DoubleJack

Fanouškovský funservice. Seriál zachovává feeling hry a zejména začátek a konec fungují skvěle. Nekonečná naivita lidí z vaultu ve střetu s drsným světem nahoře je nápaditý a boří několik zažitých scénáristických stereotypů. Středová část se mi zdála trochu natahovaná, přesto nemůžu tvrdit, že bych se nudil. Odhalování minulosti a pátrání po pravdě je chytlavé a zábavné. Zvláštní zmínku si zaslouží Ella Purnell, která věrnohodně zvládla vyjádřit vývoj svojí postavy a Walton Goggins, který ztvárnil Ghoula. Poslední díl Začátek nakonec uspokojivě odhalí několik posledních es v rukávu a zároveň připraví půdu pro druhou řadu.

Úvodní díly, které začínají okamžitě prozkoumávat ústřední myšlenku, fungují velmi dobře. Poslání signálu, historické propojení, brýle a odpočet vytvářely něco vzrušujícího a něco, o čem jsem se chtěl dozvědět víc. Bohužel velmi rychle jsou tato témata upozaděna a do popředí se dostávají postavy. A v tomto bodě začne seriál velmi skřípat, protože se obratem ukáže, že postavy jako takové jsou vlastně nezajímavé a nemají často, co říct. Neexistuje konflikt a dialogy se repetitivně točí okolo toho, co divák sám viděl. Přitom některá témata si doslova říkala o hlubší prozkoumání - například reakce společnosti na zveřejnění existence mimozemské rasy. Tomu však je dán pouze okrajový prostor. Suma sumárum se jedná sice o odvážný počin, ale ve finále pouze velmi průměrný.

První díl děj nakopne, aby hned další dva tempo výrazně zpomalily a nechali nás připomenout, které postavy jsou zač a jaká je mezi nimi vlastně spojitost. Očividně ani sami tvůrci totiž nevěřili tomu, že si to budou diváci pamatovat. A možná to tak bylo dobře. Čtvrý díl Cíl pak představí asi nejlepší epizodu a první vrchol řady. Všechno hoří, vybuchuje, akce jede na plné obrátky a je to přesně to, co by si přáli fanoušci herní ságy mnohem častěji. Pak se tempo znovu zpomalí, aby vše v závěru pomalu vygradovalo. Je fér si ale říct, že ne všechny linky jsou dobře propracované, a občas by to chtělo víc péče.  Místy mi přišlo, že část děje byla až zbytečně uspěchaná a zpětně si říkám, že bych ocenil, kdyby byly tyto linky více rozvedly na úkor předchozích hluchých míst. Přesto samotný závěr nabídne hned několik velmi hezkých niterních momentů. Ani druhá řada není zdaleka bez chyby, ale určitě jsem si jí v mnoha ohledech velmi užil.