Naslund

Vždy když má vyjít nový díl Naruta, tak se na něj těším, jako Naruto na ramen, přestože to většinou končí drobným zklamáním. Tentokrát to snad poprvé vyšlo. Příběh je opravdu minimální. Prostě záporák chce pomocí chiméry-jutsu dát dohromady pár silných ninjů a stát se tak dokonalým bojovníkem. Jedním z nich je Kakashi, jehož se Naruto se Sakurou vydávají zachránit. Tenhle díl je podstatně víc o akci, než o slovech a jediné, co mi tam kapku vadilo, byly ty už několikrát zopakované flashbacky. Mimo to je to parádní akční podívaná. Žádné nové a šílené techniky ze strany ninjů Konohy, ale šikovné kombinace.. na to jsem byl vždy. Naruto má sice chakry asi tolik, jako měl Bůh v nejlepších letech, ale to mi nějak vůbec nevadí, protože se konečně vystříhali toho věčného vstávání z polomrtvého stavu. Pro mě zatím nejlepší film Naruta.

Neznat seriálového Naruta, film bych si určitě užil daleko víc. Takhle, jako pro pravidelného čtenáře mangy, to je docela zklamání. Vše začíná, když tajemní létající ninjové připlouvají ke břehům našeho ninja světa a napadnou Konohu, kterou dosti zdecimují, a ta se jim chce pomstít. Rozjezd poměrně slušnej, slibující spousty bitek, ale bohužel je to jen vedlejší linie, na kterou se kašle. Hlavní příběh se totiž směřuje k zcela zapadlé vesnici hluboko v jungli, která je z neznámých příčin také napadena, a Naruto se tam na pomoc vydává společně se Sakurou, Hinatou, neznámým doktorem a jeho učněm. Stejně tak tam vyšle Orochimaru i Sasukeho, aby se tam všichni setkali a něco semlelo. To, že příběh postrádá logiku, ukončení všech linií, a tvůrce přišel zcela o smysl pro používání legračních obličejů, by se dalo u Naruta omluvit, ale to by tam muselo být něco navíc. Prostě od Naruta chci spousty různých soubojů, které by hýřily nápady, a soupeři se neustále chytře trumfovali a měli omezenou chakru. Kdo je alespoň trochu jako já, může si nechat zajít chuť, protože prakticky bojuje jen Naruto, a to jen starými známými způsoby. Alespoň tam je minutovej souboj Saie, bez kterého by to bylo ještě horší. Edit: Po druhém zkouknutí musím něco přidat, protože až těch pár 50x viděných ubíjejících scén jsem se dobře bavil.

Stejně jako seriál, neběží film v nijak závratným tempem. To kompenzuje zajímavou filozofickou rovinou o jejímž smyslu může člověk přemýšlet jak dlouho po skončení, tak i při pasážích věnujících se vykreslení atmosféry. Prostředí je velice zajímavé. Kdo by se také nezajímal o celkem reálnou budoucnost :-) Na rok výroby je grafické ztvárnění výborné. Především se tvůrci vyřádili na očích Motoko. Film byl pro mě trošku méně stravitelnější než seriál, ale to je asi jen kvůli větší složitosti a zahuštěnosti děje. Nějakých 15 minut navíc a větší návaznost na seriál by určitě prospěly. O trochu víc se mi líbil film "Solid State Society", který navazuje na seriál a který se více věnuje detektivní činnosti na úkor myšlenkového přínosu. Momentálně se připravuje natáčení amerického remaku studiem DreamWorks, pro který Spielberg získal práva.

Po 13 dílech jsem byl nadšenej. Je to takový kapku šílenější seriál v rychlém tempu s velkým množstvím dobré hudby, zajímavých zápletek a podivných postav. Napoprvé mě to prostě okouzlilo, ikdyž jsem si uvědomoval, že v podstatě všichni jsou záporáci a ani je moc nemám rád (S výjimkou Willa a Emmy, kterým moc fandím). Když jsem se ale začal dívat podruhé, tak jsem spíš čekal na těch pár pěkných scén a ty už znova nebyly tak dobré, jako předtím, a celé to nějak pro mě ztratilo atmosféru. Ale stejně se moc těším na pokračování.

Pro ty, kteří se na film chystají, musím připomenout pár historických událostí, bez kterých se divák musí rychle ztratit. V šestnáctém století Oda Nobunaga z menší provincie postupně dobil většinu Japonska za pomoci jeho poddaného Hašibi Hidejošiho a spojence Iejasu Tokugawy. Jenže potom se zbláznil jeho vazal Micuhide a Vyvraždil celý jeho rod. Zrádce byl potrestán a Impérium si rozdělili Hidejoši a Tokugawa. Bez tohohle se podle mě ve filmu moc neobejdete. Samotný film je extrémně stylizovaný, podobně jako Casshern. Takže pokud jste viděli Cassherna, víte na čem jste. Každopádně tohle mi bylo daleko více k chuti, protože postavy a drobnosti kolem nich se mi hezky připomněli... jakože Nobunaga chodil ve výstředních bílých šatech atd. Jen mě mrzelo, že z mého oblíbence opičáka Hidejoshiho, udělali takového lumpa.

Vyučující z toho nejdrsnějšího prostředí přichází na střední školu a dostane na starost tu nejhorší třídu v dějinách školy. Kde já to jen viděl? Gokusen je trochu ve stínu slavnějšího seriálu Great Teacher Onizuka a ač na první pohled má stejný obsah, jde o úplný opak. Oproti Onizukovi je Yamaguchi daleko chytřejší, ambicióznější, dospělejší a hlavně méně ovládaná pudy... zní to jako méně srandy, ale ono se dá něco vydolovat všude. Někomu bude připadat jakuzácká princeznička roztomilá a někomu asi ne. Mě se ta její hraná neschopnost dost líbila a tak jsem se většinu dílů dost bavil. Hlavně scény s její rodinou bych si klidně pouštěl opakovaně. Dokonce i to věčné morální poučování bylo většinou tak rozumně udělané, že to nebyla nuda. Každopádně stačilo pár dílů, aby se zajímavé problémy vyřešily a pak už bez nápadu. Druhou sérii raději nerisknu, abych si nekazil dojem.

Rád vidím, že ne všechny seriály jsou ukotveny v morálních hranicích. Golden Boy si je netroufá jen občas překročit, ale umí se za nimi i pohybovat. Je to trhlé, nevysílatelné před desátou večerní hodinou, originální, zábavné a velice poučné. Možná by se dokonce dal najít i nějaký ten morální přínos. Třeba o vytváření předsudků a ukázce, že jakýkoli předsudek je možné zbořit. Ale koho by to zajímalo, když se na to může vykašlat a příjemně se pobavit u spousty neokoukaných vtipů a spousty pohledných dívek. Docela by mě zajímalo, jestli je poslední díl přímo z prostředí tvůrců a hlavně, jestli by nemohl přijít seriál Golden Girl, o kterém se v něm hovoří. Jen by pak hrozilo, že by můj obličej chytl červenou barvu natrvalo :-)

Brrr, ještě teď mě z toho mrazí v zádech. Úplně nejhorší to bylo, když se mi ve vypjaté scéně z ničeho nic otevřely dveře do mého pokoje. To jsem měl velmi blízko k infarktu. Už od samotného začátku je vidět, že to bude intenzivní pěkné drámo, ale nečekal jsem až takové. V paláci dojde ke vraždě a mladá doktorka se ujme jejího vyšetřování na vlastní pěst, protože ostatní přijímají jen verzi o sebevraždě. Není zde snad jediné poklidné a příjemné místo. Všude jen intriky a zlo, které se plíží palácem. Vlastně se to hororu podobá daleko víc, než 95% hororů a přitom to má dobrý příběh. Ale doporučil bych to hlavně těm lidem, kdo nemají problémy s rozlišováním korejských postav. Jinak by mohli být spíše zmateni. Naštěstí to není můj případ.

Se ani nedivím, že Eastwood sáhnul po takovémto scénáři a ještě si přivlastnil hlavní roli. Kdo by taky nechtěl být takovej drsňák, že by před ním prchaly nadupadné korby. Drsnější by byl víc snad jen s hlasem Vina Diesela. Příběh je sice podstatně starší než Eastwood a snad každý rok vyjde minimálně jeden film s podobnou tématikou, ale tenhle je z nich asi ten nejlepší. Ty dvě hodinky mi uplynuly rychleji než některé dvacetiminutové seriály a i přes silnou předvídavost mě několikrát zaskočil. Někdy si ho určitě rád zopakuju. A Ahney Her, že je neherečka? Snad bude u filmu pokračovat, protože byla perfektní.

Udělat z tohoto seriálu předmět pro pedagogické školy, určitě by to pomohlo kvalitě výuky a dodalo budoucím učitelům pořádnou vůli k učení. Alespoň já bych se do učení hned pustil. Délka by dokonce odpovídala jednomu semestru při čtyřech dílech na jednu přednášku týdně. I když má GTO zpočátku více zvrhlý, než morální přístup, tak se celkem elegantně přesune k řešení standardních problémů, co se musí řešit a nikdo s tím nic nedělá. Bohužel úroveň zábavnosti a nápaditosti od přibližně dvacátého dílů jde prudce dolů a naštěstí se v pravou chvíli vzpamatuje, aby se na seriál po skončení vzpomínalo v dobrém, byť už ne jako o tolik zábavném seriálu. Určitě není na škodu znát spousty dalších anime, na které se GTO odkazuje.