emma53

Studené a syrové tak, jak jsem i očekávala od tohoto filmu, ale zpracování na mě působilo úděsně. Poměrně jednoduchá dějová linka byla tak překombinovaná, že jsem se často zmítala v čase a to byla velká škoda na úkor celého příběhu o jedné zajímavé dvojce kamarádů Gagarina a Kolymy. Urcké tradice, tetování, jejich zvláštní zvyky a morálka musí být určitě fascinujícím čtením, obzvlášť psaná člověkem, který to všechno v poměrně nedávné době skutečně prožil, ovšem filmová podoba mě zklamala. Myslím, že v tomhle případě by nebylo na škodu předem si o tom tématu něco přečíst. Mně by osobně docela zajímalo, jestli ta trochu oživující složka s bláznivkou Xenjou byla taky skutečná?

Soudruzi a soudružky, tak tohle je zase jeden z těch prima filmů, které moc ráda doporučím každému, kdo má občas chuť dát si gaučink a pauzu od těch náročnějších kousků. A i když se tady jedná o Kubu, mohlo by se to klidně aplikovat i na jiné země (ale zase by jste přišli o to krásné soudružství:D) s názvem "bylo, nebylo, kdesi, kdysi......", příjemná snová a hlavně úsměvná, mírně satirická záležitost, kde si vychutnáte každého z těch čekajících lidiček a za chvíli nebudete mít absolutně chuť odjet, tak jak se to stalo i mně. Každému tam možná něčím přiroste k srdci nějaká osobnost, buď svým charakterem a nebo vizuálně, to je celkem jedno. Mně například padnul do oka Roland hned od začátku a byla jsem celou dobu zvědavá jak dlouho to dá. Co? To už je na vás, jen se mrkněte a budete hned vědět :-) Rakev, červenobílé lavičky, tolik připomínající ty naše socialistické, blízkost moře a ještě spoustu jiných momentů učinilo mé sobotní odpoledne moc fajnovým.

Jé, vždyť v té době v telce celkem nic nebylo a já byla z Nicka s culíkem, barevnou, kýčovitou košilí a Sylvie s jejím pršáčkem nadšená. Jasně, že z pohledu dnešní doby bych musela jít s hodnocením dolů, ale tenkrát mně s nimi bylo bezvadně i když pak se už ani jeden z nich nahoru moc nepropracoval, ale co na tom. Pláže, moře, krásný kluci a holky, mělo to šmrnc, atmoška byla báječně letní, prostě na tehdejší dobu výborný, pohodový seriál.

Jeden z těch mála filmů na které jsem se moc těšila nejen kvůli hereckému obsazení, kde byla tentokrát magnetem Sandrine Bonnaire, ale i kvůli zajímavému námětu. Jen mě všechny ty jejich peripetie i když byly občas zdrcující a smutné (co by nebylo v té době v Rusku?) tak nějak emotivně minuly a to je velká škoda. Nevím, kde je v tomto případě chyba, možná jsem na podobné téma viděla přece jen trochu lepší kousky, ale přesto všechno jsem ráda, že jsem Est-Ouest neminula a už vůbec nechci svým komentářem odradit druhé.

Akvárkový akční pokoukání s klasickými pudrovačkami a střílečkami. Nápad to byl suprový, nuda taky ne, ale čekala jsem přece jen něco víc. Nicméně jsem se párkrát přistihla, že se lemtám smíchy při pohledu na Arnieho, když vzal například do ruky ten kulomet a na dálku kolil všechno kolem. Rázem jsem byla o pár let nazpátek, prostě celej on i s tím pohledem v očích :-) Jasně, že jsem věděla o tom, že Sly to všechno zmákne levou zadní, zkrátka nostalgie jako Brno.

67 minut uteče jak voda, občas vytáhnete deštník, občas budete z té road movie unavený, občas se budete děsit žen typu alá Věra, ale ve výsledku je to velmi podařený Noir- Film, který mě nenudil ani chvilku. Hned na začátku bylo sice divný, proč vybrali dvě tak vizuálně totožné postavy, které se mně budou zaručeně plést a vida, všechno má svůj účel. Smolař Al Roberts měl zůstat v baru u klavíru, ale láska si holt nevybírá, kdyby jen trochu tušil.........

Anička, to zlatíčko s růžičkama v podání Taissy mě až tak nepřesvědčila o svém hereckém umu, ale Mark to rovnal, seč mu síly stačily. Jsem přesvědčená, že kdyby Jorge ten dobrý nápad se čtením vzpomínek trochu víc prohňoucal, tak je to jasná čtyřka. Takhle rozjel víc dějových linií a nějak včas nezabrzdil. Některé vzpomínky (SPOILER: např. návštěva jeho nadřízeného v domě Anny, když byla ještě dítětem. KONEC SPOILERU) byly zcela nadbytečné a děj tak byl příliš rozkouskován, škoda.

Jak už tady píše kareen, které tímto děkuji i za tip, tak milou a sympatickou rodinku jsem dlouho neviděla. Nešlo s nimi nesoucítit a zároveň si neuvědomit, že takhle nějak to tam funguje s lidmi, kteří jsou v jádru poctiví človíčci a kde jejich postupná deziluze je tak zoufalá, že se odhodlají k činům, o kterých by si nikdy v životě nepomysleli, že jich budou schopni. Souhlasím, svět je nejen v tomhle směru hnusnej a neznám nikoho, kdo by s tím pohnul k lepšímu a když už, tak je to jen na moment, ale to už bych odplula do jiných vod a to nechci. Oskar vás nenechá v klidu do té míry, že například v momentě, kdy má říct svému budoucímu šéfovi nějaký vtip, se přistihnete, jak rychle dolujete ze svých vlastních zásob, aby jste mu pomohli. Ten rozdíl mezi sociálně slabší vrstvou a tou vyšší byl patrný z mnoha obrazů a tak i ty touhy jejich malé dcerky v OC budete vnímat s velkou empatií, to mně věřte. Nebudu se už moc rozepisovat, to se musí prostě vidět. Výborná hudba už jen podpořila můj intenzivní i když smutný zážitek z velmi povedeného Seanova filmu, který rozhodně doporučuji.

"Bylo by klišovité, kdybych tě políbil? Žalostně." Moc fajn komedie s neodmyslitelně romantickou složkou, na kterou se kdykoliv podívám ještě jednou, když budu mít náladu pod psa. Obzvlášť jsem ocenila, že nebyla prošpikovaná vulgárnostmi a jinými nechutnými explicitními scénami. Jo, přesně takové lidičky jako je milá, sympatická Anya s kouzelnýma kukadlama a roztomile nerozhodného Svena s jeho později phuketským, trochu trhlým bráchou, beru do party. Z fleku bych sbalila kufry a letěla do těch nádherných míst a brouzdala se s nimi po písčitém pobřeží. Ty ostatní akce bych pochopitelně neabsolvovala, ani kdyby mně platili zlatýma cihlama :-) Sice jsem měla pocit, že je tam víc Švédů než domorodců, ale to by byla jen malá vada na kráse. Jen houšť takových prima oddechovek s maximálně příjemnou atmosférou, kde jsem se od začátku tlemila a měla jsem ten stabilní úsměv na rtech až do konce, který jsem pochopitelně předvídala, ale bylo mně to úplně fuk:-) Švédové zaperlili a že tam byl shitový soundtrack, který někoho iritoval mě nechává v naprostém klidu, protože mě do té bezva atmošky naopak sednul jak správně nasazený gaťky:-) Možná to ještě zvednu.....:-) P.S. Moc velký dík za titulky playboxguest:-)

Mně je moc sympatická Jennifer, tak jsem nemohla tohle Děvče nechat bez povšimnutí, ale líbil se mně asi nejvíc ten moment, kdy Phil říká své manželce, že je už 22.30 a já měla na monitoru přesně ten samý čas.