Sipora

Jeden bod dávám za hudbu a druhý za kameru; ovšem se scénářem si jeho tvůrci hlavu příliš nelámali - přece jen i u hororů by měla platit určitá pravidla logiky a návaznosti děje.

Jako dokument ****, jako muzikál ***. Komentářem nejlépe vystihuje mé pocity z filmu liborek_.

Film námětově podobný Wajdovu Sestry z Vlčí, jehož kvalit ovšem ani zdaleka nedosahuje. Postrádám v něm i typickou havlíčkovskou náladu, která je tolik patrná v Herzových Petrolejových lampách nebo i ve Svobodově Prokletí domu Hajnů. Vadí mi poněkud i jeho jakoby televizní zpracování podobné o něco pozdějšímu a zdařilejšímu Bylo nás pět (Smyczek, 1994). Přesto palec nahoru za herecký výkon Josefa Somra i za práci rekvizitáře, který dal dohromady tolik dobových předmětů.

Co záběr to skvost; romance v socialistickém industriálu.

Velkolepé podobenství o ničem. Doporučuji komentáře Radka99, J*A*S*M a Superpero.

Vesnické drama. Příběh jakoby od Sigrid Undsetové, protože hrdinkami jsou ženy, jejímž charakterům nesahají ty mužské ani po kotníky. Za povšimnutí stojí reálie socialistické vesnice (kozín, předseda a účetní stále namol), kde se stále ještě drží některé náboženské zvyklosti, i když povětšinou jen zásluhou několika svíčkových babek (večerní klekání, obřady kolem pohřbu).

Ústředním motivem filmu je pro mě sblížení a postupný rozchod Freuda s Jungem, kde Sabiba je "katalyzátorem" tohoto procesu. Základní vědecké teze obou velikánů psychologie (psychoanalýza a hlubinná psychologie) režisér ukázal, či naznačil, a převyprávěl jasně a srozumitelně, což je úctyhodný výkon.

Kafkárna vyprávěná v symbolické rovině - v Zámku má zeměměřič reálný záměr, půjčená kočka v Postavě nemá skutečný význam, pouze symbolický. Samozřejmě jde ve filmu o nahlédnutí do absurdnosti mechanismů totalitního režimu.

Nebýt toho ideologického nánosu, je to skvělý film. Popis koncentračního tábora, jak je ve filmu vykreslen, je třeba brát s rezervou.

Skoro kusturicovská story.