Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 439)

plakát

Akumulátor 1 (1994) 

Bezpochyby se zde najdou velcí příznivci i odpůrci. Lehce po právu, zároveň taky ne. Díváme se na jeden z nejoriginálnějších filmů, kdy u nás v Česku vznikl. Totální nadčasovost a prozíravost pánů Svěráků. Prostě géniů ve svém oboru. Tímhle se to ultimátně potvrdilo. Češi na to ale evidentně ještě moc tenkrát ani nyní nejsou moc připravení. I já, 24 let po vydání jsem v podstatě na rozpacích. Alespoň jsem byl. Když mi dokázalo vše k sobě zapadlo a došlo mi to, docela dost rád jsem se na této příběhové vlně svezl. Film by mohl mít i světový potenciál, ale mně toto přijde jako klasický český vymyšlený kumšt. Bylo by asi těžké ho přetransformovávat. Hlavně to zpracování, které u filmu proběhlo a režisér se s ním musel dělat... v tomto klobouk dolů. Poletuji v tom jaké dát hodnocení. Film mne totiž nijak zvlášť nenadchl, ale beru ho jako jeden z nejlepších filmů jaký kdy u nás vznikl. Nechť dějiny rozhodnou.

plakát

Půjčovna masa (2018) (seriál) 

1. série... asi? Moc ani nevím jak hodnotit, když jsem nebyl schopen dokoukat první sérii. Neustálá šmatlanice v podobě rozplétání příběhové linky, která se snaží ukázat nějaký ten nový pseudosvět a vlastně zapomíná na nějakou zápletku. Vlastně ani nevím o čem to bylo. O čem to mělo být. Táži se Vás, vážená poroto. Oceňovaná kravinka, která si zřejmě našla dost příznivců. Pro mě osobně šlo o neustálý náběh čehosi futuristicky bláznivého a ne moc smysluplného. Už samo o sobě, že to sklouzávalo do nějakého druhu anime, bylo nanejvýš prapodivné. Asi nikdy viac.

plakát

Perfektní den (2015) 

Je zajímavé, že se španělský režisér a tvůrce dostane k něčemu jako je válka v Jugoslávii v rámci ještě ke všemu ne války jako takové, ale humanitární pomoci a týmu jako takového. Spolu s tím i docela hvězdné obsazení. A co víc i příjemný, nadlehčený a hlavně dobrý příběh. Originální ještě ke všemu. Setkáváme se zde s jednoduchou zápletkou, která ale v rámci války nemá zrovna jednoduché řešení a sranda pro mnoho lidí to taky nebude. Vy se ale bavíte. Protože vám to scénář nádherně umožňuje skvělými replikami, které mohou být v jistém ohledu nezapomenutelné a nesmrtelné. To vše je doplněno skvělý soundtrackem. Prostě perfektní den a skvělý film. "Kdo bude pomáhat lidem? Přemýšlel jsi nad tím? Ne! Jsi sobec! Musíš ji ošukat! Pro bosenský lid!"

plakát

Psychiatr (2018) (seriál) 

Takový Mindhunter z 19. století. Funguje to na poli kriminálního kousku, který má své gradace, postavy, které se vyvíjejí a pokračuje to směle dále. Má to i momenty, které prostě nezaujmou, má to i momenty, které nějak jdou a dokáží zabavit, ale někdy, aby vás to chytilo, tak to trvá velmi dlouho. Nicméně jsem dospěl i do fáze, kdy jsem se na další díly těšil podívat. Druhou sérii bych asi klidně rád uvítal. Uvidíme, co přinesou zítřky.

plakát

Chlapi nepláčou (2017) 

Tahoun minulého karlovarského festivalu, který mě zaujal již právě tenkrát. Akorát mi bylo jasné, že v rámci toho, že jde o bosenský film, tak vidět ho ještě někdy krom festivalu bude asi mission impossible. Nakonec zde jsme. Rok po festivalu, kdy najednou má film i český dabing a nedá se i jinak zhlédnout v podstatě. A to jsem se těšil na nějakou tu slovanskou řeč z jihu. Bylo mi skoro jasné, že se mi film bude líbit. Nakonec se ukázalo, že má trochu jiný směr, než jsem čekal. Ale ani to mi ve výsledku nevadilo. Téma okolo války v Jugoslávii dokáže stále říct a filmů o tomto směru je dle mého velmi málo na to, aby lidé věděli, že vůbec něco takového existovalo. Ve výsledku jde asi o nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a co hůř, u dál se už v době, kdy já byl naživu. Navíc je to podáno alternativně a tak, že to neuškodí a člověk se nad tím jednoduše zamyslí. Prostě za mě osobně ten film, který má skvělý nápad a je i skvěle podaný do finále. Jediné, co hold musíte čekat je to, že film skončí prostě divně. Tohle není ani otevřený konec, ale divný konec. Ten máte hold i tady. A to velmi tvrdě.

plakát

Panický záchvat (2017) 

[KVIFF] Za celý život jsem neviděl moc polských filmů. Asi protože moc netočí, ale asi i jejich tvůrčí situace je skoro stejná jako u nás. I když ale bohatá na minulost. Film, který začíná hlavně nekompromisně. A poté se odvíjí různými příhodami a věcmi nad kterými zůstává rozum stát. A umí si to držet v celku dobře naladěnou vlnu. Poté to vlastně eskaluje do velkolepého plot twistu, který sice vypadá hustě, ale pokud si neděláte celý film poznámky, tak stejně budete mít jenom asi 50% z toho všeho. Ale každopádně celý film je zajímavý a zpracovaný dle mého v celku dobře. Zabavilo i pobavilo.

plakát

Muž, který zabil Dona Quijota (2018) 

[KVIFF] 25 let. Nebo kolik. A takhle se lid odvděčí mistrovi. Nicméně ať žije subjektivita. Terryho Gilliama jsem nikdy upřímně tolik nemusel. Nebo tedy. Nikdy nenatočil film, který by mě vyloženě nadchl a nebo mne nějak uchvátil. A vlastně ani ne, že bych měl potřebu, některé vidět víckrát. Co si budeme, on Python taky nikdy nebyl nic extrémně skvělého, až na výjimky. (opět subjektivní záležitost). V každém případě jde o to, že tenhle film byl lehce zklamání samo o sobě už jenom proto, že jsem doufal, že to bude nějak první kvalitní podání tohoto literárního skvostu a ještě z důrazem ohledně smrti. To byl dokonalý plán. Nakonec se i tohohle lid vzdal a radši vytvořil něco s paralelou na reálný svět. Což je alespoň originální. Film má hlavně své typicky prazvláštní momenty, kdy vlastně ani nevíte co se děje. Klasicky. A finální zakončení jako takové je i ve výsledku napůl napumpováno satisfakcí a taky mírným zděšením. Ale! Já nevím jak vy. Ale já se bavil. Je mi jasné, že zde nemluvíme o komediálním skvostu, ale já se jednoduše bavil. A především za to mohl naprosto geniální Jonathan Pryce. Kupodivu to pokládám asi za nejsilnější Gilliamův film, co jsem kdy viděl. I když trochu ujetý a zvláštní.

plakát

Chata na prodej (2018) 

[KVIFF] Jít na český film je risk. A jít na českou komedie tak padesátinásobně. Film nicméně začíná nevinně a mile. Trochu tak, že se zamýšlíte o co vlastně jde, ale záhy vám to dojde. A ve výsledku je přesně jasné jak se bude příběh dále odvíjet. Ale ne v tom nudné slova smyslu predikce. Film ukazuje českost v podstatě. Chalupářství a českou mentalitu v jednom. A Němec jim v tom sekunduje jako nevěřícný a strohý pozorovatel. Důvod, proč se mi nakonec film začal líbit byl ten, že mi přišlo, že i když to bylo trochu bláznivé, tak že by se to mohlo stát i u nás doma. Kdekoliv. Alespoň tedy asi v ČR. Nejde o nijak extrémně geniální kus, ale člověk se u něj zasměje a pobaví. Hlavně herečtí protagonisté jsou příjemní a co víc, své role zahráli skvěle. Opět tedy (spoiler) je smutné, že opět musí někdo umřít. To je teprve smutné, protože mi přijde, že není filmu, kde by někdo nemusel umřít. Také jsem moc asi nepochopil tu věc s medvědem. To by mi musel básník popřípadě vysvětlit. Ale světe div se. Oni Češi snad natočili smysluplnou a vtipnou komedii. Po asi deseti letech snad. Smutné tedy především.

plakát

Paterno (2018) (TV film) 

[KVIFF] Velice mě zasáhlo jakým způsobem je tento film ohodnocen. Dle mého šlo o docela sofistikovaný a příjemně udělaný snímek, který dle mého objektivně a konstruktivně sleduje skutečné události, které byly skoro až zapomenuté. Film se hlavně zaměřuje na postavu, která ani s tím neměla tolik společného, ale lid z něho udělal někoho, kdo s tím musel mít společného všechno. Dle mého se to právě asi zbytečně soustředí na postavu, která s tím ani moc neměla co společného, ale o to je to zajímavější. Opět film, který ukazuje lidskou hloupost, zmanipulovatelnost a fanatičnost. Prostě nádherně. No, co více říci. Za mě osobně dobrý film, který snad někdo v průběhu let někdo více docení.

plakát

Skokan (2018) 

[KVIFF] Problém je v tom, že film je prezentovaný spíše jako nějaký Marvel superhrdina po rusku. Nakonec se ukáže, že to je prostě jenom film o klukovi, kterého mamka mrdla do děcáku, pak si ho vzala zpátky, aby skákal do auta. Úřadům to samozřejmě nevadí. Hlavně co je důležité tak chlapec sice trpí nějakou chorobou, která ho činí skoro nezranitelným, ale ono to nijak extra není moc poznat na filmu. Spíše se tam ukazuje jednoduše lidská zvrácenost a zkorumpovanost ruských úřadů. Pro mnoho lidí poetické. Pro mě osobně jde o film, který se ukazoval být nějaký a ukázalo se, že je takový skoro až obyčejný. To by šlo. Ale hlavně byl nudný. Za nějakou dobu už asi ani nebudu vědět, že bych film viděl a jen mne mrzí, že jsem "takto ztrácel čas".