zelvicka.

Chtěl jsem říct, že ta ženská byla fakt přehnaná, ale pak jsme vyšli z kina a holky řekly, že je to strašně ze života. V každém případě teču z lidí, co se neumí vymáčknout a tenhle film to neumí taky.

Osmá série je vcelku zklamání. Návrat do 1947 skýtalo podle mě větší potenciál. Především osvobození od Kriegrových kyborgů a robotických klonů, kterými byla prošpikovaná sedmá série. Jenže to tvůrcům zřejmě přijde jako výborná zábava, takže nás čeká opětně robotický Barry, robotická kočka a robotičtí psi. Věc, která tak měla být poklonou noir žánru je tak opětně jaksi zprzněná, člověk si nemůže být jistý ničím.

Myslím, že lidem, kteří jsou bez znalosti knižní předlohy, se musel zdát film hodně zmatený, protože rozhodně působí dost nepřehledně. Jako expozice některých časových linek je opravdu minimální, přičemž zapletení je tak velké. Snad bude trojka trochu víc zářit.

Ukázat na slabé stránky tohohle filmu není těžké. Jenže ten hlavní rozdíl je, že tu nevidíme žádnou známou tvář z americké produkce. Debilita scénáře je obdobná, klišé vedle klišé, regenerující kalhoty, teď tě nezabiju, i když jsem moc zlej... Kdyby se tam dosadily známé tváře, a vylepšily efekty budou na to fronty - a ne že ne.

Onehdá jsem vytuhlej čuměl v bedně na Upíra z Feratu a únavou neochoten vstát jsem nějak nechal přehrát reklamy a začali dávat tenhle film. Zejména začátek mě zahákoval - člověk má intenzivní pocit, který jsem já cítil při čtení Hotelu New Hamshire. Doma jsem film zkouknul celý a překvapuje mě, že je vlastně vcelku neznámý a zapomenutý. Přitom ta fajn mile-divná atmosféra se udrží po celou dobu.

Tenhle film mi doporučil můj táta. Sedíme na rybách a on říká něco jako: "To máš jako ve Skřiváncích na niti ," a já povídám: "Ale já je neviděl." Táta se otočí, tak nějak nevěřícně, a povídá: "Ty, kterej jsi viděl každou možnou kravinu, kterej zná nazpaměť filmy a herce, o kterejch průměrnej člověk ani neuslyší, jsi neviděl Skřivánky na niti?" Možná to řekl trochu jinak, ale poselství bylo zhruba takový. Takže jsem se na ně zkrátka podívat musel. Ostatně s takovým doporučením člověk těžko udělá chybu. My by jsme rádi věděli, kde je mlíkař a kde je profesor filozofie a vůbec, kam se poděly ty starý zlatý časy.

Superpower: unudit úhlavního nepřítele ke kapitulaci

Možná je to moje špatná paměť, ale jednička mě zkrátka uchvátila tím, jak byla přehledná. Bylo jasné, kdo je kdo, proč se co děje. Wick byl ten, který dbal pravidel a vykoupil se a ten rusák byl ten, který pravidla porušil. Právem vyplašené Rusy nahradili arogantní Italové a John Wick najednou porušuje pravidla. Kapitole tři nezbývá nic jiného než titul John Wick vs the World. Zkrátka proti jedničce úpadek a často drbání ve vlasech, nicméně všichni víme, kam to směřuje - k super nářezové trojce.

Je to film? Je to divadlo? Je to... něco... něco z toho, a něco z onoho... Dohromady to jaksi taksi... kostrbatě mluví... herci se tváří tvrdě, jenže žádná akce z toho nekouká, ten přesun jedné říše jako drogového království a druhé jako zkorumpované policie? nebo pokus o vnoření moderních technologií do příběhu, ve kterém se s nimi prostě nemohlo počítat. Tady se mělo jet po jedné koleji a ne zvláštně stát na obou, když jsou od sebe dobrých pět století daleko. Takže vlastně jediný plus je Dakota :)

Jenže oni věděli, že něco pašuje. Ten chlap pašoval kolečka! (Dundee)