Neopouštěj mě

Na začátku filmu jsem byla na čtyřech hvězdách. Na konci jsem se rozhodovala mezi dvěma a třema. Zvítězilo vyšší číslo, protože vizuální forma filmu byla krásná, strhnující, vkradla se mi pod kůži a krásně rozehřála mou mysl. Jenže pak se nad tu nádhernou formu beroucí dech vkradla jiná věc. Příběh. A tu! nastoupila jiná moje emoce. Vztek! Sakra! Jak můžu soucítit s lidmi, kteří sou tak hrozně blbý? Proč vzdychaj nad tím, že musí opustit svou lásku a umřít, když si můžou zabalit báglík a jít na letadlo? Taková nelogičnost! A chci informace! Jak můžou třikrát darovat svý orgány? Čí jsou to děti? Jaká předloha? Jsou vyrobený nebo kde je vzali? Hm hm, hudba Rachel Portman je jako vždy skvostná a Carey Mulligan mě svou jemností, rozvážností a krásnou tváří hodně zaujala. Tatam je ta praštěná Kitty z Pride and Prejudice, ale na víc to prostě nestačí. (08.11.2011)

O ději filmu jsem před puštěním nic nevěděla, neboť neznám knihu a ani jsem si zde nepročetla profil filmu, za což jsem ráda, protože jsem se tak nepřipravila o velké překvapení. Už od počátku jsem věděla, že bude hodně divný, a to také byl. Zrůdný svět, v níž se film odehrává, je zde zobrazen naprosto realisticky, a o to hrozivěji působí. Je nabit emocemi, které z Never Let Me Go činí jeden z mých nejemotivnějších filmových zážitků poslední doby. // Edit: Knižní předloha je ještě lepší a za zhlédnutí určitě stojí i japonský seriál. (04.07.2012)

Je to dobře zahrané a hezky depresivní, ale po zhlédnutí jsem měl více otázek než je zdrávo… Už v útlém věku, je hlavním hrdinům nalinkován život, který je čeká... čeká je život krátký, protože ho musí obětovat pro dárcovství svých orgánů- a zde to začíná mít první trhlinky, které mě nedají spát. Dárci orgánů vlastní auto, nejsou hlídáni a přes velkou vůli žít je nenapadne od tak hrozivě nalinkované života uprchnout. Bylo sice ukázáno, že v reálném světě neumějí žít a pohybovat se, ale to neberu jako důvod, protože vrozeně lidská touha objevovat neprozkoumané a učit se novým věcem (a hlavně mít pro co žít)… tak během celého filmu nikdo z hlavních postav nepronese větu, že mohou svůj osud změnit… Jak vůbec takový systém funguje? apod… bohužel je zde mnoho hluchých míst a příliš zdlouhavě vyprávěné (což u většiny filmů nevadí) na to, aby člověk stihl u filmu přemýšlet… vypadá to spíš, jako bych viděl nedodělanou beta verzi filmu, kde klíčové pasáže stále chybí, aby divák nebyl zmatený a neměl tolik otázek… chápu vysoká hodnocení, ale po prvním zhlédnutí dávám 2 hvězdičky… v budoucnu tomuto filmu dám ještě šanci... (20.01.2011)

Výborný nápad o společnosti, ve které se "pěstují" lidé jen pro účely darování orgánů, který je zabalen do klišovitého milostného trojůhelníku. Dost mě mrzí, že ten nápad zůstal celkem nevyužit a radši bych se dozvěděl, jak celý tento systém a vlastně i svět v této době funguje, než koukal na běžný vztahový film. Naštěstí je aspoň tato linie příběhu výborně napsaná a hlavně dobře zahraná trojicí Mulligan-Garfield-Knightley. Jejich výkony byly opravdu výtečně a některé scény byly díky nim a zprvu nenápadné režii opravdu silně emotivní. Navíc to i celkem rychle uteklo a konec docela potěšil. Takže i přes to, že se jedná "jen" o další milostný trojúhelník, z toho vylezl hodně zajímavý a emotivní film. Ovšem ten nespokojený červíček, který mi bude říkat, že se s celým námětem dalo naložit daleko lépe, ve mně bude hlodat asi ještě dlouho.70% (22.02.2011)

Předně je mimořádně stupidní takovou věc srovnávat s Ostrovem; tedy s filmem končícím scénami, které snad měly najít své uplatnění až o pár let později, při natáčení Transformers. Tohle je oproti Ostrovu neskutečně citlivej počin, kterej ani zdaleka netáhnou jenom fantastický - a to opravdu fantastický - herecký výkony nejen těch dospělých (velká Kathy!), ale i dětských protagonistů (malá Kathy!), nýbrž se může opřít i o velmi silnej soundtrack a minimum slov - tedy minimum těch prázdných slov. Každej relativně ojedinělej dialog má smysl ... stejně jako celej film, samozřejmě. Že se nestydíte, vy tam pode (nade) mnou ... (20.02.2012)