St. Nicholas Is in Town
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
“- Sestřičko, nemám horečku? Pořád slyším zvonění…. Pořád se mi zdá, jak venku někdo vyzvání… - Venku chodí Mikuláš…“ Venku chodí Mikuláš a otevírá lidská srdce, i ta zdánlivě studená, i ta údajně pro kriminál zrající… A mistr Kachyňa nám o tom tiše vypráví, bez zbytečného patosu, s poetikou sobě vlastní. A mistr Hapka kreslí svým klavírem něžné obrázky zimní romantiky, z níž zní to andělské zvonění… ()
Šedivý post-socialismus, přežívající v našich nemocnicích doteď. Velmi pečlivě vykreslený vztah mezi alkoholickým lékařem, jenž už dávno rezignoval na vše, a dvěma sestrami ze stejného oddělení. Daniel Douda byl talent, těžko říct, jak a proč skončil. Smutný, nikoliv depresivní, kdysi dávno viděný a dnes připomenutý a znovu zhlédnutý film. ()
Zítra chodí Mikuláš a já si pustil již po několikáté i tento film. Chození Mikuláše, anděla a čerta mám rád. Jako dítě jsem čekal až se setmí, vyrazil do ulic a dráždil čerty, kteří mě pak naháněli. Okolím bouchala pyrotechnika. Tím byla kouzelná devadesátá léta. Tento snímek mi to připomíná. Přes jednoduchý příběh z něj cítím tu kouzelnou sílu adventu, sv. Mikuláše a minulosti. Jak to bylo dříve jiné a krásné. Velmi dobré herecké výkony, obzvlášť postava pana Abrháma byla zajímavá. Hudba výborná. Mně nezbývá než zvýšit o stupeň své hodnocení a zítra se těšit na Mikulajdu. ()
Je to zvláštní reflektovat tohle bolestné drama jako film dětský, což tu řada komentátorů dělá. Z jakého důvodu? Že má dětského hrdinu? Že se odehrává během Vánoc? Že ho někteří z diváků poprvé zhlédli v dětství? Tyhle argumenty se mi zdají jako vršení absurdit. Bolestně nádherné komorní drama Karla Kachyni natočené podle scénáře jeho osvědčeného spolupracovníka Jana Procházky se přeci vzpírá všem těmto motivům interpretace. Mám pocit, že degradovat tenhle snímek na ,,dětský film" či dokonce na ,,nenáročný příběh" je tou největší nespravedlností, které se může dílu pana Kachyni dostat. Už jen ta témata - rozpady rodin, závislosti, alkoholismus... Já bych naopak řekl, že film Městem chodí Mikuláš je jedním z nejlepších polistopadových televizních filmů a rozhodně tedy filmem, který jako jeden z mála postihuje tu zvláštní smutně nostalgickou náladu období Vánoc, kterou všechny ostatní snímky, tvůrci i média obecně přehlížejí a záměrně ignorují. Takhle vypadá (možná skutečná) tvář vánočních svátků - anebo je to možná alternativa ... mnoha lidem je právě v tomhle období povinné veselice a dobrodiní nejvíce smutno... ()
Vím, že na mne tento film udělal dojem v mých dětských letech a dnes po mnoha letech jsem si ho připomněl a musím opět smeknout klobouk před panem Kachyňou. V tomto filmu ve spojení se skvělou Hapkovou hudbou mě vytanula na mysl režijně-scénáristicko-hudební spolupráce Guiseppe Tornatoreho a Ennia Morriconeho... Tím nechci srovnávat, jen to v tomhle filmu na mě silně zapůsobilo, podobně jako u zmíněných italských géniů. Miluju film Městem chodí Mikuláš. ()
Reklama