylo, je a bude, že historicky zkažené a vývojově/mentálně omezené lidstvo dosáhlo svého vrcholu v nejvyšším stadiu kapitalismu = žido-konzumu, kde pouze technika jako důležitá součást zotročování mas se záměrně rozvíjí odstrašujícím tempem a všechno ostatní, zejména mezilidské vztahy a přirozené bytí, je v devastaci. Sebedestrukce v těch nejživějších barvách, ale "kdo chce kam, pomozme mu tam"!!!...Ještěže my, kteří smýšlíme jinak, můžeme alespoń ve filmech socialistické nebo jiné pokrokové kinematografie vidět, že se dá nebo se i krátce dalo (u nás 1948-1988) žít jinak.

Spíše literární než reálné drama. Hlavní hrdinka je tak posedlá čistotou své duše, že odmítne společensky vhodného nápadníka, který se jí nelíbí, ale ve svazku s ním by si čistou duši uchovala, a před nátlakem rodiny se raději vydá do rukou prohnaného aristokratického zhýralce, kterému se pak celé ca.3hodiny brání a před nímž utíká až k dobrovolnému tragickému konci. Po určitém čase začne tento úděsně monotónní děj krutě nudit. Neustálé psaní, odesílání a doručování dopisů začne jít také brzy notně na nervy.

Tohle dílko myšáka Pedra vydrželo v mé filmotéce nejdéle, ale nakonec i to vyletělo...Myšák Pedro a já prostě nepasujeme zusammen a nikdy nebudeme. Na mě jsou všechna jeho díla příliš komerční, stereotypní, účelová a vulgární.

Víceméně dílko jen pro geje. Zajímavý námět je podaný velmi povrchně, nezáživně a místy až psychadelicky. Záměnu identity mladšího bratra za již mrtvého staršího bratra v dospělosti, ale se jménem mladšího bratra, jsem moc nepochopila - tedy co tím chtěl autor sdělit - snad že mladší bratr byl v dospělosti stejný jako starší bratr v době, kdy ještě žil, a skončil také tragicky...Jedna hvězda za hezkého Cristóbala Rodrígueze Costabala a jeho narcisticko-erotické zrcadlové exhibice. Krásný Mauro Vaca - ale kromě obličeje z něj neuvidíte ani koleno...Masturbaci jako v non-pornografickém sociálně-kritickém snímku "KenPark" tady ani při té veškeré žhavé sexuálnosti neuvidíte, i když Alberto Fuguet se snažil a šel při točení masturbace až na samou hranici svých neodvážných možností...Tla-produkce jsou opravdu vážně míněny jen pro gej a lesbo komunitu, i když se často tváří jako běžná umělecká díla...Film jako by chtěl geje spíše zastrašit, než ukázat jejich někdy velmi komplikovaný a nebezpečný život.

Tady Cookson už zase dobře spekulovala, "točila" a "lepila". Ale opět to má bytelný děj, který vtáhne a nenudí.

Film na jedno, to první, zkouknutí = jakže to tedy nakonec dopadne? Když se to dozvíme, avšak s podivným otevřeným koncem, nemá film už při dalších reprízách příliš co nabídnout. Haulyvůd ani jeho obludnou reklamou (+obludným byznysem) stvořené a nehorázně nadhodnocené "hvězdy" mě nikdy nijak zvlášt´ nezaujaly na rozdíl od mnohých tady, kteří rádi zapomínají nebo ani nevědí, co za skutečné HVĚZDY jsme u nás měly ca. až do 80.let 20. století - poté, zvláště pak od 90.let, to šlo rychle od 10 k 0 = do Haulyvůdu! ...Místo Bette Davis si dovedu živě představit Věru Ferbasovou a místo Joan Crawford např. Jarmilu Glázrovou - zajímavé by to určitě bylo, ale co je jednou pryč, už se nevrátí, bohužel....Jedna hvězda za skvělou Marjorie Bennett v roli Dehlie Flagg.