Havaj8

Časová smyčka, do který jsme okamžitě vhozený spolu s postavama, aniž bysme cokoli věděli. V každý smyčce je dobrý se poučit s předchozích chyb, ale není to tak snadný. Ono to odsejpá, pořád se něco děje, občas i něco novýho, ale úplně odvařenej z týhle smyčky nejsem. Protože kdoví, třeba se v tom motaj dodnes.

Úplně jsem nepochopil, co že byl ten cizinec zač, protože očividně není upír jako upír. Jak přesně to všechno funguje, protože ta infekce byla tak nějak nesmyslně podaná. Ale co čekat od Chilskýho béčka. Vlastně mi vůbec nevadilo to pomalý tempo, prostředí toho zapadákova, kde figurujou hlavně grázlové s fotříkem poldou. Pár obdobnejch filmů už tu bylo, ale tohle bylo takový nedotažený do konce. Kdyby to chtěl ten náš cizinec ukončit hned, tak to přece udělá, takže pár logickejch přešlapů by tam bylo.

No to se podívejme, co se dá ještě vylovit v roce 2011. Hned z kraje, nejedná se o horor ani omylem, proto spousta lidí hodnotí tak nízko, čekali totiž něco, co pak nedostali. Nic takovýho jsem já absolutně nečekal vzhledem k první polovině, vypadalo to spíš na survival. Ale přitom stačí jedna chata uprostřed obyčejnýho lesa, pár herců, kteří se tam objeví náhodně a trocha fantazie. A hned z toho vznikne luxusní mysteriózko, který svojí pointu má. Jen ke konci ty efekty z bombardování dost utvrdily, jakej že to má vlastně rozpočet, ale to je jen minimální kaňka.

Stejnej režisér, v hlavní roli opět Keira a podle mě mnohem lepší než o 2 roky novější Pokání. Tohle sice bylo vyloženě romantičtější, fungovalo to po celou stopáž, ale nic to nemění na tom, jak režisér umí pracovat s daným tématem. V tomhle případě Pýcha a předsudek. Opravdu je to z toho cítit každým coulem. Nebudeme si nic nalhávat, když si přiznáme, že Keira na tom má obrovitánskej podíl, nejen těma úsměvama a pohledama, ale i ta role jí sedla maximálně. A i když to knižně neznám, tak i role pana Darcyho se Macfadyen zhostil dobře přísně. Navíc nejsem milovník tý starší doby a všeho kolem, ale tohle bylo neobvykle v pohodě a vlastně člověk ani nemá potřebu to tolik vnímat. Ne nadarmo, to bude 50.nejoblíbenější film tady.

Troufám si tvrdit, že 3/4 filmu nebyla až tak záživná. K postavám jsme se nedostali až tak citově blízko, spousta scén dokázalo mást, tím jak se přeskakovalo v čase. Ale i přesto se tam něco budovalo, něco hodně klíčovýho. Byl to základ pro to velký finále. Ty poslední scény, řekněme 10 minut, byly tak silný, že to za to opravdu stálo. Tady opravdu název filmu vystihuje pointu celýho filmu.

Našlapaný, nahláškovaný, což je u Predátora co říct, a přesto to dokázalo slušně zabavit. V jednu chvíli to vypadá na rodinnou zábavu, ale pak se to zas změní v akční řežbu, kde o krev, i tu zelenou, není nouze. Je pravda, že těch stěžejních postav je zpočátku moc, není ale žádným překvapením, že postupně jich bude ubývat a vytřídí se to. Pro pamětníky prvních dílů to bude asi dost mimo, ale v dnešní době se ty akční scífka takhle šíleně prostě točej. Když by to nefungovalo, byl by to průser, to ale není tenhle případ.

Zřejmě mě to nedojalo, tak jak by mělo. Přitom to byl krásnej příběh plnej emocí, ale směrem ke mně tomu chybělo to propojení s herci, díky čemuž to nedokázalo vyvolat ten pocit bezmoci. Někde se tím pádem stala chyba a u mě to nebylo. Protože jiní režiséři to se mnou umí sakra dobře, že člověka doženou až k slzám. Druhá věc, spousta otázek, na který chceme znát odpovědi, ale nedostaneme je. V tomhle případě je to až na škodu.

Celkem pěkná komedie, kdy otec dětí Chandler Bing dostal šanci pocestovat zpátky do svýho mladšího já, a to do Zaca Efrona, aby mohl spravit, to co v průběhu posledních let, zkazil. Bylo fajn vidět, jak se k tomu postavil a jak se díky tomu mohl přiblížit nejen svejm dětem ale právě i manželce. Ty vztahy a komunikace, občas vtipná, občas úplně mimo, že bych jim ty texty takhle v životě nenapsal, ale ok. Na to jak mi Efron nepřijde moc sympatickej, tak tady to opravdu táhnul a nevadil. Nebylo nad tím ani potřeba nějak extra dumat, co se týče nějakýho cestování. Příjemná podívaná na odpoledne.

Pamatuju si, že jsem to kdysi dávno jako mladej fotbalista viděl a nebylo to špatný. Dneska možná po 15 letech mi to přišlo šílený. Není to úplně tak o samotným fotbale, to je jenom kulisa, spíš jde o to jít si za svým snem. Ta rasová odlišnost tomu dost pomohla, protože rozhodnout se mezi dívčím fotbalem a rodinnou tradicí Indů, to je dilema. I tak ale strašně předvídatelný, občas i tak strašně hloupý. Do toho ještě ty pletky s trenérem, nebylo tam toho málo. Těžko hodnotit, protože člověk na sobě sám vidí, co může udělat shlídnutí filmu v rozmezí 15 let.

Obecně tu trilogii hodnotím pozitivně, nemůžu říct, že bych s tím měl problém, jako spousta ostatních. Poslední díl už nebyl nijak příběhově přínosnej, kdykoli dostali choutky, tak se na to skočilo. To byl záměr každý části. Ta zápletka byla trapná, jenom aby to nebylo všechno tak růžový (nebo rudý?). Dakota Johnson už jako paní Greyová si uměla taky dupnout, tím pádem už byl i Jamie Dornan víc snesitelnější. A konec dobrej, všechno dobrý.