Kri-kri

Topy se v záchranném modulu snaží opravit poškozený plášť Střelce, jenže dojde k úniku paliva. To se vznítí a výbuch modul s Topym odmrští daleko od Střelce. Než se přeruší signál, Topy přesvědčí Sibep, aby se vrátila na Zem a vzkázala Brigitě, že Živěnčin bratr se bude jmenovat Kamil. Na kosmické základně odmítnou po Topym pátrat. Brigita má těsně před porodem a tak před ní Sibep Topyho zmizení raději zamlčí a podpoří tvrzení bývalého ředitele Universalu, podle nějž má Topy pracovat na planetě Bovard. Sibep se snaží přimět Ranu, aby jí s pátráním po Topym pomohl, jenže ten odmítne, neboť má být právě v nové práci povýšen. K pátrání se přidá profesorka Anna a dokonce i depresemi trpící Gérard. Nakonec těsně před odletem na letiště dorazí i Rana. Pěkná, dojemná a dramatická předposlední epizoda. 100%

Topy, Rana, Gérard a Sibep dorazí do vesnice Ganivi, jejíž obyvatelé hovoří pozemskou řečí. Před dvaceti lety k nim přiletěl otec Jakub a naučil je jazyku a technice Země i víře v Boha. Gérard si všimne náhrobku s nápisem "Profesorka Anna" a otec Jakub sdělí, že před třemi dny tato žena u jejich bran zemřela. Topy a Rana už se těší, že se budou moci vrátit na Zem. Gérard chce naposledy u hrobu Anny zahrát Dvořákovu Humoresku, kterou jej Anna naučila a otec Jakub přizná, že jim prve lhal. Anna je pravděpodobně stále naživu a chystá se zdolat horu Istack, odkud se dosud nikdo živý nevrátil. Během pobytu ve vesnici Topy a Rana zachrání manželství rodiny, u níž pobývali, naučí je se pohádat, aby se nemuseli rozvádět. 90%

Střelec dorazí k planetě Vega III. V její atmosféře Topy a Rana vypátrají malou kosmickou loď s profesorkou Annou. Gérard se ji snaží přimět k návratu na Zem, jenže Anna je odhodlána odhalit záhadu kontinentu Mu za každou cenu, aby vědcům dokázala, že i žena může být nezávislá a uznávaná archeoložka. Po přistání Topy, Rana a Gérard odmítnou průvodcovské služby zelené potvůrky jménem Sibep, vzápětí jsou kvůli nedorozumění ohledně překladu pozdravu uvězněni. Druhý den ráno mají být popraveni, svoji tklivou písní je zachrání právě tajemná Sibep. Ostatní ji vezmou sebou a pokračují v pátrání po Anně. V závěru se Topy naposledy spojí se Zemí a oznámí Brigitě, že jejich dcera se bude jmenovat Živěnka. 90%

Zvláštní pohádka s nesympatickým a tak trochu oidipáckým princem, jenž se vypraví hledat nevěstu nachlup podobnou jeho zesnulé matce, kterou znal jen z obrazu. I když to tak nemusí na první pohled vypadat, mnohem větším padouchem než královna je prospěchářský a úskočný komoří, jenž kul pikle na zavraždění prince hned od začátku a když mu po princově návratu šlo o krk, pokoušel se zachránit překabátěním na tu správnou stranu a přesvědčovat krále, jak ušlechtilý čin vykonal, když vraha jeho syna nechával naživu a skrze tuto zištnost doufal, že tím zachrání i sebe. U královny si pozorný divák všimne, že o svých špinavostech alespoň občas zapochybuje a když poznala že prohrála, nesnažila se poníženě prosit o milost a odešla ze světa s grácií. Pohádka je dějově poměrně nevyvážená, v první polovině se téměř nic zajímavého neděje a vše podstatné se odehraje až v druhé půli. Co mě nejvíce zaujalo byl královnin závěrečný monolog, zejména velmi moudrý poznatek, jenž si lidstvo často pokrytecky nepřipouští. "Vítěze nesoudí, k vítězům dolézají." Už jsem viděl vydařenější pohádky s obsazením brněnských herců, zvlášť ty orientálně laděné. Toto je slabý průměr, tudíž 2 * a 40%.

Zcela nudný film bez sebemenšího náznaku nějakého nosného příběhu či děje. I dětské filmy by měly mít nějakou pointu, zde jsem žádnou neobjevil. 90% veškerého času malá holka někde skotačí a pobíhá se svým čoklem, ve zbytku času předčítá ve slabikáři a rybaří s otcem. Uděluji velmi slabé 2 *, přičemž ta druhá je hlavně za ty houpací kohouty, připomnělo mi to mé dětství v Hurbanově, kde jsem měl velmi podobné. 30%

Půjdu proti proudu, mě tento seriál nijak zvlášť nenadchl. V žádném případě netvrdím, že divák by měl hned od počátku znát všechny souvislosti případu, jenže zde je ta překombinovanost až příliš nepřehledná a první tři díly jsem se v tom docela ztrácel. Dokonce mi připadalo, že se zde vyšetřují dva zcela samostatné případy, až v průběhu 4. dílu se začaly pomalu propojovat. Komisařka na mě působila silně nesympaticky, nehledě na to, že často konala zcela neprofesionálně (např. vyzrazovala civilním osobám postupy ve vyšetřování a zcela odflákla prohledání místa vraždy). Víc jak slabý průměr 2 * a 40% tomu zkrátka dát nemohu.

Poprvé se u nás tento animovaný seriál objevil v polovině 90. let na ČT a poměrně v tichosti byl odvysílán v Magionu. Asi o 10 let později jej zakoupil SuperMax a opatřil k němu nový dabing. Z obou vysílání jsem viděl jen pár dílů. Nijak zvlášť mě tento seriál neoslovil, abych jej vyloženě vyhledával, nicméně pokud už jsem na něj natrefil, epizodu jsem bez problémů zvládl dokoukat. Poměrně jednoduchý děj o zvířátkách žijících v australské buši, slabý průměr 2 * a 40%.

Tento seriál dle popisu vypadal vcelku zajímavě a originálně, ovšem ve výsledku mi vůbec nesedl. Jednak v porovnání s jinými tureckými dramaty je velmi slabý a zápletky předvídatelné, ale především mě znechutil tvůrčím záměrem. Autoři divákům předhazují hlavní hrdinku Elif, která rozvrátí mnohaleté fungující manželství jako chudinku a kladnou postavu, kdežto zákonitou manželku Defne bránící si své teritorium před zlatokopkou vykreslují jako zápornou bestii. Kharaman na mě vůbec nepůsobí charismaticky, spíš jako pokrytec, zejm. v první polovině seriálu vůči synovci Keremovi, o němž dobře věděl, že je do Elif zabouchnutý a přitom se stále motal kolem ní. A ještě horší je jeho matka Kiymet, která vlastně všechno zavinila a už od začátku v jednom kuse intrikuje, nakonec z toho všeho vyjde zcela bez úhony a s odpuštěním, dokonce i poté, co se v závěru provalí její temná minulost ohledně pochybně osvojeného (spíš ukradeného) syna Yakupa a jeho biologické matky Saadet. Zkrátka v tomto seriálu je všechno úplně špatně, navíc mnohé zápletky, zejm kolem těch mladých (Selim, Melek, Canan) mě vůbec nezaujaly a přeskakoval jsem je. Víc jak lepší 1 * a 25% tomu udělit nemohu.

Tento rozsáhlý dramatický seriál mi hodně připomíná Moc osudu, zejména proto, že se to odehrává ve stejném kraji a rovněž se tu hodně lpí na tradicích a oblastních zvycích. První polovina seriálu mi připadá více dynamičtější, v jednom kuse se tam něco dělo: zákeřná baba Azize kuje lstivé pikle, postupné odhalování minulosti ohledně prapůvodu mnohaleté pomsty a v jednom kuse členové jedné rodiny s bouchačkou vtrhnou do sídla druhé rodiny a udělají tam pořádný bugr. Ve druhé polovině je děj strašně rozvláčný, předně mě iritovalo zdlouhavé milostné tokání Reyyan s Miranem. Škoda úmrtí některých postav, hlavně Elif a Hazara. Miranovo chování mě dost rozčilovalo, jak v jednom kuse řval jak postřelený lev a neskutečně mi lezla na nervy zákeřná intrikánka Yaren, sobec non plus ultra, kterému vždy všechny sviňárny prošly, dokonce i vražda, něco jako Hazal ze seriálu Vyměněné osudy. Ke konci potěší napravení Gönül, Azize a Cihana, naopak z Fusun se vyklubala pořádná bestie. Je mi trochu divné, že v téměř celé třetí řadě chyběla Reyyanina mladší sestra Gul, přestože se o ní mluvilo, jako by tam stále byla, v žádných scénách se neobjevila, snad ještě na počátku po příchodu Aslana, pak definitivně zmizí. Z postav jsem si oblíbil Elif, jako jediná z Aslanbeyů do poslední chvíle usilovala o ukončení pomsty a mír mezi oběma rodinami a sympatická je i Miranova babička Sükran. Šťastně to nakonec dopadlo s Azatem a Gönül. Víckrát vidět nemusím, ostatně znovu bych všech 256 dílů už asi nedal, nicméně na jedno shlédnutí, pokud máte možnost přeskakovat zdlouhavé, nezajímavé a neustále opakující se retrospektivní scény to ujde a kvalitní slovenský dabing rovněž potěší. 3 * a 50%.

Docela solidní, z mého pohledu průměrné drama, z počátku trochu připomínající Lásku a nenávist Istanbulu. Nic výjimečného, nicméně díky tomu, že se tam stále něco děje a hluchých míst je zde málo, udrží pozornost diváka až do konce. Trochu mi vadí mnohé nedořešené záležitosti, třeba že Yiğit se nikdy nedozvěděl, že Iclal čekala dítě s Firatem. Na druhou stranu, kdyby se to provalilo, tohle už by Nur nikdy neodpustil, že to věděla a zatajila mu to. Taky mi poněkud vadil ten předěl mezi koncem 2. a začátkem párepizodní 3. řady, kdy uplynuly tři měsíce Nuriny vazby, protože bych rád viděl, jak Yiğit a Fatih postupně objasňují, co ta zákeřná psychopatka Fikret provedla Nur, toho pátrání byli diváci ochuzeni a vlastně Fikret nebyla nikdy dopadena. V té předposlední scéně (střelba u bazénu) jsem se zalekl, že tvůrci to hodlají ukončit tak stupidně, jako Nekonečnou lásku, naštěstí po chvilkové rozpačitosti následoval šťastný konec, možná dotočený až dodatečně, tvůrci se zřejmě obávali silné kritiky ze stran diváků. Z postav je mi sympatická Yağmur, nově objevená sestra Kozanových, škoda že se dostala na scénu až v poslední čtvrtině seriálu. Též ve druhé půli potěšila napravená Elmas a oproti začátkům se k lepšímu změnil i Tayyar, zejména po smrti Hafize. Naopak mě v posledních dílech velmi iritoval hloupý a intrikánkou Nazan totálně zmanipulovaný Cahit. Víckrát vidět nemusím, nicméně jedno shlédnutí si toto rozsáhlé drama zaslouží. A tak jako u naprosté většiny tureckých seriálů, sledování též zpříjemní vynikající slovenský dabing. 3 * a 50%.