Epistemolog

Snímek poprvé širšímu publiku představil debutující hydru Judy Lee, která za svou roli získala Zlatého koně. Jednoduchý nízkorozpočtový příběh odehrávajíc se počátkem 20.století v Šanghaji pobaví hned ve westernovém úvodu. Bratr Judy Lee má v sobě zaseklé čtyři sekery, ale než padne rozháže tam celou tlupu thugů. Režisérka Florence Yu tak zjevně vzdává poctu Kuan Tai Chenovi. Fanoušky Judy Lee, která chce pomstít smrt svého bratra, potěší rovněž souboj v čajovně. Film byl natočen asi za dva týdny a jak bylo tehdy zvykem, jen na jednu kameru. Kvůli nízkému rozpočtu proto nezbýval čas na opakování záběrů a kaskadéři pracovali bez polstrovaného oblečení. Prostě, vše se jede naostro a na první dobrou.

Šermířský flick je u sběratelů žádán proto, že v něm debutuje mladičká Hsu Fengová, která za svou první hlavní roli získala prestižní cenu Zlatého koně. Klastrofobické wuxia, které se odehrává mezi zdmi nepřátelského městečka, má silný příběh samotářské hrdinky a na svou dobu vynalézavou kameru. Souboje nejsou nic extra, ale na tajvanské poměry a zub času si snímek stojí na solidní umělecké úrovni. Ikdyž se film tváří profesionálně, ostatní postavy jsou nezajímavé.

Neplést si tuto černobílou verzi béčkaře Masaki Moriho s barevným hororem Tokaido Yotsuya kaidan (1959) režiséra Nobuo Nakagawy. Jde o jeden z prvních ponurých snímků legendárního herce a bojového umělce Tomisaburó Wakajamy, který ztvárnil roli ďábelského ronina Iemona Tamiya, který je přinucen svou chamtivou matkou neživořit, opustit svou manželku Iwe a oženit se s dívkou z bohatších poměrů Ume Ito (Akemi Tsukushi). Nesčetněkrát zfilmovaná klasika divadelní hry ve stylu kabuki: Toukaidou Yotsuya Kaidan (1826) je od slavného spisovatele Tsuruya Nanboku a jde o jeden z nejstrašidelnějších japonských příběhů. Neškodné lekačky s hmatatelným napětím začnou v druhé půli, kdy už je Iwe znetvořena. Samotný remake inspiroval celulojdy Onibaba (1964) a Kaidan (1964).

Jde stále o první díl, který je rozdělen kvůli své stopáži na dvě části. Tzn, že obětavá láska, chrabré hrdinství, zrádné intriky a nemilosrdná smrt pokračují nadále, stejně tak zmatek v shakespearových postavách a mafiánský chaos mezi klany. Populární historický román patriotů je předem odsouzen kvůli nevysvětlenému mizení herců ze scény, čímž dramatická křivka notně upadá, stejně jako unáhlené přísahy na oltář přátelství.

I zkušený režisér Siu-pang Chan doufal, že kolem roku 1979 do kung-fu grotesek najde dalšího Jackie Chana. Žel, vždy při hledání nového Bruce a Jackieho padala komerční kosa na vzpůrný kámen. Cliff Lok je letitý bojový umělec, co prošel řadou bojových stylů a i jeho herectví s komickým nadáním bylo celkem na úrovni, ale jako rovnocenný kandidát prostě postrádal charisma. Lok měl navíc nedostatky v akrobacii a u vysokých kopů nebýval průbojný. S jeho personou jsem zhlédl přes 30 filmů a rozštěpy či backflipy (bez dablování), lze u něj vidět snad jen tady. Ve vynalézavé choreografii Siu-pang Chana zaujme i pohyblivá šikulka Sharon Yeung.

Tajvanská zapomenutá kung-fu raritka začíná povedeným bojovým turnajem, kde císařovi muži v maskách předvádí svůj bojový um. Vůdce fajterů v kónickém klobouku Pai (Yueh Hua) se ohlásí bez masky, čímž poruší pravidla, jelikož má nějáké nevyřízené účty. Paie se snaží dopadnout tajemný jednooký bojovník (Wah Cheung) rovněž ve slamáku, jehož bojové umění nad ostatnímy regulérně vyčnívá. Za zmínku stojí nezvyklé úvodní titulky, role šermířky Fan Ling, kterou si zde záporáci pletou s nepolapitelnou Pearl Ling Chang, ale i Cliff Lok, který se drží zpočátku stranou. Krátkodobý režisér, scenárista a producent Chen Ming-Hua je kupodivu dohledatelný i jako spoluzakladatel produkční společnosti s herečkou Pearl Ling Chang. Akční režie je koukatelná a vytvářel jí Su Chen-Ping, který býval obsazován do vedlejších rolí thugů.

V 70.letech sice patřil Ying Bai k žádaným hercům, ale mne překvapil jen v pár snímcích. Jeho bojový um spadal do druhořadé kategorie, přesto míval ruce z kamene a srdce z oceli. Na kvalitě nízkorozpočtového snímku se projevuje reálný fakt pravdivé skutečnosti, že produkce, rejžisér i scenárista zabruslili do filmové branže poprvé a naposled. Osobně jsem paskvil zhlédl kvůli krásným a nemilosrdným kopretinám Sun Chia Ling a Pearl Ling Chang, kterým jakovždy v žilách kolují kostky ledu. První jmenovaná labuť má sice velkou roli dcery záporáka, ale žádný souboj, což je vůči jejím dovednostem v taekwondo do nebe volající hřích. Pearl Ling má pár hubených soubojů, ale neumí kopat tak vysoko. Souboje točené na první dobrou jsou slušné, koordinuje je schopný bojový umělec Wei Ho Tu.

Hlavní role mají na starost charakterní herci Wah Chung, Sing Chen a Lung Fei. Fandové kung-fu však netrpělivě vyčkávají na příchod legendárního taekwondisty Tan Tao Lianga, který přichází na scénu v 19.minutě, ale rozkope se až v půlce filmu. Režiséra, komparz ani koordinátora soubojů netřeba zmiňovat, jde o neznámé tvůrce. Akční choreo je průměr, Tao Liang má pár pěkných kopů, ale nezkušený komparz mu evidentně nestačí. Mám slabost pro hrdiny, co nosí asijské kónické klobouky (tzv. dǒulì), i proto přidávám hvězdu.

Za copek přitažené fantasy pobaví svou bizarností a kostýmy. Interiéry doupat jsou jak vystřiženy z barevné dílny Maria Bavy. Ponuré jeskyně, podivné pagody smrti a zamlžené bažiny měl na starost ostřílený umělecký režisér Johnson Tsao, který art dyzajn u Shaw brothers kočíroval ve dvou 100vkách snímků. Ikdyž je snímek spíše produktem dětské představivosti, dokázal si udržet mou pozornost díky krátké stopáži, umu nejzkušenějších osvětlovačů Shaws a maskám. 0bzvláště se vyvedl make-up Canglonga (Tao Chiang s klepety:). Jde o můj 135. zhlédnutý film s Wah Yuenem, kterého lze postřehnout v miniroli člena klanu Jedovatých můr, jehož členy jsou i slavní stunti Tino Wong, Corey Yuen, Brandy Yuen a Shun Yi Yuen.

K rozlehlé kostýmové drámě s náručí zvučných jmen se špetkou kung-fu, jsem byl nucen se prokousávat vyjímečně pozpátku. Tedy od čtvrtého dílu, obvykle vyšlapanou cestičkou to prostě neklaplo. Děj se odehrává v 11.století, kdy vládla dynastie Song. S hvězdným obsazením to protentokrát Chang obzvláště přehnal. Ikdyž jde o jeho trademark, naplácal zde více než tucet tehdejších super-celebrit. Ploché charaktery, málo soubojů, nepřehlednost postav a děje působí velkofilmu opravdové potíže. Jde o adaptaci slavného románu Legend of The Eagle-Shooting Hero. Můj kruh je však uzavřen - nejvíc mi štymoval třetí díl Brave Archer 3 (1981).