Karlas

Pěkný film pro příznivce pavlačové melancholie a pohody staré Prahy. Humorný, ale citlivý příběh životního poučení o starém mládenci s velkým srdcem a marnou touhou.

Příběh okatého šmudly a jeho kamarádů v říši tajemného smetiště či kouzelné řeky. Plný pytel klukovské romantiky, tak jak to ze srdce miluji. Smutné i veselé vyprávění o prostých dobrodružstvích, která jsou dnes již zapomenuta. Krásná hudba Angela Michajlova je pak tím nejúžasnějším průvodcem trápením malého kapitána Kordy, nositele Řádu mořského žraloka.

Geniální dětská pohádková detektivka, která se časem mění v poměrně ostrou fantasy a následně hororové drama. Snaha zachovat si chladný rozum a vyhnout se této fantaskní mánii mne opustila s prvními doušky tohoto báječného příběhu. Celá série je jako miska chipsů, ze které si musíte stále brát další a další křupavá potěšení.

Děsivé katakomby skrývají podivné tajemství. Členové skupinky lidí v beznadějné situaci hledající svá vlastní východiska. Psychologicky sugestivní, někdy až hororový příběh, o síle a slabosti lidských osobností. Bratrská podobnost role Rudolfa Hrušínského se Spalovačem mrtvol je více než výmluvná. "Toužit, znamená trpět."

Vypravěč starých legend by pravil: "A ve chvíli, kdy všechna naděje pohasla... byla stvořena tato filmová pohádka." Bohatý příběh, krásné přírodní scenérie a pěkné zpracování, to je to nejlepší za posledních třicet let, co se v české pohádkové tvorbě uskutečnilo.

Nekonečný příběh více, či méně podařených adaptací Running Mana. Tak se velkému Arnoldovi pokloňte a tajtrdlíkujte dál.

Česká dětská pohoda se vzpomínkou šedesátých let. Příběh, který mi lehce připomíná svým soubojem, astrálního světa dětí s pokřiveným světem dospělých, filmovou klasiku Až příjde kocour. Na rozdíl od něj je však trošku amatérský, což ale spíše přidává na atmosféře filmu, ve kterém je pro chlapce polibek dívky horší než sevření španělské boty ;-).

Báječná partička legend českého filmu v lehké komedii o elektrických proudech vrnících ve službách slepé spravedlnosti. Dilema, zda je el. křeslo nástrojem trestu smrti či blahodárného působení na lidský organismus.

Nejen Karel Kachyňa, ale i Ota Koval je pánem dětské poezie československého filmu. Dobrodružné vyprávění o věrném společenství chlapců, v hladových a smutných letech První světové války, nenechá chladným nikoho s duší sentimentálního nostalgika, jako jsem já. A kdo jiný než Luboš Fišer by měl doprovodit tento příběh o ryzím kamarádství správných kluků.

Přesto, že se zdráhám podlehnout nostalgii, prostředí pošty 80. let ve mne vzbuzuje vzpomínky z dětsví. Snad trochu naivní příběh plný životního ponaučení a složitých vztahů provázený přívětivou slovenštinou, která dává celému televiznímu filmu zajímavou atmosféru.