Hellhajzl

Dlouho mě film takhle nedostal. Kam se hrabou nějaký strašidelný horory, po kterých se lidé bojí zhasnout a jít do postele. Tohle je přesně film, který má navrtat svědomí a zůstat tam po nějakou dobu.

Lepší završení svého celoživotního úsilí si nemohli ani přát. Na hře České nebe jsem byl živě a byla to moje první hra, kterou jsem viděl na půdě jejich divadla. Už jen to, že sehnat lístky na představení byl nadlidský úkol, svědčí o tom, že Cimrmanův odkaz stále žije a je populární. Když jsem se rozhlédl v divadle kolem sebe, s údivem jsem zjistil, kolik studentů a dokonce i teenagerů se přišlo do jejich divadla podívat a odcházeli s úsměvem na tváři. Bavili generace před námi, baví i dnes a věřím, že dokud bude jejich odkaz existovat, budou bavit i generace po nás.

Jak jsem měl rád předchozí 4 díly, tak stejně považuji tento za paskvil. Bruce nijak zvlášť nesrší vtipem (což je jeho přednost a za což ho mám moc rád), rádoby úvodní honička po Moskvě trvá skoro 1/4 filmu, celá zápletka je divná a to nejdůležitější - hlavní padouch byl vždy eso v tom, co dělal a proč to dělal. Tady? Ženská, co si hraje na zlobivou dceru, pak je zase hodná dcera, a její taťka "za vrcholem svých sil". Říkal jsem si, že se 4. dílem už celková série upadá a že už to není, jako první dva díly, ale kam se na tohle hrabou.

Výborný a vtipný sci-fi "akčňák". Skvělý nápad a skvělé obsazení.

"Já houby nehledám...já je sbírám."

No zas tak špatný to nebylo. Spousta lidí má předsudky vůči Meyerové a dávají filmu už jen z recese nízké hodnocení, ale oproti jiným filmům, které jsem viděl je tento koukatelný. Sice zápletka mohla být v rámci Hollywoodu trochu drsnější, ale nedá se svítit.

Na tomhle jsem vyrůstal a baví mě to dodnes. Miluju jejich rvačky a vtipné scény. Navíc je to první film, ve kterém jsem ústřední dvojici poprvé viděl..."Jsem poručík Colombo.....odznak."

Nechápu. Stejná zápletka, stejný příběh, stejné scény a přece se nesměju. Přitom u jedničky mě bolela bránice. Když si holt vezmou američani nějaký cizojazyčný film na paškál, nedopadne to dobře.

Příběh, soundtrack, muž beze jména, Claudia, divoký západ, úvodní scéna...

Po dlouhém přesvědčování jsem se konečně dokopal k tomu, abych se na Dolly podíval a musím říct, že mě celková výprava filmu, taneční kreace, hudba a humorné scény přímo rozdrtily. Při tanci v parku v New Yorku jsem seděl s otevřenou pusou a v ruce vidličku s večeří a celou dobu, co hráli, zpívali a tančili jsem ji nestrčil do pusy. Jenom mě mrzí, že éra takových filmů skončila. Nedokážu si představit herce moderní doby, jak se učí zpívat, tančit a ještě při tom vypadat božsky.