Lamiczka

Film Centurion vypráví příběh jednoho vojáka a jak sám v úvodu i závěru filmu sděluje, tohle není příběh o začátku nebo konci jeho života. Jedná se o příběh, který měl zůstat historii utajen, jedná se o příběh, který zůstal skvrnkou na jinak spanilé dobyvatelské jízdě imperátora Julia Agricoly. A příběh by to byl vskutku zajímavý, jen kdyby nebyl filmařským průmyslem podán v tak trochu nudné a nepřirozené formě. Na herecké obsazení si nelze stěžovat. Michael Fassbender je v hlavní roli, ve které se představuje jako charismatický a udatný voják, který ctí své povinnosti a zároveň umí vystupovat přátelsky a citlivě vůči těm, kteří potřebují jeho pomoc, zkrátka boží. Stává se přirozeným lídrem a to nejen na filmovém plátně, ale i profesionálně a úspěšně táhne celý herecký ansámbl sebou. Velice fandím dobovým kostýmům a zároveň i celkovému vzezření (nikde se neblýská hollywoodský bílý zub), jen děvčata vypadala, že zrovna byla u starověkého kadeřníka na foukané. Ale ani všichni udatní vojáci římské výpravy nezastřou to, že se jinak jedná na kvalitní scénář chudý film. Pár bojových scének plných počítačové krve a pěkně useknutých a rozmlácených lebčiček je až trestuhodně málo na celý film. Zbytek filmu se naše hobití výprava plouží sněhem, běhá po hřebenech horských pahorků nebo případně někde v roští čeká, jestli je náhodou někdo neobjeví. To ani nemluvím o logické stránce scénáře, která je v tomhle ohledu taky dost děravá a nutí mě si pokládat otázky, které by snad napadly i dítě. A tak děkuji za výpravnou sondu do dějin, která přivedla na světlo nejen historické, ale i herecké legendy.

Krásný, epochální výlet do krajů Hugova slavného románu právě začal a jak brzy zjistíte, tak i skončil. Ale pěkně od začátku. Úvodní scéna s galejníky je jednou z těch úchvatných scén, které dělají filmy velkými. Pár dalších se ještě najde, ale bohužel ne moc. A tady vidím první zádrhel. Na druhou stranu, kdy jindy máte možnost si pěkně zblízka prohlédnout ušmudlané obličeje skoro všech hlavních postav pěkně v klidu si spočítat vše potřebné? Je to fajn, ale po čase otravné. Rovněž je dobře, že se občas podíváme i jinam, než na jednu barikádu nebo do zabahněné ulice plné prostitutek a žebrajících lidí. Ale těch možností mělo být víc. Herecké obsazení je výborné (jistou averzi vůči Eddiemu Redmaynemu tentokrát nechám stranou, je čistě osobní), ale pěvecky už to tak perfektní nebylo. Zhruba od poloviny filmu mě začal nebavit zpěv Hugha Jackmana, u kterého jsem počítala s top výkonem. S tím, jak jeho hlas byl čím dál víc monotónní a bez náznaku nějaké změny, tím větší nutkání jsem měla, aby už konečně přestal zpívat. Kdo mě mile překvapil, byl Russell Crowe, u kterého jsem pro změnu čekala mnohem horší přednes. Nejlepší výkon podle mě předvedla Samantha Barks, která v roli Eponiny vystoupila kromě filmu i v divadelní verzi muzikálu. Ostatní herci, ať už malí nebo velcí, zpívali hezky, ale stejně si myslím, že by se nemělo moc motat herecké a pěvecké povolání dohromady (samozřejmě, že se najdou výjimky). Nedá mi nevyzdvihnout duo Helena Bonham Carter & Sacha Baron Cohen. Tihle dva blázniví a řádně vykutálení podvodníci uměli vždycky, když se objevili na scéně, vykouzlit úsměv, což je při sledování Bídníků přinejmenším úctyhodný výkon. Poslední, co mě trošku trápilo, byla délka filmu, která byla zbytečně natažená a posledních 20 minut jsem si přála, aby to skončilo. Souhrnem se jedná o čistě filmové zpracování velmi úspěšného muzikálu bez (zbytečných) scén okolo, které svého divadelního bratra ničím zásadně nepohorší. Pokud milujete muzikály a Bídníky, tak jste rozhodně na správné adrese.

Z pera dramatika Terence Rattigana byl vykouzlen tento poválečný filmový kousek. V ponurém prostředí rozbitého Londýna vznikl vztah, který byl na svou dobu dosti kontroverzní. I přesto, že se jedná spíše o festivalový film, do hlavních rolí byly obsazeny špičky britského filmu. V hlavních rolích se přestavili Rachel Weisz, coby svérázná a hluboce zamilovaná vdaná panička a Tom Hiddleston jako neméně svérázný a o to víc odrzlý voják z 2. světové války. Milostný trojúhelník uzavírá Simon Russell Beale, jakožto milý a oddaný postarší manžel. Ve filmu se postupně vystřídají snad všechny manželské a posléze i milenecké polohy. Od pobytu u striktní tchyně, přes vášnivou romanci až k psychicky vypjatému vyvrcholení dramatu. Rachel je v roli posedlé milenky dokonale přesvědčivá a podobně skvěle zahraný part má i Tom. Od milého džentlmena byl schopný se proměnit v opravdu nenáviděného partnera. Jednoznačně jim to dohromady fungovalo. Herecky jsem byla spokojená, často kritizovaná hudba mně osobně taky nevadila, o to víc mě iritoval zbytek filmu, jednotlivé scény bez časové posloupnosti mě mátly a často mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. A kromě pár vypjatých scén jsem se vlastně u filmu taky dost nudila, těšil mě leda tak pohled na Toma Hiddlestona. Jeho (ať už mají jakoukoliv barvu) očím se nedá jen tak odolat, tohle ale bohužel nemělo být hlavní devizou dramaticky postaveného snímku.

Spolu s hlavním hrdinou se ocitáme na prahu konce 1. světové války. Do toho se ve vzpomínkách vracíme do doby před válkou, do doby, kde se mladý muž osudově zamiloval. Postupně vykreslované příběhy postupující lásky i války se dobře doplňovaly a nevyvolaly žádné zbytečné otázky. Dvoudílný, bezmála 3 hodinový válečný epos, je vypravován rozvážně, citlivě a s důrazem na dobovou přesnost. Předválečná Francie je stejně roztomilá, jako je špinavý a ponurý život v zákopech. Příběh, který vychází ze stejnojmenné knižní předlohy (Sebastian Faulks), rovnoměrně distribuuje porce romantiky, dramatu a válečných tragédií. Herecky je televizní snímek velmi dobře obsazený (až na jedinou výjimku), v hlavních rolích se představil Eddie Redmayne a Clémence Poésy. Eddieho jste mohli v poslední době vidět ve filmu Můj týden s Marilyn a asi nejslavnější rolí Clémence je postava Fleur z Harryho Pottera. I další role, především tedy kamarádů ze zákopů, byly kvalitně podané. Bohužel pověstného vrcholu se u mě tento snímek nedotkl a to z jednoho prostého důvodu. Tak jak Eddie je určitě šikovný herec a brzy o něm zase uslyšíme (a to doslova – viz. muzikál Bídníci), tak je mi něčím nesympatický a čím víc ho na obrazovce bylo, tím víc mi byl ten jeho štěněčí pohled protivnější a já postupně přestala jeho sladkobolné chvilky vnímat a přála si, aby se rychle vrátil do zákopu nebo dal prostor hereckým kolegům. Až se tenhle kluk naučí trošku líp tvářit a vykazovat na obrazovce i jiné emoce, než je pohled raněné laně, tak v ten moment si mě získá na svou stranu.

Tim Burton se letos ještě jednou vrátil, vyměnil upíry za oživlé mrtvolky zvířat a tak trošku vykradl sám sebe. Inspiraci k tomuto snímku totiž našel ve vlastní tvorbě, ve stejnojmenném krátkometrážním snímku z roku 1984. Z hrané formy se opět přešlo na animovanou, která Timově tvorbě tak sluší, je hlavním tahákem filmu a zalepuje díru po nepříliš povedených Temných stínech. Postavičky jsou jako vystřižené z kouzelné Mrtvé nevěsty a není se ani čemu divit, když se na tvorbě podílel takřka stejný autorský tým. Ostatně i podoby obou Victorů jsou téměř identické. Další postavy jsou parádně vykreslené, ať už je to šišlající Edgar, záškodnický Toshiaki, okatá Weird Girl nebo naprosto cool Elsa Van Helsing, která je v Americe na návštěvě z Holandska. Je vidět, že s postavičkami si animátoři vyhráli a opět předvedli precizní práci. Škoda, že se tolik chvály nedá říct o zbytku filmu, který svým roztahaným příběhem po chvíli přestává bavit. Skvělý závěr bohužel nezachraňuje nudnou vatu, která je rozplizlá ve zbytku filmu. Asi by se Tim měl otočit, přestat vykrádat svojí vlastní skvělou tvorbu a zkusit vytvořit zase něco originálního. Věřím, že v jeho bláznivé hlavě je spousta nápadů a určitě se těším na další jeho filmařský počin.

Povzdechnu si a bohužel pořádně zhluboka. Když jsem náhodou narazila na trailer, ve kterém se v hlavních rolích objevili dva moji oblíbení herci – Kirsten Dunst a Jim Sturgess – a navíc ještě to celé zabalené do sci-fi/fantasy příběhu, tak to jsem si říkala, že se mám na co těšit. Nápad s gravitacemi dvou planet je rozhodně zajímavé a neokoukané téma, alespoň tak, jak je předloženo v tomto snímku. Už úvodní titulky, které provází Jimův zvučný hlas přinutí diváka k pozornosti a následující děj dlouho nenechá nikoho vydechnout. Jenže najednou začíná všechna tahle velkolepá podívaná dostávat trhliny. Nejdřív nepatrné, takže nad tím mávnu rukou a vesele pokračuji ve sledování. Jenže pak už to nelze přehlédnout a závěrečných dejme tomu 15-20 minut filmu je bolavým místem výpravného eposu. Nevím, kde se to pokazilo, jestli došli filmařům peníze na nové triky nebo scénáristům došel dech s příběhem. Každopádně to dopadlo tak, jak to dopadlo a ve mně to zanechalo dojem odbyté práce. Nejen, že se všechno stane tak nějak ráz na ráz, ale zkoušený divák musí mít z těch logických přestřelů už plné kecky. Bohužel je to tak silně vidět, že ač už se herecký ansámbl snaží seč může, tohle nezachrání. A já zůstala u závěrečných titulků nakonec velmi zklamaná. I když pominu zpackaný závěr, pořád přemýšlím nad pragmatickou stranou příběhu, který se dosti opírá o gravitační zákony obou planet. Ač si nemyslím, že je to na velkou závadu, i přesto mi během koukání se na film tanuly na mysli ošemetné otázky z ryze fyzikální oblasti. Kdyby se zůstalo u pohádkově laděného příběhu a zmiňované zákony nebyly tak zdůrazňovány, určitě bych to přešla bez povšimnutí. Takhle mě to zbytečně otravovalo. Silnou stránkou naopak zůstává hlavní milostný příběh dvou mladých lidí, který jsem spolu s nimi intenzivně prožívala. Kouzlo osobnosti jak Kirsten, tak Jima je nepochybné a jejich herecké výkony přesvědčivé. I díky těmto dvěma jsem pak byla ochotná zapomenout na ty drobnosti, které jsem zmínila v předchozích řádcích. A rovněž díky nim se mé hodnocení srovnává do průměru, do kterého celý snímek bohužel zapadá. Pevně doufám, že vznikne prodloužená verze, která by závěr filmu napravila a předložila tak jeden z krásných a neobvyklých romantických příběhů.

Vánoční pošťák se v reakci na zvídavé dotazy malých dětí rozpovídá v příběhu o Santa Clausovi. O jeho dětství. O tom, proč nosí dárky komínem a do ponožek. O tom, proč sáně táhnou létající sobové. O tom, jak pozná, zda-li dítě zlobilo nebo bylo poslušné. Mnoho dalšího se v této loutkové pohádce dozvíte a i když Santovi nefandíte, příběh je to krásný a plný vánoční pohody, navíc doplněný pěknými písničkami. Z nichž nejznámější nese stejný název jako samotná pohádka.

Na Hobita jsem se těšila jako malá. Dlouho nebyla na nějaký film tak natěšená. Zároveň jsem byla plná očekávání a v návaznosti na nedávno přečtenou knižní předlohu i velmi zvědavá, jak se pro tentokrát otec trilogie Pána Prstenů popere s tímhle pohádkovým oříškem. I proto jsem se vypravila na půlnoční premiéru, konkrétně ve 2D v originálním znění s titulky. Ve tři ráno jsem z kina odcházela plná dojmů a zároveň i spokojenosti. Splnila se mi všechna očekávání, příjemně mě potěšil vložený paralelní děj, který v knižní předloze chybí. Vychází z knihy Pán Prstenů. Když jsem si po shlédnutí snímku četla jiné uživatelské recenze, dost mě zarazilo až chorobné srovnávání s první trilogií režiséra Petera Jacksona. Myslím, že by si měla většina z nich uvědomit, že Hobit není Pán Prstenů, byť je v určitých rysech dost podobný. Hobit je na rozdíl od Pána Prstenů pohádka. Je to příběh, který pozvolně plyne a v podstatě vždycky dobře dopadne. Pro mě to má své kouzlo jak v knize, tak na filmovém plátně. Co se týče samotných herců a jejich obsazené, tak si nemohl pan Jackson vybrat lépe. Martin Freeman v kůži mladého Bilba je okouzlující a bezelstný hobit, Richard Armitage jako Thorin je velice charismatický a s pevnou vůlí a o Ianovi McKellenovi v roli Gandalfa snad ani není třeba mluvit. Jeho burácivý hlas rozléhající se stísněnými prostory hobitovi nory je prostě legendární. Samotnou kapitolou je Glum. Na něm se animátoři, společně s Andym Serkisem, opravdu skvěle vyřádili a dohromady podávají nadstandardní výkon a poprávu patří scénky s Glumem mezi nejlepší okamžiky celého filmu. Scenérie ať už Hobitína, známé Roklinky nebo skřetí jeskyně jsou precizně a velkolepě zpracována. Ať už je kritika od jiných na celou tuto kreativní oblast jakákoliv, mě se velmi líbí a rozhodně film netrpí tím, že se kamera věnuje přeletům nad hobitím zeleným údolím nebo ledabyle stlučenými vysutými chodníky skřetů. Známé hudební tóny z Pána prstenů jsou doplněny několika silnými a zvučnými skladbami, které lépe dokreslují společnou cestu pana Bilba a trpaslíků přes pláně a Mlžné hory. Ve mě za nechalo všechno tohle hodně hluboký dojem a věřím, že i další pokračování Bilbova dobrodružství bude stejně pohádkové jako právě shlédnutý úvodní díl. Srdečně doporučuji!

Buster Keaton v jedné ze svých prvních celovečerních rolí éry němého filmu o neuvěřitelně naivním a tak trošku hloupém chlapci Bertiem. Mám ráda němé filmy a komedie obzvlášť. Bohužel tady se moc vtipu neukázalo. Je až převeliká škoda nevyužitého Busterova talentu, který maří vcelku prostoduchý příběh. Děkuji za sondu do rané doby němého filmu, nicméně jsem přeci jen očekávala více hereckého umění a zábavy, než se mi od tohoto snímku dostalo.

Vcelku příjemná romantická podívaná, v jejíž hlavní roli se představí známý idol dívčích srdcí – Zac Efron. Zac se drží zajetého standardu hodného hezounka s upřímným kukučem. Docela by mě zajímalo, zda-li umí zahrát i něco jiného. Na druhou stranu jeho herecký výkon není vůbec špatný, musí přece utáhnout celý film, jen už je lehce stereotypní. Ráda bych ho pro změnu viděla v jiném žánru. Trochu mi vadí malý prostor pro další herecké role. Více prostoru dostává pouze dívka, do které se Charlie zamiloval a která je mi velice sympatická; a jeho zesnulý bratr, který mi ke konci začal už dost pít krev. Zbytek vyplňuje rádoby kreativní kamera. Bohužel i vcelku zajímavý nápad na to, že někdo vidí mrtvé lidi, dost nevyužitý a promarněný. Rozhodně to z ruk scénáristů nebyl dobrý a domyšlený tah. Pokud se přenesete přes stigma Muzikálu ze střední, které si Zac celou dobu sebou táhne a zdá se, že se jen tak neodlepí a rozhodnete se podívat na romantiku k nedělnímu kafíčku, směle do toho. Pokud ovšem očekáváte kvalitní dialogy a inteligentní scénář, tak to musíte šáhnout do jiné poličky.