emma53

Tenhle film jsem si vybrala hlavně kvůli Jonathanovi, který mě zaujal v seriálu Le Bureau des Légendes. Ověřila jsem si, že mu sednou i komické role i když přece jen upřednostňuji dramata. Židovská témata asi nikdy nevychladnou, tak jak je tomu i tady. Úsměvná roadmovie, kde nic není tak jak má být, hlavně že to šlape.

Tak tohle je srdcovka, která není ani tak komedií jako spíš dramedií. A ano, budu tady opakovat, že i pro mě je Kheiron, ten kluk ušatá novým a velmi příjemným objevem. Napsal, zrežíroval a zahrál to opravdu perfektně a já doufám, že při svém mládí toho od něj uvidím ještě víc. S Catherine jim to spolu sedlo, byli přirození a tak sehraní, že jsem jim to musela věřit i kdybych nechtěla. Za mě rozhodně doporučuji, ten snímek má totiž i myšlenku a ne jednu.

Velmi citlivě natočený snímek, který byl sice v některých momentech naivní, ale já jsem byla spokojená, proto jdu vyjímečně nahoru i s hodnocením. Do povědomí se mně dostal Andrew Scott coby učitel angličtiny, takže si jdu najít ještě nějaký jiný jeho počin. A abych se přidala k ostatním, tak ano, soundtrack byl skvělý.

Příjemně strávené sobotní odpoledne s Johnem Standingem a jeho "rodinou". Je to něco na způsob filmu Princ a chuďas, ale zasazené do poválečného období. Andrew Scott dobře ztvárnil svojí dvojroli a to jak se například zatvářil na dvojici ve svém loži byl skvělý.

Nevím přesně, co jsem očekávala, ale byla jsem příjemně překvapená i když se jedná o posmutnělý příběh. Na to, že kluci nemají zřejmě žádné zkušenosti před kamerou, tak tady hrály skvostně. Lola mezi ně vstoupí téměř ke konci a trochu rozvíří hladiny smutku a napětí, které mezi bratry občas problesknou. Hudba je už jen dobře vybraným podkresem. Do záhlaví bych jako hudební žánr nedávala, je to zavádějící.

Šťastnou cestu i Tobě Brusi a než půjdeš dál, prosím řekni mně název tý poslední písničky. Chtěla bych být alespoň na chvilku v té velké stodole a poslouchat a poslouchat...….

Pro mě neznámá Jaana Saarinen po celou dobu filmu neslezla z plátna a mohu říct, že tu hutnou atmosféru tvořila právě ona. Hrála matku, která hledá svojí dceru opravdu velmi dobře. Na to, že některé dialogy nedávaly smysl a nebo byly přinejmenším podivuhodné nebudu brát vůbec zřetel, protože závěrečná část byla alespoň pro mě velmi překvapivá a zvedla celý film o level nahoru.

Tak trochu mně Rebecca zaváněla Bronteovou nebo Austenovou a právě proto jsem spokojená. Armie je fešák, to jen tak mimochodem. A že se jedná o remake jsem vůbec neřešila.

Horor to podle mě není, asi bych zvolila žánr thriller, ale on si to každý posoudí sám. Byly chvíle, kdy jsem se musela usmívat těm naivním momentům, ale v zásadě jsem se nenudila. Děvčata to hrály bezvadně a co víc si od nedělního odpoledne přát.

Béla Bagota je jeden z mnoha o kterých nevím zhola nic, ale hned napoprvé se mu Valan povedl a nedivím se, že získal i ocenění. Maďarsko překvapuje čím dál víc. Velmi dobré zpracování, kamera, atmosféra, gradace a v neposlední řadě i výborný casting. Možná to časem zvýším, ještě si to nechám uležet v hlavě. Jen tak dál Bélo, pokračuj, jsi na dobré cestě za úspěchem.