arthur.22

Obraz: hrůza. Triky: hrůza. Děj: hrůza. Vlastně je to celý strašná blbost. Ale je to prostě klasika! Howarda žeru stejně jako kdysi a nikdy asi nepřestanu.

Nebýt toho podivně přeslazeného konce, bylo by to za 5*, ale bohužel tam byl. Naštěstí je to to poslední, na co si v souvislosti se Zelenou mílí vzpomenu. Tři hodiny plné všech možných emocí, skvělé herecké výkony. Na plné čáře to u mě vyhráli Doug Hutchison (je zde stejně sympatický jako jeho Eugene v X-Files) a Sam Rockwell.

Jako dítěti se mi to ohromně líbilo. Ovšem s odstupem času.. Popelka je poměrně často vyhledávaným tématem pro filmaře a ne vždy to vyjde. Neskutečná naivní slátanina doprovázená italským popem. Ty dvě hvězdy jsou z nostalgie.

Celkem milá romantická komedie se skvělým hereckým obsazením. Myslím, že ač ve scénáři chybí spousta věcí, které jsou v knižní předloze (což je logické, ne vždy je třeba točit tříhodinové filmy), nálada příběhu zůstala zachována. Co se humoru týče, britský standard. Ať si kdo chce co chce říká, mně se to líbilo. Ruku na srdce, kolik jste viděli romantických komedií, které jsou dojemné a zároveň v nich dvanáctiletí kluci zabíjí kachny v parku tím, že po nich házejí doma upečený chleba?

Prvních asi deset minut u mě panovaly obavy, jestli to nedokoukám jen z lásky k Woodymu, ale nakonec nezklamal. Velice vydařená parodie, která ale není výsměchem, nýbrž poctou (víc než muzikály zde Woody paroduje sám sebe). Pokud na to budeme nahlížet opravdu jako na muzikál, není hudební stránka celkově nic moc, ale já v tom muzikál opravdu nevidím a bez všudypřítomného jazzu by to prostě nebylo ono. Kýčovitá Chiquita Banana a závěrečný tanec na nábřeží stojí za to.

Vidím, že názory na toto ztvárnění úžasného Pucciniho díla se dost různí.. Přikláním se k těm nadšeným, pro mě to byl opravdu zážitek. V kině obrovská návštěvnost - já, moje sestra a čtyři babičky, které šly po pěti minutách poprosit pana promítače, aby ztlumil zvuk, čímž nám onen zážitek poněkud zkazily, ale nedalo se nic dělat, bylo jich víc. O kvalitách Pucciniho hudby není třeba diskutovat, takže k filmu - nejvíc na mě asi zapůsobilo výtvarné pojetí.. a Musetta. Nicole Cabell ji ztvárnila tak, že mě zachvátila obrovská nenávist k naivní Mimi (Anna Netrebko naprosto skvělá, jeden by jí uvěřil, že je vážně totálně blbá) a němý úžas nad Musettiným temperamentem a sílou. Kdyby film nebyl promítán jen jeden večer v rámci filmového klubu, druhý den jdu znova a pod pohrůžkou násilí přinutím promítače, aby ten zvuk pořádně napálil!

Tenhle film je pravděpodobně jen pro Trierovy skalní fanoušky, ale když o tom tak přemýšlím, to samé se dá říct o naprosté většině jeho filmů. A je to dobře. Obraz, kde Kirsten Dunst kráčí ve svatebních šatech a ruce i nohy jí svazuje příze (nebo co to bylo.. říkala to, ale kdo si to má po takovém zážitku všechno pamatovat), ještě dlouho uvidím před očima. První formanovská část má trochu větší spád (skvělý Udo Kier potvrzuje, že opravdu není malých rolí), ve druhé vás Trier natahuje a natahuje, abyste nakonec zjistili, co jste věděli už na začátku. Dělá to ale tak, že mu to sežerete, ani nevíte.

Nic nechybí, nic nepřebývá. Dokonalost sama.

Představte si, že ležíte v nemocnici s nepříliš příznivými vyhlídkami, sestřička vám pustí televizi ("Ať tu máte aspoň nějakou zábavu!"), a v ní tohle. Stejné roční období, podobná atmosféra (ta filmová nemocnice je tedy ještě o dost pochmurnější). Absolutní pocit beznaděje, úzkost, sklíčenost. Dalo by se říct, že mistr Kachyňa nám zkouší trochu hrát na city, ale udělal to takovým stylem, že to nikoho neuráží. Během filmu se mu podaří vzbudit ve vás pocit, že kdyby to šlo, jdete toho Mikuláše pro děti shánět sami. Škoda, že se o tomhle neví víc, určitě by si to zasloužili všichni zúčastnění. Takže i když to tak ze začátku nevypadalo, ona sestřička to víc než trefila.

Krása. Nebudu tu vychvalovat Pacinův výkon, toho už tu bylo dost a těžko vymyslím něco nového. Ta hvězdička dolů je za konec, který tu nádheru trochu zakopal, ale člověk si může říct, že to skončilo o chvíli dřív (někdo tam ten konec prostě nalepil omylem, všichni občas děláme chyby), a problém je vyřešen.