Epistemolog

Fandové kung-fu braku ruce pryč. Mistrovi bojového umění Chan Wai-manovi rozporuplné role nesedí. Co se týče akce, najdete jen hrst boxerských soubojů s prvky thaiboxu a velmi slabou choreografii. Fandům Wai Mana doporučuji videa z youtube, živě z ringu, kde třeba jednomu nahejtěnému karatistovi dá KO už v první minutě. Tenhle chlápek nastudoval dost bojových stylů, ale ve svých filmech potenciál nikdy pořádně nevyužil i proto spadá na soudobou úroveň Bolo Yeunga.

Choreografie Wai Man Chana mne krom kobuda více nezaujala. Naštěstí to s ninjitsu zachraňuje pohybově nadaný kung-fu akrobat a specialista na kobudo Ricky Cheng, jehož slibnou choreografickou kariéru ukončila předčasná smrt. Zajímavý je zde i tajvanec Lung Tien Hsiang a celkem šikovná Chen Pei Hsi.

Řekl bych, nejlepší choreografie koordinátora Tommy Leeho aka Gam Ming. Vyzdvihuji krom umu Tan Tao Lianga zvukovou stopu uchulibného Fu Lianga Chou. Potěšil mne povedený závěr s loketní dýkou a za kopací techniky by se nestyděl ani samotný Jang Hwang Lee. Drsné gangsterské héjty vyplňují jednoduchý příběh, který byl natočen v roce 1976 a tajvanskou produkcí vyvržen roku 1980.

Kostýmové kung fu se odehrává začátkem minulého století. Qui Yeunová kope proklatě vysoko a utkví víc, než škleby Dragona Lee. Trampolíny a lana doprovází stylová hudba a ze zbraní jsou předvedeny: hole, kovová tyč, šipky, vějíře, ocelová ruka i šavle. Závěrečný souboj má 15 minut a z podprůměrné filmografie i choreografie klona Dragona Lee tahle korejská mlátička trošku vybočuje z odpadových lovišť.

Hudebně párkrát vykradnut Lalo Schifrin z Enter The Dragon (1973), funkově laděný dirigent Lawrence Chan v první půli úspěšně káže v podobném stylu. Překvapil mne výkon druhého hrdiny, celkem sympatický thajboxer na filipínské poměry a na ostatní bitky jde taky koukat. Le pokročil jak v choreografii, tak v muskulaci a sám film produkoval i režíroval.

Bruceploitation brak je znám i pod názvem Bruce Li in The Chinese Connection III (1979). Klasika o pomstě bratra a zívajících soubojích. Postrádám nápaditou kameru, propracované souboje a jindy gradující hudební kulisu. Bruce Li je technicky možná už o něco vyspělejší, než v jeho předchozích průjmech, ale pořád jde o krtinec.

Hwang se ukáže až v závěru, kde používá zajímavé boxery s hroty. Ze zbraní uvidíte hůl s šavlí, kopí, železnou ruku a krátké meče. V závěru se v komparzu blýskne i Biao Yuen, jinak v téhle průměrné mlátičce zaujme i komorní hudba. Dějová linka o pomstě začíná tam, kde ve všech bodech zkopírovaný první díl končí.

Na bruceploitation subžánr celkem obstojná kamera, hudba a slow sekvence. V soubojích jsou použity zbraně růženec, pařát na dlouhé rukojeti, nunčaka, šavle, kopí, či hůl a z bojových stylů dokonce i Kendó.

Od See Yuena doporučuji propracovanější Hra Smrti 2 (1981). Nekvalitní dokument měl ve své době u publika kupodivu úspěch. Z reálu to historicky nevybočuje ovšem na prdel dostává typicky zpackaný střih a slabší kamera. Drama hudba ušla a jsou tu dva veřejné záběry z pohřbu Bruce Lee. Choreografie soubojů je průměr, ehm spíš mizerná. Utkví poslední fajt se selským palcátem vs nunčaka. Zajímavostí je, že se zmiňuje milostný vztah mezi Leem a Betty Ting Pei.

Nedoceněný psychedelický snímek zkušeného brazilského režiséra s uměleckými ambicemi a hudebním sluchem.