Psychiatr

Pátrání po sériovém vrahovi tentokráte z konce 19.století. Dobová atmosféra se povedla dokonale a to ve všech ohledech, které si s danou epochou spojíte. Temné a brutální byly i samotné vraždy s rituálním nádechem a do daného prostředí se víc než hodily, pokud se tedy dá o vraždách říkat, že se někam hodí. A nakonec tu byly výborně napsané postavy, jejichž minipříběhy byly do vyšetřovací linky zakomponované přesně tak, jak měly. Potěší i fakt, že Brühlův psychiatr nepatří k těm, kteří z tiku odvodí zneužívání v dětství, jak je u mnoha seriálových cvokařů zvykem, ale musí se ke svým poznatkům dopracovat. Přesto všechno tomu k dokonalosti něco chybí a z mého pohledu má seriál tak o dva díly víc, než by měl mít. I se zvratem v pátrání jsem se musel trochu poprat. Nicméně tahle partička netradičních detektivů by si druhou řadu určitě zasloužila. 80% (28.03.2018)

Uspokojující americké drama, které vám nabídne nahlédnutí nejen do smetánky 19. století, tak i na jeho underground. Lehce si hraju s myšlenkou přirovnání k Sherlockovi namíchanému se Sběratelům kostí a Hannibalovi. Herci zde nemají chybu, do Luka Evanse jsem se okamžitě zamilovala a přestože ženské postavy nemám ráda, pro Dakotu vytvářím výjimku. Bohužel finále maličko zklamalo, čekala jsem daleko charismatičtějšího záporáka, který za mě zanechá větší dojem. (16.07.2018)

Neuvěřitelně silnej seriál od samýho začátku. Od prvního dílu je atmosféra tak dobrá, že divák nemá problém se ponořit do pátrání po člověku, který v New Yorku na konci 19.století sériově vraždí chlapecké prostitutky. To je samozřejmě pro fajnšmekry jako já dost zajímavý samo o sobě, ale stejně tak důležitý jsou tři hlavní vyšetřující postavy v čele s působivým Danielem Brühlem. A v neposlední řadě dodávám a oceňuji, že to šlo bez všeho nadpřirozenýho. Křišt'álově čistějch pět. (15.04.2020)

Temné, detektivní, zvrácené, někdo by řekl nechutné, psychologické, patologické x čekala jsem to lepší, až příliš depresivní. Knížka se mi strašně moc líbila. O to víc jsem možná zklamaná ze zfilmování. Celé to na mě působilo až příliš depresivně a bezútěšně. První díly vůbec neměly šmrnc, poslední tři to trochu dohnaly. Celé mi to přišlo hodně svázané a nemotorné, nějak jsem se nemohla zamilovat do hlavních postav. A že mám Daniela hodně ráda. Dakota mi celkem vadila, Sáru jsem si představovala trochu víc pozitivnější. Nicméně pokud zfilmují i druhou knížku, ráda se podívám. ..v té době musel být takový všudy přítomný smrad, jako když jedete v tramvaji plné bezďáků.. (25.04.2018)

V mnoha ohledech je The Alienist jednou z nejlepších věcí, které se momentálně pohybují po televizní obrazovce. Poctivá a dostatečně temná kriminální zápletka přirozeně vévodí celému vyprávění, nicméně dojde i na drobné vykreslení tehdejšího „kastovního“ systému a sociálních rozdílů. Dobová atmosféra New Yorku konce 19. stol. je naprosto fantastická a celý tvůrčí tým (výkonným producentem a scénáristou dvou epizod je mj. Cary Joji Fukunaga) dovede s mimořádnou působivostí demonstrovat pompéznost i temné stránky tehdejšího Velkého jablka. Občas je až šokující, co všechno se nalézá jen kousek od těch majestátních ulic, výloh, světel a budov. The Alienist svou atmosférou připomene Londýn v dobách Jacka Rozparovače a do jisté míry se inspiruje i poetikou Sherlocka Holmese od Guye Ritchieho. Čím ale tenhle seriál předčí skoro všechno ostatní, je opravdu výborný scénář s neméně skvělými postavami. Dakota Fanning (obzvlášť ve druhé sezóně) tu předvádí zřejmě svou doposud nejpůsobivější hereckou kreaci, kdy (ne)úspěšně zápolí s dobovými předsudky a tehdejší silně maskulinní společností. Postava Sary Howardové je ale tak dobře napsaná, že její osobní emancipační linka působí vedle hlavní kriminální zápletky podobně přesvědčivě a osudově. Jestli můžu o něčem s naprosto klidným svědomím říct, že to je Quality TV, tak je to jednoznačně The Alienist. (09.11.2020)