Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (82)

plakát

Svatyně (2008) (seriál) 

1.SÉRIE - guilty pleasure jak má být:) Je to celé jaksi provinční včetně herců, kteří kromě toho, že zcela vážně odříkávají naprosté pitomosti, ještě navíc hrají tak "oblastně" jak to jen jde. Přesněji řečeno, nemají co hrát a i to hrají mizerně. Pekelné pseudovědecké a pseudopsychiatrické dialogy v některých pasážích téměř dosahují úrovně dialogů z opusů Eda Wooda. Takže dvě ** za tu nechtěnou srandu. 2. SÉRIE - Zjevný pokus o nápravu nejhorších bot. Na věčnost se promptně odebrala jedna z nejhorších hereček všech dob Emilie Ullerup v roli Ashley, která je asi tak emotivní jako mísa bramborové kaše. Nahrazena byla postavou Indky Kate s kriminální minulostí. Gott Sei Dank! Velmi příjemné obohacení nemastné neslané herecké squadry. A Dr. Zimmerman patrně prošel rychlokurzem herectví, ve kterém mu vysvětlili rozdíl mezi manekýnem a hercem. Bohužel, nadále zůstává herecky nepřesvědčivý a v pasážích dramatických mě z něj tekou nudle smíchy. Jeho původní profese psychiatra a psychologa se vytratila, neb o ní scénáristé evidentně vědí prd. Použití multiplied screen by bylo fajn, kdyby bylo použito k rytmizování a posunu děje. Zatím je uplatňováno systémem:“ Franto, nějak dlouho to tam nebylo, tak to tam vrzni“. Ale asi tři díly jevily náznak docela zajímavé mystery-detektivky. Vrchol v podobě třídílné Kálí by nebyl tak zlý, kdyby představitelé zla nebyli tak strašlivě směšní. Callum Blue pojal svou postavu jako klukovsky diblíkovského intrikána a dosáhl efektu afektované, druhořadé buzny. A ten druhý, šéf newyorkského Útočiště Dr. Terrance Wexford svou blbě navrženou a realizovanou masku ještěrky s mocným krčním límcem nepřehraje, ani kdyby se snažil sebevíc. Pravda, příliš se nesnaží. A chlupáč Chewbaca se nám prudce odpíchl z dobrosrdečného sluhy nosícího kafe do role chirurga, admina sítě a elektrikáře. Nutno dodat, že krása Sahar Biniaz, hrající bohyni Kálí, poněkud vyrovnává balanc. Amanda Tapping vytrvale imituje Zlatu Adamovskou a se svým obecným, přibližným herectvím by mohla být ozdobou Vinohradské scény. Což vysvětluje oblibu jejího hereckého výkonu u ostaních uživatelů:) Na dvou hvězdách nic neměním, ale bavím se královsky:) 3. SÉRIE - Zpočátku to vypadá, že se seriál trochu nadechl a některé díly lze prohlásit za celkem zdařilé. Samozřejmě, že herecké výkony hlavních představitelů neutrpěly žádný vývoj mimo obecnou rutinu. Amanda Tapping i nadále opisuje od Zlaty Adamovské a Robina Dunna v jedné epizodě zdařile přehraje jakýsi wrestler. Je tajemstvím, zda produkčnímu něco zbylo ve fondu kulturních a sociálních potřeb a bylo nutno to utratit, aby to nepropadlo, ale natažení na 20 dílů se ukazuje jako kontraproduktivní. Zbytečné a úmorné natahování stopáže: sentiment lepkavý jako melasa, klišé a režisérská i scénaristická impotence, náznaky soap opery, posílají tento seriálový průměr o level níže. Nicméně, několik okamžiků navždy zůstane v mé paměti. Za všechny jmenuji výkon herečky v roli královny upírů, její kostým i makeup a herecký talent předčily i samotnou Vampirelu z Plan 9 from Outer Space. Něco tak předimenzovného jsem dlouhá léta neviděl:) Několik podobných detailů utvrdilo mé podezření, že režiséři nejsou příliš zatíženi vkusem. Což mi ovšem nezabrání juknout i na 4. Sérii:) 4. SÉRIE (2011): Začátek je opět béčkově slibný a navazuje na celkovou insitní pouťovost celého opusu. Atmosféra houstne, Praxia je zničena a a Kate se zakouká do Herusana s ustupující bradou. Načež jakožto jediná slušnější herečka mizí kdes v Hollow Land. I zde je již v prvních dílech nachystáno kvantum guilty pleasure. Poloproměna Ryana Robbinse (Henry) ve vlkodlaka je setrvale božsky komická a mnozí uprchlí abnormálové z Duté země je dokonalou ukázkou pokleslého vkusu režisérů. Ovšem díl nazvaný Fugue překonal limity mé téměř nelimitované imaginace. V podstatě muzikál, kde se Abby, napadená jakýmsi parazitem, může vyjadřovat pouze zpěvěm a rozumí jen tomu co je jí od jiných zazpíváno. Moment absolutního hovadna dotaženého do nejmenších detailů. Dlouhá léta jsem neby tak šťasten. V okamžiku kdy Dr. Zimmerman začal procítěně zpívat svůj chanson jsem úchylnou slastí omdlel. Po procitnutí jsem konstatoval, že Dr. Zimmermanovi roste druhá brada, kterou kryje strništěm. V devátém dílu dostal ovšem hereckou výzvu, neb se do něj na chvíli vtělil zlotřilý Worth. Zahrál to. Bohužel na svůj úkor. Myslel jsem, že tento stárnoucí Budulínek už hůř hrát a vypadat nemůže a hle….jde to:) Amanda Tapping je aspoň rutinérka (což neomlouvá její obecné herectví), Ryan Robbins je velmi slušný herecký standard se smyslem pro humor, ale Robin Dunne je netalentovaný mamlas postrádající byť jen rutinu. A to mě čeká v roce 2012 ještě několik dílů:)

plakát

Ztracená revue (1961) (TV film) 

Bohové, to mi bylo 10 let! Pak jsem jen málokdy prošvihnul televizní reprízu. Finále na Václaváku nemá chybu a navíc mi připomíná jak bylo fajn, že tam jezdily tramvaje:)

plakát

Kajínek (2010) 

Chtělo by se zvolat: Vida, že to jde i u nás! Leč nebýt ústředním tématem a titulem právě onen nejslavnější český vězeň, těžko by film dosáhl tak ohromující návštěvnosti. Film je velmi zručně natočen a je zjevné, že Jákl viděl hodně akčňáků, přesto si neodpustím utrousit, že se scénář nevyhnutelně stává součástí bulvárních zpráv, které do jisté míry Kájínka staví na piedestal mučedníka. Jsem přesvědčen, že jím není. Poněkud rozkolísané tempo filmu by mi až tak nevadilo a Brabcova kamera využívá „kameramanského parkinsona“ celkem s vkusem. Nejcennější valutou jsou herecké výkony i když právě tady bych měl jednu výtku zcela zásadního charakteru. Zahraniční herci sice přinesli neokoukané tváře, ale český dabing jejich výkony znehodnotil oposlouchanými hlasy, rutinně intonujícími téměř proti charakteru postav.

plakát

Šéfové na zabití (2011) 

Tři strašní šéfové. Kevin Spacey je dokonce tak strašný, až je divácky přítažlivý. Jennifer Aniston je tak sexy nymfomanka, že se na ní člověk těší. Vyšňupaný Colin Farrell, komický už „přehazovačkou“, bohužel zaklapne víko příliš brzy. A vedle zlounů tři nešikové, herecky snesitelní až na čím dál více otravné, falzetové vřeštění Charlie Daye. Jamie Foxx je k sežrání a velké plus u mne má nápad s auto-navigátorem Atmanandem, který se de facto stává klíčovou figurou, ač jej pouze slyšíme. Přesto, že jsem se nenudil, přišlo mi to ve výsledku jaksi dietní.

plakát

Prorok (2009) 

Když ten film skončí, jeden si utře pot a hned si uvědomí, že se navzdory délce filmu nenudil, a že fandil grázlovi, vrahovi a zrádci. Co k tomu říct navrch? Nic. Jen, že jde o znamenitý film. A možná taky, že mi z toho není právě nejlíp.

plakát

Ivan Hrozný (2009) 

Velkolepé, a na hovno. Epizoda ze sklonku vlády i života Ivana IV. Bez jakýchkoliv souvislostí je tu divákovi představen dementní, bigotní dědek s mizerným chrupem, vraždící vše co se dá a co možná nejefektněji. Všechna podstatná fakta o životě a schopnostech Ivana Vasiljeviče jdou bokem. Inu, Ejznštejn nebyl dokonalý, ale byl aspoň konsekventní. Přesný názor - verbal

plakát

Alois Nebel (2011) 

Samá atmosféra a skutek utek. A k tomu ona apartnost, typická pro mnohé české "umělecké" filmy, která z nudy kumšt nevytříská ani rotoskopií.

plakát

Odnikud někam (2010) 

Ne, ne a stokrát ne. Na škole nás učili, že nesmíme hrát nudu nudně. A co nám tato dáma předvedla? Rozmělněné školení pro snoby. Dávejte tomu hvězd miriády, pro mě je to nuda s hezkými obrázky. Joža Uprka je zábavnější a odvážnější v kladení neředěných barev. Není špatné mít talent a filmařský čuch po taťkovi, ale je na prd, neumět mě, jako diváka ohromit, rozčílit, nebo pobavit. A to se v této apartní hříčce v mém případě nepovedlo. Mě je naprosto u zádi, že je někde někdo vydán na pospas prázdnotě ke které se ovšem jako očkovaný, zletitý běloch rozhodl a ještě je za to bohatě placen. Je to v tom případě vůl a Sofie Coppola jest talentovaným prázdnem. Kdo mě pozve na utopence a pivo? Pokecáme si během 30 minut mnohem zábavněji.

plakát

Hrdinové (2006) (seriál) 

Tak já nevím. Seriál jsem si čmajznul díky hvězdám uživateli přisouzenými. Seznal jsem jistý sešup, ale pořád je to napínavé, i když je to přiblblé. V nekonečných hodinách cest vlakem to pomáhá ovládat touhu zdrhnout na hajzl a tajně si zakouřit a v podstatě přežít nekonečnou trasu. Nic není kratochvilnějšího nad seriál, který přemůže na pár minut snad jen výhled z okna na Tatry, Váh a jiné evropské řeky a velehory. Ano, je to od třetího dílu sračka, ale zábavná a nenudící. Čert vem Sofii Coppolu, která vypovídá nudně o nudě a prázdně o prázdnotě. To přece umí každý mamlas. Dávám přednost a dobrých 90% kratochvilnému seriálu.

plakát

Proroctví z temnot (2002) 

Moment, kdy přestanete uvažovat rozumově a uvěříte příběhu…pak přestanete uvažovat zda někde trochu spadl řemen. Noční motýl ohlašuje smrt a není snadné se v jeho předpovědích a indiciích vyznat.Trochu poučeno z Final Destination včetně efektní finální scény. Ale není to poučeno blbě a natočeno je to precizně.