Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (408)

plakát

Ať žije republika (1965) 

Poselství filmu je jasný a veskrze sympatický, obecně fandím čemukoliv, co ukazuje český prospěchářství, hamižnost a vychcanost, a je samozřemě skvělý, že se před okupací mohlo něco takovýho u nás natočit. Bohužel způsob, jakým Kachyňa příběh Olina a Nesovic podává, byl pro mě osobně utrpením. Nemám nic proti lyrice ve filmu, ale co je moc, to je moc. Snad půlka stopáže jsou snový scény, a i když některý z nich jsou dokonalost sama (sirky na zemi v kostele), po chvíli to začne být repetitivní, nadbytečný až otravný a film se vleče jak čekání na Godota. Ve druhé polovině jsem to už nevydržel a pomohl si zrychleným přehráváním a přeskakováním, ale i tak jsem měl pocit, že to trvalo snad pět hodin. Jako jo, bylo to zajímavý, ale že bych si to užil, se říct nedá.

plakát

Vlčí bouda (1986) 

Na horor málo strašidelný, na to, abych se u toho smál, málo béčkový, herci jsou protivní na vyliskání, zápletka přitažená za vlasy a morální posleství je tak na sílu přepálený, že při každým z tisíce zvolání "všichni za jednoho" se člověku už od dvacáté minuty protáčejí oči. Ať už to Chytilová myslela všechno jenom jako parodii na společnost a klasický hororový téma, nebo se vážně snažila o horor a prokreslený charaktery a jejich dilemata, tragicky to selhává v obou případech a nevím, která varianta je horší.

plakát

Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) 

Chtěl bych se někdy dožít toho, že v téhle zemi nebude moct vzniknout úspěšná mainstreamová komedie, kde je základem celé dějové linky a několika "vtipů" skutečnost, že si muž oblékne ženské šaty a jeho manželka si potom myslí, že je gay, protože masové publikum nebude chápat muže oblečeného v ženských šatech jako jasný indikátor jeho sexuální orientace a už vůbec jim takový "vtipy" nepřijdou k popukání. Taky bych rád viděl mainstreamovou komedii, kde nejsou všechny ženy zobrazené buď jako zoufalé emoční trosky nebo hloupé objekty v pozadí, které jsou zároveň otravné a zároveň kdykoliv připravené sloužit jako nenasytná šukací panna, kde nejsou ženy ve všech případech na vůli mužů závislé, nejsou pipiny bez názoru a jsou nějak relevantní pro příběh. Nebo by stačil i film, kde se spolu aspoň postavy budou někdy bavit i přirozeným jazykem, dialogy nebudou působit jak pěst na oko a kde nebude z každé scény řvát zoufalá snaha narvat tam ještě jeden další blbej "vtip". Nic z toho tahle sračka nesplňuje a ještě k tomu brutálně přikládá tunou klišé. Dva teplí kluci se spolu baví medovým hlasem, protože jiank gayové přece nemluví, scénu, ve které spěchají asiaté, doprovází "asijský" hudební motiv, a došlo i na obligátního nahého milence skrývajícího se na římse. Každá postava je plochá; vlastně to nejsou reální lidi, ale karikatury jakési romantizované představy mužských charakterů ve středním věku, a celá ta základní myšlenka, že napřed se jeden den budou postavy svlíkat a pak druhej den budou vždycky jen a pouze mluvit pravdu, je veskrze prvoplánově dementní a všechny situace, který z tak banální zápletky vyplývají, jsou pak o to víc cringy. Chlap, co má problémy zaplatit účty a má strach, že neuživí rodinu, se najednou kvůli sázce svlíkne na pracovním pohovoru do naha a běhá nahej po mateřské školce? Tak určitě. A ještě mě na tom sere, že to je zas a znovu taková ta tradičně česká zaprděná "pohoda". Tady prostě stačí natočit bez ambicí sebevětší koninu a mávne se nad tím rukou s tím, že je to "komedie" a že se nad tím "nemá přemýšlet". Tak tady točíme lobotomizovaný sračky se scénářem jak z lacinýho porna, říkáme jim "oddechovky" a tváříme se, že toto je reálné, že toto je tzv. ze života. Cílovku 50+ to asi pobaví, pro mě to bylo utrpení.

plakát

Jelenice (2019) 

Zatím nejslabší Dupieux. Nebylo to dostatečně absurdní. Není tu trhlej celej svět, jak třeba ve Steaku nebo Rubber, ale hlavní postavě jenom mírně hrábne z rozchodu, zatímco všichni a všechno okolo jsou úpně normální, což mně i s jelením style malade na 77 minutovej film přijde trochu málo.

plakát

Bosý císař (2019) 

"Ceaușescu, fix it!" Na rozdíl od King of the Belgians zmizel mockumentary rozměr a je to myslím ještě lepší. Famózní směska absurdní deadpan politické satiry, tentokrát o nástupu fašistických tendencí v Evropě. Vtipy jsou opět místama tak subtilní a schovaný v metaforách, že jsou snadno přehlédnutelný, ale když to člověku dojde, jsou o to brutálnější. Na hodně místech jsem se fakt válel smíchy. "Holland! Put yourself between Bosnia and Serbia!"

plakát

Panství Downton (2010) (seriál) 

Hezky se na to kouká, ale pod luxusně vypadající kapotou bohaté výpravy a krásného anglického venkova značně nestíhá motor z argentinské telenovely. Zápletky jsou banální, předvídatelný a úplně z nich čiší, jak jsou dělaný strašně na sílu, aby se děj mohl posunout žádoucím směrem a aby z toho šlo vyždímat nějaký drama. To drama je ale bohužel mechanický, vyzní asi tak stejně hluboko a dojemně jako nějakej ten telenovelovej José nepřijel! výkřik a vůbec tomu nepomáhá, že všichni hrajou jak prkna a mají jednu, maximálně dvě emoční polohy a výraz ve tváři, který nonstop jakože hluboce prožívají. Co hůř, zároveň má každá postava jeden vzorec chování, kterej se bez ohledu na okolnosti nonstop opakuje. Postavy se za 10 let děje vůbec nevyvíjejí a pořád hrajou jednu scénu ve sto variacích znovu a dokola. U humorných scén to vyčerpá humornej potenciál, u těch dramatických je to po chvíli trapný než aby se mě to nějak hluboce dotklo. Taky mně vadí, že se to postupně vyvinulo do formátu, kde každej díl řeší aspoň 10 primitivních dějových linek zároveň, mezi kterýma se skáče sem a tam co pár minut, aby se tím zakrylo, že na jednu nosnou a pořádně propracovanou zápletku prostě autoři neměli. Místo toho se vezme dvacet blbostí, natáhnou se na 10 dílů, v každým z nich se každá posune o milimetr, a má to být jakože napínavý a komplexní. Prdlajs, je to prostě telenovela. První sezóna byla fajn oddechovka, ale čím dýl to člověk sleduje, tím je to horší a horší a čtvrtou už jsem nesežvýkal ani jako oddechovku, od které nic neočekávám.

plakát

Okupace (2021) 

Što takoje geroj? Brutální komedie, černá až na dřeň. Totální nářez českýmu švejkovství a malosti v nesmírně stylovým kabátu. Mírně absurdní, mírně surrealistickej a hlavně atmosferickej metafilm plnej nápadů a paralel. Skvěle zahranej, s hravou kamerou i hudbou. A konečně film o komunismu, kterej netrpí "laskavým humorem" ani trapným pokusem o drama. Já snad zatlačím slzu. Tahle první návštěva kina od začátku pandemie snad už ani nemohla být lepší. Danke!

plakát

Tygr a drak (2000) 

Na můj vkus moc akční. Mám z toho pocit, že se tady Ang Lee pokusil udělat to samý, co dělá Tarantino s americkýma béčkama, akorát s béčkama čínskýma. Na rozdíl od Tarantina jsem se tady ale nedovedl na tu stylizaci naladit. Pocitově tvoří snad půlku stopáže akční scény, kde lidi lítají vzduchem sem a tam bez ohledu na fyziku a já si nemůžu pomoct, ale mně to prostě přišlo stupidní. Navíc postavy pro všechnu akci nedostanou dost prostoru pro rozvoj a všechno drama jejich životů zavánělo patosem. Ve výsledku to na mě působí jako čínskej popcornovej akčňák s dost základním dějem a plochýma postavama. Ale vizuál je pěknej, to jo.

plakát

Párty pro 41 (2020) 

Mělo to krásnou výpravu a čistě vizuálně se na to koukalo dobře, ale na to, jak silný je to příběh, se mi nepovedlo do postav vcítit a emočně to tak bylo ploché a místy až mechanické.