Návštěvníci: Cesta do Ameriky

To jen ten nejupadlejší remake (navíc se tak ani nemá odvahu tvářit), co jsem kdy viděl. Objevují se ty samé fóry z předchozích dílů a jsou také jediné, které za něco stojí. Veškerá invence tohoto počinu, včetně grafického kabátku, stojí za starou bačkoru. Navíc Applegatové bych tu profesorku nevěřil ani náhodou, je to zkrátka Melounek. Jediný bod dávám za ústřední dvojku a těch pár znovuoživených forů, ovšem Návštevníci mají u mě díly dva! (11.01.2010)

Ještě se stále najde spousta diváků považující tento snímek za třetí volné pokračování a těžko říci proč tomu tak je. Je to však bohapustý omyl, neboť se jedná o americkou verzi prvního francouzského snímku, jinak nazvaný jako remake. Svých rolí se opět zhostili Jean Reno a Christian Clavier, na které opět režisérsky dohlížel Jean-Marie Poiré, kterého však lze v titulcích najít pod jménem Jean-Marie Glaubert. Onu středověkou princeznu a pra pra předka si střihla Christina Applegate a z amerického pohledu nijak zvlášť špatně. Jenomže na čem snímek razantně trpí je scénář. Je jasné, že se na americké verzi nedá očekávat typická francouzská situační ztřeštěnost, ale tady je znát, že vše podstatné již prostě bylo jednou řečeno a tvůrci jakoby se k tomu už vůbec nechtěli vracet. Něco pobaví, ale radost snad z toho budou mít jen ti, co neviděli francouzský originál. Zkrátka a dobře, jedná se o další nepovedený americký remake skvělého francouzského filmu, kterému nepomohlo ani v hlavních rolích obsazení stejných herců. Tohle vzniknout už skutečně nemuselo. (18.02.2018)

Moje nejmilejší zachytila konec tohoto dílka a jelikož jsme nadšenými fanoušky francouzských dílů, byli jsme rádi, že to běželo příští den. Americká verze opravdu nemá na původní dva díly, ale vykoukali jsme to se zájmem, jistou pietou a snahou zjistit, jak je film potřeba pozměnit, aby byl stravitelný pro amíky. Moc jsem se bavil, že vypustili „saracény“ a že jich tam bylo! Amíci nejspíš potřebují zesílené emoce – vřískání školní mládeže i vyvinuté hlídačky v museu. Pani Žinet, natož potomek z budoucna, neměly téměř žádné charisma. Vůz americké, svobodomyslné „pani Žinet“ byla odporná plečka, ale ta francouzská si pořídila pořádnou „ameriku“, co jednoznačně odkazuje na hnutí hippies a bezesporu poněkud snáze navozuje „svobodu“, rozhodně lépe než narudlé proklamace Liberté, égalité, fraternité. Zarazilo mne, že nebylo nutné vrátit ukradený klenot, aby se vše zcela vrátilo do normálu i když jsem měl pocit, že našlápnuto k tomu bylo (mrazivé chodby). Že by byly, na zásah producenta, vypuštěné některé scény? Francouzská verze byla mnohem víc propracovaná. Působí to na mne, že frantíci zapůjčili herce a námět výměnou za... nějaké technologie, jinak mi to nedává smysl. Dalo se to vidět (hlavně ze studijních důvodů), ale nikomu bych to nedoporučil. (25.04.2016)

Když 99% američanů nezná Evropské souvislosti a ani neví jak vypadá brnění a člověk v něm, tak se musí i pro "kulturou" oplývající zemi udělat výběr, aby to aspoň někdo pochopil. Některé scény byly vtipné a Reno s Clavierem to celkem dost zachraňuje, ale jak mám Návštěvníky rád, toto je porce filmového umu pro mě 2x vyzvracená a znova pozřená. (27.09.2007)

Jean Reno si to u mňa síce nepokazí, aj keby bolo natočených ďalších 10 Ciest do Ameriky a Purpurových riek, ale... PREČO sa musia Američania večne pchať tam, kde nemajú čo hľadať. Tradícia starých francúzskych komédií, svižné dialógy a nezameniteľný humor, práve to bolo na originálnych Les Visiteurs lákadlom, ktoré ma nútilo pozerať film znova a znova. USA s absolútne inými filmovými zvykmi to samozrejme nemohli zvládnuť ani zo štvrtiny tak dobre. Alebo ide fakt len o to, že sa objaví hocaký kvalitný film s diváckym ohlasom, tak poďme rýchlo žmýkať peniaze... Čo tam po umeleckej hodnote... ? (12.04.2011)